Mikroplasty pronikají až do mozku. A mění chování, varuje studie

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Plastové znečištění zaplavuje planetu. Když se tento odpad rozkládá, vznikají z něj mikroplasty – mnohdy okem neviditelné kousíčky umělé hmoty, které jsou menší než 5 milimetrů, ale často jsou mnohem menší. Nesené větrem i vodou se dostávají po celé planetě, pronikají i do zvířecích a lidských těl. 

Jenže se stále moc neví, co se tam s nimi děje. Ovlivňují tam nějak tkáně? Mohou poškozovat zdraví, nebo poškozují třeba imunitu? Neexistuje zatím mnoho výzkumů o tom, jak to ovlivní savce. Nová studie publikovaná tento měsíc v časopise International Journal of Molecular Science se pokusila pochopit dlouhodobé zdravotní dopady tohoto jevu – a její výsledky jsou podle autorů znepokojivé.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Vědci z University of Rhode Island vystavili myši různým množstvím mikroplastů – dostali je do nich skrze pitnou vodu. A potom sledovali, jakým způsobem se tam tyto částečky usazují a hromadí. Ukázalo se, že mikroplasty se hromadí v tkáních mnoha orgánů, včetně těch mimo trávicí soustavu myší. Jaime Ross, profesor neurovědy na University of Rhode Island, který se na studii podílel, uvedl, že vědci byli překvapeni, kolik mikroplastů se v průběhu času akumulovalo v drobném myším těle.

Často se objevovaly například hluboko v jaterních buňkách, slezině a v ledvinách, ale dokonce i v mozku. Tedy nejen uvnitř zažívacího traktu, jak by se dalo očekávat, ale přímo v jeho tkáních – dostat se tam mohly vlastně jen krevním oběhem.

Mikroplasty mění chování myší

Autorský tým se také zabýval změnami chování u myší, které byly mikroplastům dlouhodobě vystavené, ve srovnání s těmi, které žily zdravě. Po třech týdnech pití mikroplastů ve vodě byly myši umístěny do speciální místnosti, kde vědci hodinu a půl sledovali jejich pohyby. 

Za normálních okolností jsou myši přirozeně opatrné – pohybují se spíše po stranách a vyhýbají se otevřenému prostoru. To všechno jsou instinktivní reakce, které je chrání před případnými predátory. Myši, které byly vystaveny vyššímu množství mikroplastů ve vodě, se častěji pohybovaly neopatrně, uprostřed místnosti – měly také nepravidelnější pohyby a urazily delší vzdálenosti. To bylo nápadné hlavně u starších myší. Rozdíly v chování byly alarmující, zejména proto, že myši záměrně požívaly mikroplasty pouze tři týdny.

Při zkoumání myší si vědci všimli také zánětů v jejich mozku. Zaznamenali také pokles jednoho proteinu, který podporuje buněčné procesy v mozku. Nižší hladiny tohoto proteinu jsou spojovány s ranými stádii některých neurodegenerativních onemocnění včetně myších verzí Alzheimerovy choroby. Tohle bylo nečekané a současně velmi důležité, proto vědci chtějí právě v tomto směru výzkumu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 8 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 10 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 11 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 12 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 14 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 15 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...