Bílkovina

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Lidský organismus je vybavený řadou systémů, které brání poškození genů. Jenže někdy se stane, že se v obraně vyskytne díra – a využije toho například rakovina. Čeští vědci nyní popsali, jak jeden z podobných nedostatků v obraně organismu vzniká i jak by se dal případně opravit.

Výzkumný tým z Liverpoolské univerzity vyvinul nový materiál, který perfektně zachycuje částice koronavirů. Díky tomu by mohl změnit k lepšímu účinnost roušek a respirátotů, které mnoho lidí využívá jako ochranu nejen před covidem ale i dalšími virovými chorobami. Vědci to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Čínští vědci pokročili v genetické modifikaci živých organismů. Vytvořili vylepšené bource morušové, jejichž housenky jsou schopny vyrábět pavoučí vlákno šestkrát pevnější než kevlar. Cílem je získat alternativu k syntetickým vláknům, kterou lze vyrábět v masovém měřítku. Sloužit může vlákno třeba také v chirurgii.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Regulační orgány Evropské unie doporučily schválit aktualizovanou vakcínu proti covidu-19 od společnosti Pfizer a jejího německého partnera BioNTech. Nová verze očkování s názvem 22UAy.DE je zaměřena na variantu omikronu XBB.1.5, která v současné době převažuje.

Zhruba stejný počet genů jako škrkavka a méně genů než kukuřice má Homo sapiens, jehož genom je z 99 procent stejný jako genom šimpanze či neandertálce. I tyto zajímavosti zjistili vědci díky objevu struktury DNA (deoxyribonukleové kyseliny), který oznámili před rovnými sedmdesáti lety, 25. dubna 1953.

Vědci z Česka objevili a popsali protein, který hraje důležitou úlohu v imunitní odpovědi organismu a rozvoji některých autoimunitních nemocí. Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly pomoci v léčbě některých z těchto onemocnění, oznámila Akademie věd ČR.

Čeští vědci učinili další krok ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Uvedl, že lék chrání před ztrátou mozkové tkáně. Přípravek by se mohl užívat preventivně, brali by ho hlavně lidé, kteří mají k onemocnění predispozice nebo ti, co už mají první příznaky. Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí.

Zatím neznámý mechanismus řídící sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity – studie vyšla v časopise Nature. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Protein lidského vajíčka, který má důležitou roli při oplodnění, objevil tým s českým vedením. Vyvinul i buněčné kultury pro „výrobu“ proteinů vajíčka. Poznatky by v budoucnu mohly pomoci v diagnostice i léčbě neplodnosti.

Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR byli součástí týmu, kterému se jako prvnímu podařilo detailně popsat systém fotosyntézy u sinic. Zároveň také odhalili, jak sinice chrání svůj fotosyntetický aparát, když je světla příliš mnoho.

Lékaři v lidské krvi rozpoznali protein, který by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty ohrožené cukrovkou a rakovinou. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají podle výzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Na obaly, které se dají sníst společně s potravinou, se zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Momentálně vyvíjejí jedlé balení na bázi bílkovin, které má charakter pružné kuchyňské fólie. Možností je ale více – třeba obaly ve spreji, případně tekuté obaly, do kterých se potraviny namáčejí. Výhodou jedlých balení je nejenom jejich snadná výroba, ale také možnost snížit množství vyprodukovaného odpadu.

Pokud by se podařilo kočkám odstranit z těla geny, které vyrábí určitý protein, přestaly by u lidí tato domácí zvířata vyvolávat alergie. Týmu amerických genetiků se to teď v laboratorních podmínkách podařilo, k reálnému užití je ale ještě daleko.

Vědci z Montrealské univerzity vytvořili nanoanténu pro sledování pohybu proteinů. Zařízení, o němž tento týden informoval časopis Nature Methods, je úplně novou metodou, která může pomoci sledovat změny proteinů v průběhu času a může vědcům pomoci lépe porozumět přírodním, ale i lidmi navrženým nanotechnologiím.

Evropská léková agentura doporučila ke schválení další vakcínu proti nemoci covid-19. Očkovací látka Nuvaxovid, kterou vyvinula společnost Novavax, je tak už pátou očkovací látkou proti covidu. Rozhodovalo se ve zrychleném řízení, které trvalo několik týdnů. Nasazení vakcíny v EU schválila následně i Evropská komise.

Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po šestnácti letech pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by mohla být zodpovědná za nebezpečnou nemoc zvanou AA amyloidóza. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.

Nanoinženýři z Kalifornské univerzity v San Diegu vyvinuli nový a potenciálně účinnější způsob, jak dopravit messengerovou RNA (mRNA) do buněk. Jejich přístup spočívá v umístění mRNA do nanočástic, které napodobují virus chřipky –⁠ ten totiž dokáže pronikat do buněk a vnášet tam svou RNA velmi spolehlivě. Metodu popsali v prestižním žurnálu Angewandte Chemie International Edition.

Snížit náročnost produkce naší stravy na krajinu je do jisté míry móda, dost možná ale i cesta k záchraně planety. V nejvyšší míře se to týká masa. Výroba hovězího, vepřového či kuřecího, které nejčastěji konzumujeme dnes, je výrazným emitentem skleníkových plynů. Zemědělství celkově způsobuje pětinu globálních emisí, živočišná produkce pak v rámci zemědělství zaujímá šedesát procent. Tyto hodnoty lze snížit například i konzumací alternativ. I o nich je nový díl publicistického pořadu Bilance.

Nový typ látek, které zvládnou bezpečně přepravit do buněk různé typy nukleových kyselin, objevili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Látky lze využít v léčbě genetických onemocnění i v takzvaných mRNA vakcínách proti covidu-19. Oproti dosavadním řešením má tento systém univerzální použití a může usnadnit i skladování léčiv a vakcín. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Advanced Functional Materials. Nové látky už byly také patentovány a jedná se o jejich využití ve farmaceutickém průmyslu.

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. Oznámili to zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.