Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Studie vyšla v časopise PLOS Biology. Kromě ní vyšly další dvě práce, které se podívaly na tento receptor, který je spojený s proteinem LRRC15, všechny vzešly od autorů na předních univerzitách.

„Společně s dalšími dvěma skupinami, jednou z Oxfordu a druhou z Brownu a Yale v USA, jsme objevili nový receptor v proteinu LRRC15, který dokáže zastavit SARS-CoV-2. V tomto případě se jedná o nový receptor, který se nachází v proteinu LRRC15. Zjistili jsme, že funguje tak, že se váže na virus a stává se pro něj bariérou, což snižuje jeho nakažlivost,“ uvedli autoři.

Protože se protein pomocí svého receptoru na virus naváže, zablokuje mu jeho vlastní cesty, jak se šířit. Vlastně ho tak uvězní v těle, kde už se pak stane bez možnosti množit se jen obětí jedné z mnoha reakcí imunitního systému. 

„Pro mě jako imunologa je fakt, že existuje tento přirozený imunitní receptor, o kterém jsme nevěděli, opravdu šíleně zajímavý. Tento receptor je součástí našich plic a blokuje a kontroluje virus,“ komentoval studii její hlavní autor Greg Neely.

Proteinový pomocník

LRRC15 se vyskytuje na mnoha místech lidského těla, například v plicích, kůži, jazyku, placentě a lymfatických uzlinách. Vědci ale zjistili, že lidské plíce na infekci covidem reagují právě  pomocí LRRC15. „Když obarvíme plíce zdravé tkáně, moc LRRC15 nevidíme. Ale pak v plicích napadených covidem vidíme tohoto proteinu mnohem více,“ vysvětlují autoři, jak vliv proteinu objevili.

„Myslím si, že tento nově identifikovaný protein by mohl být součástí přirozené reakce našeho těla na boj s infekcí. Vytváří jakousi bariéru, která fyzicky odděluje virus od našich plicních buněk, jež jsou na covid-19 nejcitlivější.“

Důsledky výzkumu

„Když jsme zkoumali, jak tento nový receptor funguje, zjistili jsme, že řídí protivirové reakce a také fibrózu. Mohl by představovat důležité spojení mezi zjizvením plic způsobeným nákazou covidem neboli fibrózou, která se objevuje při dlouhém trvání této nemoci,“ doplňují vědci.

„Vzhledem k tomu, že tento receptor dokáže blokovat nákazu a zároveň aktivovat antivirovou odpověď našeho těla a potlačit fibrózní odpověď organismu, jedná se o opravdu důležitý nový gen,“ doplňují.

„Tyto výsledky nám mohou pomoci vyvinout nové antivirové a antifibrotické léky, které pomohou léčit patogenní koronaviry a případně i jiné viry nebo jiné situace, kdy dochází k plicní fibróze.“ Je to velmi důležité nejen pro covidové nákazy. Na fibrózu totiž stále ještě neexistují žádné účinné léky. Například idiopatická plicní fibróza je v současné době neléčitelná.

Nakonec by se dal tento objev využít také pro diagnostiku: přítomnost nebo nepřítomnost LRRC15, který se podílí na obnově plic, je důležitým ukazatelem toho, jak závažná může být pro konkrétního člověka nákaza covidem.

„Skupina z Imperial College London zjistila, že nepřítomnost LRRC15 v krvi je spojena s těžším průběhem covidu, což podporuje naše teoretické úvahy,“ zakončují autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled