Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Studie vyšla v časopise PLOS Biology. Kromě ní vyšly další dvě práce, které se podívaly na tento receptor, který je spojený s proteinem LRRC15, všechny vzešly od autorů na předních univerzitách.

„Společně s dalšími dvěma skupinami, jednou z Oxfordu a druhou z Brownu a Yale v USA, jsme objevili nový receptor v proteinu LRRC15, který dokáže zastavit SARS-CoV-2. V tomto případě se jedná o nový receptor, který se nachází v proteinu LRRC15. Zjistili jsme, že funguje tak, že se váže na virus a stává se pro něj bariérou, což snižuje jeho nakažlivost,“ uvedli autoři.

Protože se protein pomocí svého receptoru na virus naváže, zablokuje mu jeho vlastní cesty, jak se šířit. Vlastně ho tak uvězní v těle, kde už se pak stane bez možnosti množit se jen obětí jedné z mnoha reakcí imunitního systému. 

„Pro mě jako imunologa je fakt, že existuje tento přirozený imunitní receptor, o kterém jsme nevěděli, opravdu šíleně zajímavý. Tento receptor je součástí našich plic a blokuje a kontroluje virus,“ komentoval studii její hlavní autor Greg Neely.

Proteinový pomocník

LRRC15 se vyskytuje na mnoha místech lidského těla, například v plicích, kůži, jazyku, placentě a lymfatických uzlinách. Vědci ale zjistili, že lidské plíce na infekci covidem reagují právě  pomocí LRRC15. „Když obarvíme plíce zdravé tkáně, moc LRRC15 nevidíme. Ale pak v plicích napadených covidem vidíme tohoto proteinu mnohem více,“ vysvětlují autoři, jak vliv proteinu objevili.

„Myslím si, že tento nově identifikovaný protein by mohl být součástí přirozené reakce našeho těla na boj s infekcí. Vytváří jakousi bariéru, která fyzicky odděluje virus od našich plicních buněk, jež jsou na covid-19 nejcitlivější.“

Důsledky výzkumu

„Když jsme zkoumali, jak tento nový receptor funguje, zjistili jsme, že řídí protivirové reakce a také fibrózu. Mohl by představovat důležité spojení mezi zjizvením plic způsobeným nákazou covidem neboli fibrózou, která se objevuje při dlouhém trvání této nemoci,“ doplňují vědci.

„Vzhledem k tomu, že tento receptor dokáže blokovat nákazu a zároveň aktivovat antivirovou odpověď našeho těla a potlačit fibrózní odpověď organismu, jedná se o opravdu důležitý nový gen,“ doplňují.

„Tyto výsledky nám mohou pomoci vyvinout nové antivirové a antifibrotické léky, které pomohou léčit patogenní koronaviry a případně i jiné viry nebo jiné situace, kdy dochází k plicní fibróze.“ Je to velmi důležité nejen pro covidové nákazy. Na fibrózu totiž stále ještě neexistují žádné účinné léky. Například idiopatická plicní fibróza je v současné době neléčitelná.

Nakonec by se dal tento objev využít také pro diagnostiku: přítomnost nebo nepřítomnost LRRC15, který se podílí na obnově plic, je důležitým ukazatelem toho, jak závažná může být pro konkrétního člověka nákaza covidem.

„Skupina z Imperial College London zjistila, že nepřítomnost LRRC15 v krvi je spojena s těžším průběhem covidu, což podporuje naše teoretické úvahy,“ zakončují autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...