Ptačí chřipka by se dala porazit genetickou úpravou drůbeže. Vědci ji otestovali a funguje

Ptačí chřipka zabíjí ptáky ve volné přírodě, ale také ohrožuje chovy drůbeže po celém světě. Vysoce nakažlivý virus se mění natolik rychle, že proti němu není příliš účinné očkování. Skupina vědců ted přišla s řešením, které by se jednou dalo použít: je jím genetická úprava drůbeže.

Úprava genů je kontroverzní téma, zejména u lidí. A to především, pokud by se geny dědily z generace na generaci. Vědci teď ale uvažují o tom, jestli by se tato metoda nedala využít pro ochranu drůbeže před ptačí chřipkou.  

Vědci představili v nové studii v časopise Nature Communications potenciál úpravy genů k ochraně drůbeže před hrozbou nakažlivé ptačí chřipky, která v posledních letech zabíjí divoké i chovné ptáky. Toto onemocnění způsobuje neustále se vyvíjející virus, který získal evolucí vlastnosti, jež mu umožňují obcházet většinu opatření proti jeho šíření. 

Autoři tvrdí, že jejich průlom v oblasti editace genů by zastavil obrovské ekonomické ztráty, které v současnosti ptačí chřipka způsobuje. Byl by to také významný krok v boji proti nemoci, která může i u lidí způsobit vážné onemocnění a smrt – a podle řady expertů má potenciál, aby zmutovala tak, že se mezi lidmi začne šířit.

Miliardy mrtvých ptáků

Čísla o výskytu ptačí chřipky jsou varovná. Ministerstvo zemědělství Spojených států uvádí, že v roce 2022 uhynulo na ptačí chřipku až padesát milionů ptáků. Jihoafrická drůbežářská asociace nedávno uvedla, že po zjištění ohnisek v první polovině roku 2023 bylo zlikvidováno více než sedm milionů kuřat. A ve Finsku se zase nemoc vloni přenesla z ptáků na kožešinová zvířata, postihla tam dvacítku farem.

Kromě ekonomických důsledků představují ohniska ptačí chřipky také riziko pro lidské zdraví. Už před pandemií covidu epidemiologové varovali, že právě tento virus by mohl spustit novou pandemii.  

Očkování nestačí

Základní metodou prevence je u drůbeže očkování. Účinnost vakcín je ale do značné míry omezená, protože virus ptačí chřipky se rychle vyvíjí. Ne sice tak rychle jako covid, stále to ale stačí k tomu, aby se očkování stalo méně účinnou obranou. Navíc existuje více kmenů viru ptačí chřipky, ale vakcína je účinná vždy jen vůči konkrétnímu kmeni – nemluvě o tom, že očkování může být drahé.

Na rozdíl od očkování se navrhovaná editace genů zaměřuje na bílkovinu nebo bílkoviny v drůbeži, které jsou životně důležité pro všechny kmeny ptačí chřipky, takže by mohlo zastavit virus v jeho počátcích, ať se jedná o jakýkoliv kmen.

Editace genů je proces přesné změny konkrétního genu u zvířete za účelem zavedení vlastností, jako je odolnost vůči určité nemoci, zvýšená produktivita a vlastnosti, které zlepšují životní podmínky zvířat.  Taková pozitivní genetická změna může pocházet například od jiného zvířete, kde se vyvinula přirozeně. V podstatě tedy editace genů jen velmi rychle urychluje přirozené metody křížení.

Editace genů už byla použita k tomu, aby se dobytek stal bezrohým tím, že se do něj vnesla genetická změna, která se vyskytuje u přirozeně bezrohého skotu. To je důležité, protože mnoho druhů mléčného skotu má rohy, což vede k bolestivé praxi odrohování telat, aby se snížilo riziko zranění zvířete i chovatele.

Současně je důležité nezaměňovat úpravu genů s genetickou modifikací, která zahrnuje přenos genu z jednoho druhu do druhého. 

Příležitost pro molekulární nůžky

„K výrobě drůbeže s upravenými geny jsme v naší studii použili výkonné molekulární nůžky známé jako CRISPR/Cas9, které provedly úpravu jednoho genu. Zaměřili jsme se na protein ANP32A,“ popisují autoři. 

Když je vědci porovnávali s normálními kuřaty, která se vylíhla neupravená, dosáhly obě skupiny dospělosti bez jakýchkoli znatelných nepříznivých důsledků na jejich zdraví a pohodu. A pak začala kritická fáze výzkumu – vystavení drůbeže viru. 

Když dostala kuřata běžnou, spíše nižší dávku viru, vypadalo to téměř, jako by se od nich odrážel. Devět z deseti prokázalo úplnou odolnost vůči němu. Nedošlo tak ani k přenosu viru na jiná kuřata. Vědci byli z výsledků nadšení, a tak upravenou drůbež v druhé fázi nakazili obří dávkou ptačí chřipky, přibližně tisícinásobkem toho, s čím by se setkala v životě. 

Tentokrát se už nakazilo pět z deseti genově upravených kuřat. Ukázalo se také, že virus ptačí chřipky je schopen se přizpůsobit tak, aby využíval upravený protein ANP32A, stejně jako dva příbuzné proteiny – ANP32B a ANP32E. „Pokusy na buňkách jsme však prokázali, že současná editace všech tří proteinů dokáže virus zcela potlačit,“ dodávají autoři studie.

Než se začne měnit genom v praxi

Cílem probíhajícího výzkumu zatím není očkování. Teď je podle autorů důležité určit specifickou kombinaci genových úprav potřebnou k vytvoření další generace kuřat s upravenými geny, která by poskytovala úplnou a trvalou ochranu proti ptačí chřipce.

„Editace genů by měla být považována za základní nástroj pro prevenci a kontrolu smrtelných chorob zvířat,“ tvrdí vědci. Přiznávají ale, že aby to bylo možné, musí se změnit zákony. „Potenciál zvířat odolných vůči nemocem, který by mohl ochránit celosvětovou bezpečnost potravin a veřejné zdraví, je pádným důvodem pro pokračování této inovativní cesty v biotechnologiích,“ zakončují.

Důležité je zdůraznit, že tento výzkum vznikl ve Velké Británii. Evropská unie zatím genetickou úpravu organismů neumožňuje. Zvažuje ale, že by se mohla omezení v některých ohledech zmírnit, možná už roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...