Ptačí chřipka

V Kosičkách na Královéhradecku v pondělních dopoledních hodinách začali hasiči s likvidací velkochovu slepic, který zasáhla nákaza ptačí chřipky. V kafilériích skončí téměř 236 tisíc nosnic. Likvidace chovu potrvá pět až sedm dní a denně se na ní bude podílet kolem stovky profesionálních hasičů. Silnice třetí třídy mezi Kosičkami a Kosicemi, u níž drůbežárna leží, byla v pondělí ráno uzavřena.

Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo. V zahradě dosud uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes třicet zvířat, ptačí chřipka se zatím potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří. Zoo Praha ke konci loňského roku chovala 265 druhů ptáků, celkem šlo o sedmnáct set jedinců.

U uhynulých ptáků v pražské zoologické zahradě byla potvrzena ptačí chřipka, informovala ve čtvrtek Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři zjistili výskyt nákazy poté, co zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v některých expozicích. Veterináři ve spolupráci se zoologickou zahradou přijmou mimořádná veterinární opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zoo v důsledku opatření dočasně přesunula ptáky z otevřených venkovních expozic do zabezpečených prostor.

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

V Habrech na Havlíčkobrodsku postihla ptačí chřipka další hospodářství firmy Xaverov, v němž bylo okolo 30 tisíc nosnic. To je několik set metrů vzdálené od chovu téže firmy, v němž bylo kvůli ptačí chřipce minulý týden v úterý zlikvidováno okolo 35 tisíc slepic. I v novém ohnisku bude drůbež utracena. Podle nynějšího předpokladu by utrácení mohlo proběhnout příští týden v úterý, uvedl v neděli Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

V komerčním chovu kachen společnosti Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku v neděli veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval, že kvůli nákaze tam bude utraceno dva a půl tisíce vykrmených kachen. Likvidace by mohla začít ve středu. Letos byla v Česku potvrzena ptačí chřipka i s Blatnou dosud v pěti komerčních chovech, z toho ve čtyřech tento týden.

Čtvrté letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu, z toho třetí v tomto týdnu, je v chovu kachen firmy Perena v Nouzově na Nymbursku. Vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 tam byla potvrzena ve čtvrtek. V chovu je přes dva tisíce kusů šestitýdenních kachen. Kdy se začne s likvidací zbývající drůbeže, zatím není jasné, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Ve velkochovu ve Valdíkově na Třebíčsku zasaženém ptačí chřipkou veterináři s hasiči utratili ve středu osmnáct tisíc přibližně týdenních kachňat. Většina z pěti tisíc dospělých kachen uhynula dřív, než mohly být utraceny, usmrtili jich tak kolem 150, řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka. Jde o chov společnosti AGRO-V.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

V Hředlích u Berouna otevřeli nový domov pro seniory v prostorách někdejší vojenské záložní nemocnice. Ta vznikla v 70. letech minulého století jako jedno z tajných zařízení, která měla být v případě války nebo epidemie připravena k okamžitému použití. Podobných objektů bylo v Česku více než deset, většina z nich však skončila v havarijním stavu. Některé ale nyní získávají nové využití.

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Evropskou unii zasáhlo zdražování vajec. Jejich ceny v březnu výrazně stouply především v Česku a Belgii, a to jak meziměsíčně, tak meziročně. Ve Spojených státech amerických pak jejich cena dosáhla nového rekordu, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.

V Americe je nedostatek slepičích vajec. Regály jsou teď často prázdné, případně prodejci omezují množství balení pro jednoho zákazníka. Může za to ptačí chřipka, kvůli které farmáři vybíjejí své chovy. Jen od začátku roku cena vyskočila o téměř 39 procent. V zemi roste zájem o chov slepic, vejce samotná se zase stala tématem pro mezinárodní politiku.

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.