Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Heardův ostrov i McDonaldovy ostrovy jsou pokládány za přírodní ráje. Leží víc než čtyři tisíce kilometrů od australského pobřeží, takže zde zvířata mají klid a žijí jako v dobách, kdy ještě lidé neexistovali. Biologové sem často jezdí, aby opatrně sledovali, jak se chová příroda bez lidské přítomnosti. Když tam na podzim loňského roku dorazila skupina vědců z Australian Antarctic Program, nenašla tam ráj, ale hřbitov.

Pobřeží ostrovů bylo totiž pokryté těly mrtvých zvířat. Vědci našli na místě víc než třináct tisíc mrtvých mláďat rypoušů sloních. Odebrali z nich vzorky tkáně a zjistili, že příčinou úmrtí byla ptačí chřipka. Stejná nemoc byla příčinou smrti dalších šesti druhů zvířat, která se povedlo najít mezi většími mršinami rypoušů – šlo hlavně o několik druhů tučňáků a další mořské ptáky.

Genetické analýzy potvrdily, že všechna uhynulá zvířata žijící na těchto skalnatých ostrůvcích usmrtil nakažlivý kmen ptačí chřipky H5. Epidemie nejvíce postihla mláďata rypoušů sloních, průměrně jich zemřelo 76 procent, ale v některých rypouších koloniích uhynulo až 97 procent mláďat.

Spočítat všechna mrtvá těla trvalo vědcům několik měsíců. „Tyto případy ptačí chřipky typu H5 na Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech představují její první potvrzený výskyt na australském zámořském území a svědčí o pokračujícím šíření viru směrem na východ,“ uvedla bioložka Julie McInnesová z výše uvedené organizace.

Heardův ostrov
Zdroj: Australian Antarctic Program

Nenašla se jediná kolonie těchto velkých mořských savců, kterou by virus ušetřil. Snad jedinou pozitivní zprávou je fakt, že se nenakazili žádní albatrosi – tito stěhovaví ptáci mohou migrovat na velké vzdálenosti, takže by mohli virus přenést na další místa, která fungují jako biorezervace, anebo dokonce na australskou pevninu.

Přenašeč

Vědci předpokládají, že virus se na ostrovy dostal během léta loňského roku, když ho tam přinesli migrující ptáci z nejbližších ostrovů – konkrétně z Crozetových ostrovů, francouzského subantarktického souostroví ležícího přibližně patnáct set kilometrů severozápadně.

Experti teď budou ostrovní populace rypoušů detailně sledovat, aby vyhodnotili, jaké dopady bude mít epidemie na kolonie a jestli se vůbec dokáží z této rány vzpamatovat. Pokud se totiž nějaká populace kriticky zmenší, dochází u ní k častějšími příbuzenskému křížení, což má důsledky pro genetickou kvalitu zvířat, která se například stávají zranitelnějšími vůči různým nemocem.

Lidmi neobydlený Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy se nečekaně dostaly na titulní stránky novin, když byly v dubnu 2025 zařazeny na seznam území, na která se vztahují mezinárodní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V pátek nad ránem dojde k zatmění Měsíce

V pátek časně ráno bude nad Českem možné pozorovat částečné zatmění Měsíce. Viditelné by mělo být v případě bezoblačného počasí i bez dalekohledu z celého území. Nejlépe ho ale lidé uvidí na jihozápadě, kde bude možné spatřit maximální fázi za jasného rozbřesku ještě nad obzorem.
před 5 mminutami

Americké úřady schválily lék proti rakovině slinivky. Prodlužuje dožití na dvojnásobek

Experimentální lék proti rakovině slinivky břišní by měl změnit léčbu této rychle zabíjející nemoci. Ve středu ho schválila americká léková agentura FDA, evropské úřady už na schvalování pracují také.
před 49 mminutami

Poslechněte si cvrlikání a syčení vesmíru, které popsali čeští vědci

Vesmír není tichý a prázdný, jak by se mohlo zdát. Mluví jazykem, kterému vědci teprve začínají rozumět. Podle nové české studie je to zásadní zpráva pro televizní a telekomunikační satelity, které pracují ve stejném rozsahu kmitočtů jako zvuky kosmu, které se šíří v podobě vlnění.
před 2 hhodinami

Prvního neandertálce objevili v lomu před 170 lety. Nebyli betaverzí moderních lidí

Neandertálce si stále ještě spousta lidí představuje jako hrubější, primitivnější verze současných lidí. Nové analýzy ale ukazují, že to byli inteligentní, obratní a přizpůsobiví lidé, kterým k přežití až do současnosti zřejmě chybělo jen málo.
před 21 hhodinami

Krymsko-konžská hemoragická horečka se šíří Evropou. Může se dostat i do Česka

Do Evropy stále více pronikají dříve exotické nemoci. Jednou z nich je krymsko-konžská hemoragická horečka, která se letos dostala výrazněji na Pyrenejský poloostrov. Tamní vědci hledají poučení v Kosovu, které si už prošlo většími vlnami.
včera v 11:26

Oteplování může trojnásobně zdražit pšenici, varuje studie

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.
včera v 10:31

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
25. 8. 2026

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
25. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.