Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Heardův ostrov i McDonaldovy ostrovy jsou pokládány za přírodní ráje. Leží víc než čtyři tisíce kilometrů od australského pobřeží, takže zde zvířata mají klid a žijí jako v dobách, kdy ještě lidé neexistovali. Biologové sem často jezdí, aby opatrně sledovali, jak se chová příroda bez lidské přítomnosti. Když tam na podzim loňského roku dorazila skupina vědců z Australian Antarctic Program, nenašla tam ráj, ale hřbitov.

Pobřeží ostrovů bylo totiž pokryté těly mrtvých zvířat. Vědci našli na místě víc než třináct tisíc mrtvých mláďat rypoušů sloních. Odebrali z nich vzorky tkáně a zjistili, že příčinou úmrtí byla ptačí chřipka. Stejná nemoc byla příčinou smrti dalších šesti druhů zvířat, která se povedlo najít mezi většími mršinami rypoušů – šlo hlavně o několik druhů tučňáků a další mořské ptáky.

Genetické analýzy potvrdily, že všechna uhynulá zvířata žijící na těchto skalnatých ostrůvcích usmrtil nakažlivý kmen ptačí chřipky H5. Epidemie nejvíce postihla mláďata rypoušů sloních, průměrně jich zemřelo 76 procent, ale v některých rypouších koloniích uhynulo až 97 procent mláďat.

Spočítat všechna mrtvá těla trvalo vědcům několik měsíců. „Tyto případy ptačí chřipky typu H5 na Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech představují její první potvrzený výskyt na australském zámořském území a svědčí o pokračujícím šíření viru směrem na východ,“ uvedla bioložka Julie McInnesová z výše uvedené organizace.

Heardův ostrov
Zdroj: Australian Antarctic Program

Nenašla se jediná kolonie těchto velkých mořských savců, kterou by virus ušetřil. Snad jedinou pozitivní zprávou je fakt, že se nenakazili žádní albatrosi – tito stěhovaví ptáci mohou migrovat na velké vzdálenosti, takže by mohli virus přenést na další místa, která fungují jako biorezervace, anebo dokonce na australskou pevninu.

Přenašeč

Vědci předpokládají, že virus se na ostrovy dostal během léta loňského roku, když ho tam přinesli migrující ptáci z nejbližších ostrovů – konkrétně z Crozetových ostrovů, francouzského subantarktického souostroví ležícího přibližně patnáct set kilometrů severozápadně.

Experti teď budou ostrovní populace rypoušů detailně sledovat, aby vyhodnotili, jaké dopady bude mít epidemie na kolonie a jestli se vůbec dokáží z této rány vzpamatovat. Pokud se totiž nějaká populace kriticky zmenší, dochází u ní k častějšími příbuzenskému křížení, což má důsledky pro genetickou kvalitu zvířat, která se například stávají zranitelnějšími vůči různým nemocem.

Lidmi neobydlený Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy se nečekaně dostaly na titulní stránky novin, když byly v dubnu 2025 zařazeny na seznam území, na která se vztahují mezinárodní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
před 6 hhodinami

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
před 7 hhodinami

NASA objevila na Měsíci nový kráter. Nárazu si nikdo nevšiml

Vědci objevili na Měsíci kráter, který vznikl při dopadu cizího tělesa před dvěma lety a zpočátku zůstal bez povšimnutí. Při průměru přibližně 222 metrů a hloubce až 43 metrů je kráter větší než Koloseum v Římě, píše agentura AP. Podle vědců k události takového měřítka dochází přibližně jednou za asi 130 let. Pro badatele představuje nový kráter vítaný zdroj informací, které mohou být užitečné pro plánovanou výstavbu měsíční základny amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
před 9 hhodinami

Změna klimatu hrála významnou roli při sesuvech v Nepálu

Za katastrofickým sesuvem hornin a ledu, k němuž došlo minulý měsíc na hranici Nepálu a Číny, stála kombinace geologických a klimatických faktorů, popisuje analýza vědců z organizace World Weather Attribution, kteří spolupracovali s několika mezinárodními glaciology neboli experty na ledovce. Klimatické faktory byly podle zprávy ovlivněné desetiletími klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv.
před 13 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali samici keporkaka, která zřejmě truchlila nad mrtvým mládětem

Záběry pořízené u australského pobřeží ukazují samici keporkaka, která nejspíše truchlí po mrtvém mláděti. Podle nového výzkumu video nabízí vzácný vhled do složitých emocí savců žijících v moři.
před 14 hhodinami

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
16. 9. 2026

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.