Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Heardův ostrov i McDonaldovy ostrovy jsou pokládány za přírodní ráje. Leží víc než čtyři tisíce kilometrů od australského pobřeží, takže zde zvířata mají klid a žijí jako v dobách, kdy ještě lidé neexistovali. Biologové sem často jezdí, aby opatrně sledovali, jak se chová příroda bez lidské přítomnosti. Když tam na podzim loňského roku dorazila skupina vědců z Australian Antarctic Program, nenašla tam ráj, ale hřbitov.

Pobřeží ostrovů bylo totiž pokryté těly mrtvých zvířat. Vědci našli na místě víc než třináct tisíc mrtvých mláďat rypoušů sloních. Odebrali z nich vzorky tkáně a zjistili, že příčinou úmrtí byla ptačí chřipka. Stejná nemoc byla příčinou smrti dalších šesti druhů zvířat, která se povedlo najít mezi většími mršinami rypoušů – šlo hlavně o několik druhů tučňáků a další mořské ptáky.

Genetické analýzy potvrdily, že všechna uhynulá zvířata žijící na těchto skalnatých ostrůvcích usmrtil nakažlivý kmen ptačí chřipky H5. Epidemie nejvíce postihla mláďata rypoušů sloních, průměrně jich zemřelo 76 procent, ale v některých rypouších koloniích uhynulo až 97 procent mláďat.

Spočítat všechna mrtvá těla trvalo vědcům několik měsíců. „Tyto případy ptačí chřipky typu H5 na Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech představují její první potvrzený výskyt na australském zámořském území a svědčí o pokračujícím šíření viru směrem na východ,“ uvedla bioložka Julie McInnesová z výše uvedené organizace.

Heardův ostrov
Zdroj: Australian Antarctic Program

Nenašla se jediná kolonie těchto velkých mořských savců, kterou by virus ušetřil. Snad jedinou pozitivní zprávou je fakt, že se nenakazili žádní albatrosi – tito stěhovaví ptáci mohou migrovat na velké vzdálenosti, takže by mohli virus přenést na další místa, která fungují jako biorezervace, anebo dokonce na australskou pevninu.

Přenašeč

Vědci předpokládají, že virus se na ostrovy dostal během léta loňského roku, když ho tam přinesli migrující ptáci z nejbližších ostrovů – konkrétně z Crozetových ostrovů, francouzského subantarktického souostroví ležícího přibližně patnáct set kilometrů severozápadně.

Experti teď budou ostrovní populace rypoušů detailně sledovat, aby vyhodnotili, jaké dopady bude mít epidemie na kolonie a jestli se vůbec dokáží z této rány vzpamatovat. Pokud se totiž nějaká populace kriticky zmenší, dochází u ní k častějšími příbuzenskému křížení, což má důsledky pro genetickou kvalitu zvířat, která se například stávají zranitelnějšími vůči různým nemocem.

Lidmi neobydlený Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy se nečekaně dostaly na titulní stránky novin, když byly v dubnu 2025 zařazeny na seznam území, na která se vztahují mezinárodní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
před 19 hhodinami

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
před 19 hhodinami

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
před 22 hhodinami

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 22 hhodinami

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
včera v 09:08‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
včera v 07:00‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.