Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Heardův ostrov i McDonaldovy ostrovy jsou pokládány za přírodní ráje. Leží víc než čtyři tisíce kilometrů od australského pobřeží, takže zde zvířata mají klid a žijí jako v dobách, kdy ještě lidé neexistovali. Biologové sem často jezdí, aby opatrně sledovali, jak se chová příroda bez lidské přítomnosti. Když tam na podzim loňského roku dorazila skupina vědců z Australian Antarctic Program, nenašla tam ráj, ale hřbitov.

Pobřeží ostrovů bylo totiž pokryté těly mrtvých zvířat. Vědci našli na místě víc než třináct tisíc mrtvých mláďat rypoušů sloních. Odebrali z nich vzorky tkáně a zjistili, že příčinou úmrtí byla ptačí chřipka. Stejná nemoc byla příčinou smrti dalších šesti druhů zvířat, která se povedlo najít mezi většími mršinami rypoušů – šlo hlavně o několik druhů tučňáků a další mořské ptáky.

Genetické analýzy potvrdily, že všechna uhynulá zvířata žijící na těchto skalnatých ostrůvcích usmrtil nakažlivý kmen ptačí chřipky H5. Epidemie nejvíce postihla mláďata rypoušů sloních, průměrně jich zemřelo 76 procent, ale v některých rypouších koloniích uhynulo až 97 procent mláďat.

Spočítat všechna mrtvá těla trvalo vědcům několik měsíců. „Tyto případy ptačí chřipky typu H5 na Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech představují její první potvrzený výskyt na australském zámořském území a svědčí o pokračujícím šíření viru směrem na východ,“ uvedla bioložka Julie McInnesová z výše uvedené organizace.

Heardův ostrov
Zdroj: Australian Antarctic Program

Nenašla se jediná kolonie těchto velkých mořských savců, kterou by virus ušetřil. Snad jedinou pozitivní zprávou je fakt, že se nenakazili žádní albatrosi – tito stěhovaví ptáci mohou migrovat na velké vzdálenosti, takže by mohli virus přenést na další místa, která fungují jako biorezervace, anebo dokonce na australskou pevninu.

Přenašeč

Vědci předpokládají, že virus se na ostrovy dostal během léta loňského roku, když ho tam přinesli migrující ptáci z nejbližších ostrovů – konkrétně z Crozetových ostrovů, francouzského subantarktického souostroví ležícího přibližně patnáct set kilometrů severozápadně.

Experti teď budou ostrovní populace rypoušů detailně sledovat, aby vyhodnotili, jaké dopady bude mít epidemie na kolonie a jestli se vůbec dokáží z této rány vzpamatovat. Pokud se totiž nějaká populace kriticky zmenší, dochází u ní k častějšími příbuzenskému křížení, což má důsledky pro genetickou kvalitu zvířat, která se například stávají zranitelnějšími vůči různým nemocem.

Lidmi neobydlený Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy se nečekaně dostaly na titulní stránky novin, když byly v dubnu 2025 zařazeny na seznam území, na která se vztahují mezinárodní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 6 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 9 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 12 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.