Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.

Nový výzkum ukazuje, že pravěcí lidé si hodně vybírali, které mamuty uloví. Na základě genetických údajů z kostí z lidských úlovků nashromážděných na jedenácti lokalitách v Polsku, Rakousku, Česku, Německu a Rusku vědci zjistili, že lovili převážně mamutí samice.

Zhruba sedmdesát procent mamutů, jejichž kosti byly z těchto nalezišť zkoumány, tvořily samice, zatímco třicet procent připadalo na samce. Pro srovnání: dvě třetiny kostí mamutů nalezených v přírodním prostředí patřilo samcům a třetina samicím.

Výzkumníci využili DNA z 521 mamutů z období přibližně posledních padesáti tisíc let z celé Eurasie a Severní Ameriky, včetně stovky mamutů z deseti míst s nahromaděnými kostmi ve střední a východní Evropě a jednoho na Sibiři, spolu se 421 mamuty z přírodního prostředí.

Nerovnováha

Čím tedy lze tuto nerovnováhu mezi pohlavími vysvětlit? „To je skvělá otázka, kterou stále aktivně zkoumáme,“ uvedla hlavní autorka studie zveřejněné v časopise Current Biology Hannah Mootsová. Tato vědkyně z Centra pro paleogenetiku, které je společným projektem Stockholmské univerzity a Švédského přírodovědného muzea, nabídla jednu z hypotéz.

„Jednou z možností je, že pokud mamuti srstnatí žili ve stádech vedených samicemi, podobně jako dnešní sloni, mohly se tyto skupiny pohybovat po krajině předvídatelnějším způsobem. Dnes mají stáda samic slonů relativně stabilní teritoria a trasy, zatímco dospělí samci jsou spíše samotářští a často se potulují v mnohem širším okolí. Díky této předvídatelnosti mohlo být pro lidi z doby ledové snazší stáda vedená samicemi opakovaně najít,“ uvedla Mootsová.

Stáda byla s největší pravděpodobností matriarchální a skládala se z dospělých samic a mláďat obou pohlaví. „Dalo by se také spekulovat, že bylo snazší vystopovat stádo s mláďaty, od nichž by samice nebyly ochotné utéct,“ uvedla evoluční genetička z Centra pro paleogenetiku a spoluautorka studie Love Dalénová.

Navíc samice mamutů byly obecně menší než samci a možná proto bylo o něco snazší je ulovit. Dospělý samec vážil až šest tun a měřil v kohoutku až 3,4 metru, zatímco dospělá samice vážila asi čtyři tuny a měřila v kohoutku asi 2,9 metru.

Lidé, kteří obývali stejné oblasti jako mamuti, byli kočovní lovci-sběrači, kteří sbírali jedlé rostliny a lovili různé savce doby ledové – mimo jiné i nosorožce, soby, bizony či vysokou zvěř. Některé mamutí kosti z nalezišť v sobě měly zabodnuté hroty šípů či oštěpů.

Terén jako zbraň

Lovci využívali i samotnou krajinu. Mohutné savce zaháněli do pastí nebo k přírodním překážkám, jako jsou útesy či bažiny. „Myslím si, že pravěcí lidé pravděpodobně lovili mamuty tak, že využívali terén ve svůj prospěch. Dokážu si například představit, že využívali terénní prvky, jako je bláto nebo bažiny, k tomu, aby zvířata znehybnili, a teprve poté na ně zaútočili kopími, oštěpy nebo šípy,“ uvedl evoluční genetik z Centra pro paleogenetiku a jeden ze spoluautorů studie David Díez del Molino.

Největší naleziště doloženého zpracování a lovu mamutů, které vědci do studie zahrnuli, se nazývá Kraków Spadzista, leží v jižním Polsku a pochází z období před asi 25 tisíci až 30 tisíci lety. Obsahuje pozůstatky více než sta mamutů, kamenné nástroje a stopy po porcování mamutů.

Mamuti vyhynuli na pevnině Severní Ameriky a v Eurasii před zhruba deseti až dvanácti tisíci lety na konci doby ledové, kdy se klima rychle oteplilo a otevřené pastviny, kde mamuti nacházeli potravu, nahradily lesy a vlhká tundra. Úloha člověka v jejich vyhynutí je předmětem diskusí.

Úplně poslední mamuti obývali Wrangelův ostrov, osamocenou výspu u pobřeží Sibiře, než před zhruba čtyřmi tisíci lety definitivně zmizeli. Jiné výzkumy ukázaly, že navzdory své malé velikosti a vysoké míře příbuzenského křížení byla tato ostrovní populace stabilní až do samého konce před svým vyhynutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 1 hhodinou

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 4 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 7 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.