Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.

Nový výzkum ukazuje, že pravěcí lidé si hodně vybírali, které mamuty uloví. Na základě genetických údajů z kostí z lidských úlovků nashromážděných na jedenácti lokalitách v Polsku, Rakousku, Česku, Německu a Rusku vědci zjistili, že lovili převážně mamutí samice.

Zhruba sedmdesát procent mamutů, jejichž kosti byly z těchto nalezišť zkoumány, tvořily samice, zatímco třicet procent připadalo na samce. Pro srovnání: dvě třetiny kostí mamutů nalezených v přírodním prostředí patřilo samcům a třetina samicím.

Výzkumníci využili DNA z 521 mamutů z období přibližně posledních padesáti tisíc let z celé Eurasie a Severní Ameriky, včetně stovky mamutů z deseti míst s nahromaděnými kostmi ve střední a východní Evropě a jednoho na Sibiři, spolu se 421 mamuty z přírodního prostředí.

Nerovnováha

Čím tedy lze tuto nerovnováhu mezi pohlavími vysvětlit? „To je skvělá otázka, kterou stále aktivně zkoumáme,“ uvedla hlavní autorka studie zveřejněné v časopise Current Biology Hannah Mootsová. Tato vědkyně z Centra pro paleogenetiku, které je společným projektem Stockholmské univerzity a Švédského přírodovědného muzea, nabídla jednu z hypotéz.

„Jednou z možností je, že pokud mamuti srstnatí žili ve stádech vedených samicemi, podobně jako dnešní sloni, mohly se tyto skupiny pohybovat po krajině předvídatelnějším způsobem. Dnes mají stáda samic slonů relativně stabilní teritoria a trasy, zatímco dospělí samci jsou spíše samotářští a často se potulují v mnohem širším okolí. Díky této předvídatelnosti mohlo být pro lidi z doby ledové snazší stáda vedená samicemi opakovaně najít,“ uvedla Mootsová.

Stáda byla s největší pravděpodobností matriarchální a skládala se z dospělých samic a mláďat obou pohlaví. „Dalo by se také spekulovat, že bylo snazší vystopovat stádo s mláďaty, od nichž by samice nebyly ochotné utéct,“ uvedla evoluční genetička z Centra pro paleogenetiku a spoluautorka studie Love Dalénová.

Navíc samice mamutů byly obecně menší než samci a možná proto bylo o něco snazší je ulovit. Dospělý samec vážil až šest tun a měřil v kohoutku až 3,4 metru, zatímco dospělá samice vážila asi čtyři tuny a měřila v kohoutku asi 2,9 metru.

Lidé, kteří obývali stejné oblasti jako mamuti, byli kočovní lovci-sběrači, kteří sbírali jedlé rostliny a lovili různé savce doby ledové – mimo jiné i nosorožce, soby, bizony či vysokou zvěř. Některé mamutí kosti z nalezišť v sobě měly zabodnuté hroty šípů či oštěpů.

Terén jako zbraň

Lovci využívali i samotnou krajinu. Mohutné savce zaháněli do pastí nebo k přírodním překážkám, jako jsou útesy či bažiny. „Myslím si, že pravěcí lidé pravděpodobně lovili mamuty tak, že využívali terén ve svůj prospěch. Dokážu si například představit, že využívali terénní prvky, jako je bláto nebo bažiny, k tomu, aby zvířata znehybnili, a teprve poté na ně zaútočili kopími, oštěpy nebo šípy,“ uvedl evoluční genetik z Centra pro paleogenetiku a jeden ze spoluautorů studie David Díez del Molino.

Největší naleziště doloženého zpracování a lovu mamutů, které vědci do studie zahrnuli, se nazývá Kraków Spadzista, leží v jižním Polsku a pochází z období před asi 25 tisíci až 30 tisíci lety. Obsahuje pozůstatky více než sta mamutů, kamenné nástroje a stopy po porcování mamutů.

Mamuti vyhynuli na pevnině Severní Ameriky a v Eurasii před zhruba deseti až dvanácti tisíci lety na konci doby ledové, kdy se klima rychle oteplilo a otevřené pastviny, kde mamuti nacházeli potravu, nahradily lesy a vlhká tundra. Úloha člověka v jejich vyhynutí je předmětem diskusí.

Úplně poslední mamuti obývali Wrangelův ostrov, osamocenou výspu u pobřeží Sibiře, než před zhruba čtyřmi tisíci lety definitivně zmizeli. Jiné výzkumy ukázaly, že navzdory své malé velikosti a vysoké míře příbuzenského křížení byla tato ostrovní populace stabilní až do samého konce před svým vyhynutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 1 hhodinou

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 3 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 19 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.