Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.

Nový výzkum ukazuje, že pravěcí lidé si hodně vybírali, které mamuty uloví. Na základě genetických údajů z kostí z lidských úlovků nashromážděných na jedenácti lokalitách v Polsku, Rakousku, Česku, Německu a Rusku vědci zjistili, že lovili převážně mamutí samice.

Zhruba sedmdesát procent mamutů, jejichž kosti byly z těchto nalezišť zkoumány, tvořily samice, zatímco třicet procent připadalo na samce. Pro srovnání: dvě třetiny kostí mamutů nalezených v přírodním prostředí patřilo samcům a třetina samicím.

Výzkumníci využili DNA z 521 mamutů z období přibližně posledních padesáti tisíc let z celé Eurasie a Severní Ameriky, včetně stovky mamutů z deseti míst s nahromaděnými kostmi ve střední a východní Evropě a jednoho na Sibiři, spolu se 421 mamuty z přírodního prostředí.

Nerovnováha

Čím tedy lze tuto nerovnováhu mezi pohlavími vysvětlit? „To je skvělá otázka, kterou stále aktivně zkoumáme,“ uvedla hlavní autorka studie zveřejněné v časopise Current Biology Hannah Mootsová. Tato vědkyně z Centra pro paleogenetiku, které je společným projektem Stockholmské univerzity a Švédského přírodovědného muzea, nabídla jednu z hypotéz.

„Jednou z možností je, že pokud mamuti srstnatí žili ve stádech vedených samicemi, podobně jako dnešní sloni, mohly se tyto skupiny pohybovat po krajině předvídatelnějším způsobem. Dnes mají stáda samic slonů relativně stabilní teritoria a trasy, zatímco dospělí samci jsou spíše samotářští a často se potulují v mnohem širším okolí. Díky této předvídatelnosti mohlo být pro lidi z doby ledové snazší stáda vedená samicemi opakovaně najít,“ uvedla Mootsová.

Stáda byla s největší pravděpodobností matriarchální a skládala se z dospělých samic a mláďat obou pohlaví. „Dalo by se také spekulovat, že bylo snazší vystopovat stádo s mláďaty, od nichž by samice nebyly ochotné utéct,“ uvedla evoluční genetička z Centra pro paleogenetiku a spoluautorka studie Love Dalénová.

Navíc samice mamutů byly obecně menší než samci a možná proto bylo o něco snazší je ulovit. Dospělý samec vážil až šest tun a měřil v kohoutku až 3,4 metru, zatímco dospělá samice vážila asi čtyři tuny a měřila v kohoutku asi 2,9 metru.

Lidé, kteří obývali stejné oblasti jako mamuti, byli kočovní lovci-sběrači, kteří sbírali jedlé rostliny a lovili různé savce doby ledové – mimo jiné i nosorožce, soby, bizony či vysokou zvěř. Některé mamutí kosti z nalezišť v sobě měly zabodnuté hroty šípů či oštěpů.

Terén jako zbraň

Lovci využívali i samotnou krajinu. Mohutné savce zaháněli do pastí nebo k přírodním překážkám, jako jsou útesy či bažiny. „Myslím si, že pravěcí lidé pravděpodobně lovili mamuty tak, že využívali terén ve svůj prospěch. Dokážu si například představit, že využívali terénní prvky, jako je bláto nebo bažiny, k tomu, aby zvířata znehybnili, a teprve poté na ně zaútočili kopími, oštěpy nebo šípy,“ uvedl evoluční genetik z Centra pro paleogenetiku a jeden ze spoluautorů studie David Díez del Molino.

Největší naleziště doloženého zpracování a lovu mamutů, které vědci do studie zahrnuli, se nazývá Kraków Spadzista, leží v jižním Polsku a pochází z období před asi 25 tisíci až 30 tisíci lety. Obsahuje pozůstatky více než sta mamutů, kamenné nástroje a stopy po porcování mamutů.

Mamuti vyhynuli na pevnině Severní Ameriky a v Eurasii před zhruba deseti až dvanácti tisíci lety na konci doby ledové, kdy se klima rychle oteplilo a otevřené pastviny, kde mamuti nacházeli potravu, nahradily lesy a vlhká tundra. Úloha člověka v jejich vyhynutí je předmětem diskusí.

Úplně poslední mamuti obývali Wrangelův ostrov, osamocenou výspu u pobřeží Sibiře, než před zhruba čtyřmi tisíci lety definitivně zmizeli. Jiné výzkumy ukázaly, že navzdory své malé velikosti a vysoké míře příbuzenského křížení byla tato ostrovní populace stabilní až do samého konce před svým vyhynutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
před 14 hhodinami

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
před 15 hhodinami

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 16 hhodinami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
před 17 hhodinami

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
před 21 hhodinami

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.