Pravěk

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Uprostřed pouště v Ománu našel vědecký tým předměty z doby kamenné, které pocházejí z období, kdy lidé kvůli klimatickým změnám migrovali mezi kontinenty.

Nové archeologické nálezy naznačují, že na jednom místě žily vedle sebe přinejmenším dva druhy hominidů. Tito předchůdci člověka obývali stejný prostor, ale pravděpodobně ho využívali odlišně.

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně „spletl“ až u čtyř desítek dalších svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times.

Zcela nové naleziště ze starší doby kamenné objevili archeologové v Ústí nad Labem. Výzkum sice zatím probíhá jen krátce, vědcům už se ale podařilo najít pozůstatky mamuta a zřejmě i dalších zástupců zvířat z doby kamenné. A také předměty vyrobené pravěkými lidmi.

Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.

V Etiopii je v amharštině známá jako Dinkinesh (či Dinkineš), což znamená „jsi překrásná“. Neúplná kostra samice hominida druhu Australopithecus afarensis přezdívaná Lucy, která žila před asi 3,2 miliony let, byla nalezena přesně před 50 lety – 24. listopadu 1974, v etiopské Afarské pánvi v údolí řeky Awaš poblíž vesnice Hadar americkým paleoantropologem Donaldem Johansonem z Clevelandského muzea přírodní historie.

Lépe zachované mládě šavlozubé šelmy ještě paleontologové nenašli. Objev ze Sibiře jim umožnil, aby se o tomto druhu dozvěděli detaily, které doposud neznali a ani neměli šanci zjistit.

Vědci v Argentině objevili výborně zachovalou fosilii nejstaršího známého pulce. Zkamenělina patří larvě žáby, která žila spolu s dinosaury v období jury přibližně před 161 miliony let. Nález může podle vědců pomoci objasnit vývoj žab a ropuch. Jak totiž fosilie dokazuje, podoba pulců se od dob dinosaurů téměř nezměnila.

Vyšší pozice bývá spojována s bojovou nebo loveckou výhodou. Teď ale experimentální archeologové prokázali, že to neplatí u všech zbraní používaných v pravěku a starověku.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Člověk není první živočišný druh, který „vládne“ planetě. Před ním to byli dinosauři a ještě před nimi stonožky. Přibližně před 350 miliony lety patřily mezi největší predátory obří dvouapůlmetrové stonožky, které mohly vážit kolem 45 kilogramů. Jenže se toho o nich moc nevědělo. Až doposud.

Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace, píše agentura AFP.

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Když se řekne pravěká keramika, tak se archeologům většinou vybaví nádoby vytvářené zemědělci. Právě oni v nich uchovávali svou úrodu. Jenže brněnští vědci objevili na Slovensku keramiku, kterou téměř před osmi tisíci roky vyrobili tamní lovci.

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikroCT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM). V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Výjimečná kombinace předmětů ze skla a keramiky tvoří jádro raně středověkého pokladu, který se podařilo objevit před dvěma roky v Hostimi u Berouna. Teď vědci představili výsledky rekonstrukce těchto předmětů a zkusili odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Když se na Zemi objevil poprvé složitější život, mohlo to být v Africe – a jen na krátkou dobu. Unikátní podmínky vytvořené geologickou činností sice otevřely dveře vzniku života, ale současně ho tam uzavřely a způsobily, že zanikl. Tento scénář naznačuje nová kontroverzní vědecká studie.

Kdy vznikla móda? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým archeologů a antropologů. Dospěli k tomu, že nástup módy je spojený s jehlami, které měly ouško na snadné provléknutí šlach či nití.

Neolitická kultura v Evropě, která vytvářela pozoruhodné megastruktury, jako je například Stonehenge, zažila zhruba před 5400 lety období dramatického úpadku. Vědci teď přinesli důkazy, že příčinou této společenské, kulturní a civilizační krize byl mor.

Vědci ze společnosti Google provedli experiment, ve kterém se pokoušeli napodobit vznik života z neživé hmoty. Ve virtuálním prostředí vytvořili obrovské množství náhodných dat, která nechali interagovat, jako by na ně působily miliony let zcela náhodné vlivy. Mělo to připomínat takzvanou prebiotickou polévku, neboli prapolévku, z níž se podle řady vědeckých hypotéz měl vytvořit náhodnými kombinacemi molekul život. A přesně to stejné se stalo i v náročné simulaci.

Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd objevili až doposud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory. Je jedinečná v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevzniklo žádné další sídlo, takže se toto místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů.