Pravěk

„Trilobití Pompeje“ je místo v Maroku, kde došlo před 500 miliony k silné sopečné erupci. Ta ve vrstvách popela pohřbila spoustu obyvatel tehdejších mělkých moří, včetně trilobitů. Paleontologové teď z této lokality popsali zřejmě vůbec nejzachovalejší exemplář tohoto pravěkého tvora.

Původ lidské hudby je zřejmě mnohem starší, než se předpokládalo. Lemur indri z Madagaskaru komunikuje pomocí zvuků, které vědci označují jako písně – mají totiž rytmus a zní i trošku podobně jako zpěv. Zní jako vuvuzela, dětská trumpeta nebo pohádkový hejla. Podle vědců z Univerzity ve Warwicku naznačuje tato pozoruhodná komunikace, jak a proč začali zpívat lidé.

Sahara je symbolem neúrody. V nedávné geologické historii ale byla zelená a plná života. Její proměna na poušť byla velmi rychlá a dynamická – a ve vědcích vyvolává obavy, jestli by se podobný zvrat nemohl odehrát i jinde. Nový model ukázal, že události tohoto typu se dají předpovídat.

Paleontologové objevili dinosaura s podivným vzhledem. Příbuzný mnohem slavnějšího triceratopse dostal jméno po severském bohu lsti a falše Lokim. Žil v západní polovině Severní Ameriky před více než 78 miliony let, tedy v době, kdy tento světadíl nebyl jednolitou pevninou, ale tvořilo ho několik ostrovů.

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 u Hradce Králové.

Ulovit antilopu pomocí stopování a číhání může trvat až dvě hodiny. Zdatný běžec ji ale uštve během čtvrtiny tohoto času. Podle nového výzkumu takto kořist získávali lidé po celém světě a stopy této adaptace jsou součástí našich těl dodnes.

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Jeskynní medvěd byl pro pravěkého člověka hrozivým nepřítelem. Jenže nový výzkum ukázal, že naši prapředkové dokázali být těmto predátorům i důstojnými protivníky. A zabíjení jim opláceli zabíjením.

Rakouský vinař Andreas Pernerstorfer učinil při renovaci vinného sklípku mimořádný objev. Nebylo to archivní bílé nebo červené, ale pozůstatky prehistorických mamutů. Na svém webu to napsala stanice BBC News. Výzkumníci z Archeologického ústavu Rakouské akademie věd podle ní nález označili za archeologickou senzaci.

Když se řekne „kolaps magnetického pole Země“, zní z tohoto slovního spojení katastrofa planetárních rozměrů, která může ohrozit všechno živé. Asi před 590 miliony let opravdu magnetické pole naší planety zkolabovalo, ale podle nové studie to pro život apokalypsou neskončilo. Naopak.

Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty.

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

Dinosauří stopy a hned vedle nich pravěké lidské umění. Vypadalo by to jako námět pro konspirační teorii o utajovaných dějinách, v nichž lidé a obří ještěři žili bok po boku. Ve skutečnosti ale nový objev vypráví neméně zajímavý příběh.

Policie se znovu zabývá poškozením pravěkého hradiště Radná u Plzně. Památku loni v létě narušili lesní dělníci. Policie původně událost vyhodnotila jako neúmyslnou. Nyní se ale k vyšetřování vrátila. Proti původnímu závěru se ohradila památková inspekce ministerstva kultury.

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let tento druh uprchl z moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí až v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což znamená, že to byl vůbec největší říční delfín, jaký byl kdy nalezen.

Před více než sto lety našli zemědělci na severozápadě Dánska kostru. Ležela hluboko v rašelině a na první pohled patřila někomu, kdo zemřel velmi dávno. Další výzkum odhalil, že muž, podle místa nálezu přezdívaný Vittrupský, žil a zemřel před asi 5200 lety. Teď o něm díky moderním technologiím vědci dokázali zjistit mnohem víc.

Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.

Evoluční genetici popsali, jak podle nich mohla vypadat ztráta ocasu u předků lidí. Podle nové studie šlo o velmi drobnou změnu, která se projevila v genech. Vědci dokonce dokázali tento proces zopakovat s myšmi.

Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.

Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.

Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45 tisíci lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandertálci.