Paleontologové z Manitoba Museum a Royal Ontario Museum popsali nového pozoruhodného dravce starého 506 milionů let. Výsledky byly oznámeny v článku v časopise Royal Society Open Science.
Půl miliardy let starý predátor dostal jméno po japonském monstru
Na vizualizaci vypadá Mosura fentoni jako tvor, kterého by se měl člověk bát. Ve skutečnosti ale byl velký asi jako lidský ukazováček. Měl tři oči, ostnaté kloubové drápy, kruhovou tlamu lemovanou zuby a ploché tělo s jakýmisi plovacími blánami po stranách. Z těchto znaků vědci usuzují, že patřil do vyhynulé skupiny známé jako radiodonti, do které patřil i slavný Anomalocaris canadensis, metr dlouhý dravec, který s Mosurou sdílel vody pravěkých oceánů.
Mosura však měla také znak, který se u žádného jiného známého radiodonta nevyskytoval. „Mosura má na zadním konci těla šestnáct těsně naskládaných segmentů lemovaných žábrami. To je pěkný příklad souběžného evolučního vývoje s moderními skupinami, jako jsou krabi, svinky a hmyz, které mají společnou partii segmentů nesoucích dýchací orgány v zadní části těla,“ zdůrazňuje význam tohoto objevu Joe Moysiuk z kanadského Manitoba Museum, který studii vedl.
Mosura fentoni
Proč se tvor takto zajímavě adaptoval, je zatím nejasné, ale pravděpodobně to nějak souviselo s tím, jaký ekosystém obýval a jak agresivním predátorem byl. Účinnější dýchání je zapotřebí například při velmi agresivním lovu, který spotřebovává spoustu energie.
Mosura vypadá díky svému tělu tak trošku jako můra, právě podle toho dostala i své jméno – odkazuje na fiktivní japonskou příšeru známou jako Mothra:
Ve skutečnosti byla Mosura opravdu s můrami příbuzná, ale jen velmi, velmi vzdáleně, přibližně na stejné vzdálenosti na evolučním stromu, jako je od pavouků nebo krabů.
Patřila totiž mezi členovce a právě radiodonti byli první skupinou členovců, která se od nich na evolučním stromu oddělila. Díky tomu je nález pro vědce zásadně důležitý: poskytuje klíčový pohled na vlastnosti předků celé této rozsáhlé skupiny.
