Půl miliardy let starý predátor dostal jméno po japonském monstru

Paleontologové z Manitoba Museum a Royal Ontario Museum popsali nového pozoruhodného dravce starého 506 milionů let. Výsledky byly oznámeny v článku v časopise Royal Society Open Science.

Na vizualizaci vypadá Mosura fentoni jako tvor, kterého by se měl člověk bát. Ve skutečnosti ale byl velký asi jako lidský ukazováček. Měl tři oči, ostnaté kloubové drápy, kruhovou tlamu lemovanou zuby a ploché tělo s jakýmisi plovacími blánami po stranách. Z těchto znaků vědci usuzují, že patřil do vyhynulé skupiny známé jako radiodonti, do které patřil i slavný Anomalocaris canadensis, metr dlouhý dravec, který s Mosurou sdílel vody pravěkých oceánů.

Mosura však měla také znak, který se u žádného jiného známého radiodonta nevyskytoval. „Mosura má na zadním konci těla šestnáct těsně naskládaných segmentů lemovaných žábrami. To je pěkný příklad souběžného evolučního vývoje s moderními skupinami, jako jsou krabi, svinky a hmyz, které mají společnou partii segmentů nesoucích dýchací orgány v zadní části těla,“ zdůrazňuje význam tohoto objevu Joe Moysiuk z kanadského Manitoba Museum, který studii vedl.

Mosura fentoni
Zdroj: ROM

Proč se tvor takto zajímavě adaptoval, je zatím nejasné, ale pravděpodobně to nějak souviselo s tím, jaký ekosystém obýval a jak agresivním predátorem byl. Účinnější dýchání je zapotřebí například při velmi agresivním lovu, který spotřebovává spoustu energie.

Mosura vypadá díky svému tělu tak trošku jako můra, právě podle toho dostala i své jméno – odkazuje na fiktivní japonskou příšeru známou jako Mothra:

Ve skutečnosti byla Mosura opravdu s můrami příbuzná, ale jen velmi, velmi vzdáleně, přibližně na stejné vzdálenosti na evolučním stromu, jako je od pavouků nebo krabů.

Patřila totiž mezi členovce a právě radiodonti byli první skupinou členovců, která se od nich na evolučním stromu oddělila. Díky tomu je nález pro vědce zásadně důležitý: poskytuje klíčový pohled na vlastnosti předků celé této rozsáhlé skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
před 1 hhodinou

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 17 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 20 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 20 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 23 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
včera v 08:00

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025
Načítání...