Oči

Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu (MIT) v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Neuroscience ukázala, že za výpadky pozornosti se skrývá více, než se na první pohled zdá.

Kniha nebo mobil držený na celou délku paže, mhouření na písmenka, která člověk ještě nedávno viděl dobře. Presbyopií neboli vetchozrakostí trpí mnoho lidí. Řešit to lze brýlemi, čočkami nebo operací, ale evropští vědci teď přišli s novým řešením.

Teoreticky by tuleni neměli být schopní orientovat se v temných hlubinách moří zrakem. Přesto to dělají. Biologové teď pomocí inovativního experimentu popsali jak.

Paleontologové z Manitoba Museum a Royal Ontario Museum popsali nového pozoruhodného dravce starého 506 milionů let. Výsledky byly oznámeny v článku v časopise Royal Society Open Science.

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Veselý obličej panáčka nebo nápadné zvuky pomáhají při lékařském vyšetření očí u dětí do tří let. Přístroj jako součást preventivní prohlídky využívají především dětští lékaři, v současnosti jím disponuje na 450 ordinací. Jen loni screening absolvovala bezmála čtvrtina malých pacientů. V případě, že pediatr odhalí problém, doporučí návštěvu specialisty. Ten pak navrhne další řešení, přičemž platí, že čím dřív se vada odhalí, tím větší šance na záchranu ostrého zraku je.

Genová terapie poprvé zlepšila zrak dětí s genetickou poruchou. Uspěli londýnští vědci, kteří tento experiment poprvé úspěšně provedli na lidech.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Podle nové studie kalifornských vědců existuje významný rozdíl mezi tím, jak mladí a staří lidé vnímají barvy. A nemohou za to oči, ale přímo mozek.

Komunikovat se svým okolím jen pomocí myšlenky byla zatím jen superschopnost ze sci-fi filmů. Vědci z univerzity v německém Tübingenu ji teď ale vyzkoušeli v praxi. Kompletně ochrnutému muži implantovali do mozku čip, který v něm dokáže číst elektrické vzruchy. Pomocí nich pak dokázal pacient svému okolí odpovídat na uzavřené otázky „ano/ne“ a později dokázal mluvit i v celých větách.

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Lékaři Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol) poprvé v Česku vpravili cytostatika přímo do oka pacientky se zhoubným nádorem sítnice. Nová metoda zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Takzvaný retinoblastom postihuje nejčastěji batolata, vzácně novorozence a starší děti. V Česku jím onemocní šest až osm dětí ročně. O metodě informovali zástupci nemocnice.

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.