Oči

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Podle nové studie kalifornských vědců existuje významný rozdíl mezi tím, jak mladí a staří lidé vnímají barvy. A nemohou za to oči, ale přímo mozek.

Komunikovat se svým okolím jen pomocí myšlenky byla zatím jen superschopnost ze sci-fi filmů. Vědci z univerzity v německém Tübingenu ji teď ale vyzkoušeli v praxi. Kompletně ochrnutému muži implantovali do mozku čip, který v něm dokáže číst elektrické vzruchy. Pomocí nich pak dokázal pacient svému okolí odpovídat na uzavřené otázky „ano/ne“ a později dokázal mluvit i v celých větách.

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Lékaři Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol) poprvé v Česku vpravili cytostatika přímo do oka pacientky se zhoubným nádorem sítnice. Nová metoda zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Takzvaný retinoblastom postihuje nejčastěji batolata, vzácně novorozence a starší děti. V Česku jím onemocní šest až osm dětí ročně. O metodě informovali zástupci nemocnice.

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.