Vědci studovali barvoslepé chobotnice. Pomohlo jim to vymyslet, jak u lidí předvídat ztrátu zraku

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Tým profesora Shelbyho Templeho vyvinul technologii, která měří, do jaké míry jsou barvoslepé chobotnice schopné vnímat polarizované světlo. Díky tomu se vědcům podařilo dokázat, že tato zvířata mají nejcitlivější systém polarizačního vidění ze všech dosud testovaných tvorů. Následně výzkumníci vyzkoušeli stejnou technologii u lidí.

„Věděli jsme, že chobotnice, stejně jako mnoho mořských živočichů, mohou vidět v polarizovaném světle vzory (…). Netušili jsme ale, že to dokáží i v případě, kdy je světlo polarizované pouze ze dvou procent,“ uvedl podle serveru Phys.org Temple.

„Ještě překvapivější bylo, když jsme potom testovali lidi a zjistili, že jsou schopni tyto vzorce vidět, když bylo světlo polarizované pouze z 24 procent,“ dodal.

Klíčové pigmenty

Temple vysvětlil, že člověku toto vidění umožňují takzvané makulární pigmenty, které přirozeně chrání oči před nebezpečným ultrafialovým světlem. „Čím více takových pigmentů osoba má, tím lépe je chráněna před ztrátou zraku,“ vysvětlil profesor. Dodal, že právě nedostatek těchto látek je silným rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj věkem podmíněné makulární degenerace.

„Vynalezením metody pro měření polarizačního vidění u chobotnic jsme byli schopni pomocí základní technologie vyvinout nové zařízení. To dokáže rychle a snadno zjistit, jestli mají lidé málo těchto pigmentů,“ uvedl Temple.

  • Mezi makulární pigmenty se řadí například karotenoidy lutein a zeaxanthin. Do těla se dostávají prostřednictvím výživy. Jsou obsažené například v ovoci a zelenině s červenou, oranžovou nebo žlutou barvou či potravinových doplňcích.

Nový přístup by tak v tomto ohledu mohl vést k lepší prevenci. Množství výše uvedených látek totiž nelze zjistit jinak než měřením. Až doposud byla ale většina technik příliš časově náročná, obtížná nebo drahá na to, aby se stala součástí běžných preventivních prohlídek. Vědecký tým proto doufá, že se nová metoda už brzy rozšíří i do ordinací. Temple se jí snaží prosadit prostřednictvím svého start-upu. 

Přibližně 350 tisíc lidí v Česku

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je onemocnění centrální části sítnice, které je nejčastější příčinou ztráty zraku u starších lidí. Jenom v Česku se loni podle odborníků tato choroba týkala zhruba 350 tisíc lidí, celosvětově jí trpí téměř 200 milionů osob.

Nemoc postihuje vnitřní nervovou vrstvu oka a v takzvané vlhké formě dokáže bez adekvátní léčby výrazně snížit zrakovou ostrost během několika týdnů či měsíců.

Zcela vyléčit ji nyní nelze,  je ale možné potlačit nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. Právě novotvořené cévy prorůstající sítnicí způsobují otok, který postupně zhoršuje centrální vidění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...