Vědci studovali barvoslepé chobotnice. Pomohlo jim to vymyslet, jak u lidí předvídat ztrátu zraku

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Tým profesora Shelbyho Templeho vyvinul technologii, která měří, do jaké míry jsou barvoslepé chobotnice schopné vnímat polarizované světlo. Díky tomu se vědcům podařilo dokázat, že tato zvířata mají nejcitlivější systém polarizačního vidění ze všech dosud testovaných tvorů. Následně výzkumníci vyzkoušeli stejnou technologii u lidí.

„Věděli jsme, že chobotnice, stejně jako mnoho mořských živočichů, mohou vidět v polarizovaném světle vzory (…). Netušili jsme ale, že to dokáží i v případě, kdy je světlo polarizované pouze ze dvou procent,“ uvedl podle serveru Phys.org Temple.

„Ještě překvapivější bylo, když jsme potom testovali lidi a zjistili, že jsou schopni tyto vzorce vidět, když bylo světlo polarizované pouze z 24 procent,“ dodal.

Klíčové pigmenty

Temple vysvětlil, že člověku toto vidění umožňují takzvané makulární pigmenty, které přirozeně chrání oči před nebezpečným ultrafialovým světlem. „Čím více takových pigmentů osoba má, tím lépe je chráněna před ztrátou zraku,“ vysvětlil profesor. Dodal, že právě nedostatek těchto látek je silným rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj věkem podmíněné makulární degenerace.

„Vynalezením metody pro měření polarizačního vidění u chobotnic jsme byli schopni pomocí základní technologie vyvinout nové zařízení. To dokáže rychle a snadno zjistit, jestli mají lidé málo těchto pigmentů,“ uvedl Temple.

  • Mezi makulární pigmenty se řadí například karotenoidy lutein a zeaxanthin. Do těla se dostávají prostřednictvím výživy. Jsou obsažené například v ovoci a zelenině s červenou, oranžovou nebo žlutou barvou či potravinových doplňcích.

Nový přístup by tak v tomto ohledu mohl vést k lepší prevenci. Množství výše uvedených látek totiž nelze zjistit jinak než měřením. Až doposud byla ale většina technik příliš časově náročná, obtížná nebo drahá na to, aby se stala součástí běžných preventivních prohlídek. Vědecký tým proto doufá, že se nová metoda už brzy rozšíří i do ordinací. Temple se jí snaží prosadit prostřednictvím svého start-upu. 

Přibližně 350 tisíc lidí v Česku

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je onemocnění centrální části sítnice, které je nejčastější příčinou ztráty zraku u starších lidí. Jenom v Česku se loni podle odborníků tato choroba týkala zhruba 350 tisíc lidí, celosvětově jí trpí téměř 200 milionů osob.

Nemoc postihuje vnitřní nervovou vrstvu oka a v takzvané vlhké formě dokáže bez adekvátní léčby výrazně snížit zrakovou ostrost během několika týdnů či měsíců.

Zcela vyléčit ji nyní nelze,  je ale možné potlačit nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. Právě novotvořené cévy prorůstající sítnicí způsobují otok, který postupně zhoršuje centrální vidění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...