115 milionů lidí bez zraku. Počet nevidomých prudce vzroste, varuje studie

V současné době žije na Zemi asi 36 milionů nevidomých lidí. V polovině století se jejich počet zvýší na více než 115 milionů, tvrdí vědci v nově vydané studii.

Hlavní příčinou toho, že se počet nevidomých během třiceti let ztrojnásobí, je rychlý nárůst celosvětové populace a především její stárnutí. Uvádí to výzkumníci v práci, která vyšla v odborném časopise Lancet Global Health. Velmi podobnou rychlostí bude stoupat i počet osob se středním až vážným poškozením zraku, ve stejné době stoupne z 217 milionů na 588 milionů.

Nejvíce postiženými oblastmi se stanou Asie a Afrika – právě tam totiž bude žít většina osob se zrakovým postižením. Autoři k tomu dospěli poté, co analyzovali údaje ze 188 zemí celého světa. Současně popsali, že lidstvo se

v boji proti sleposti zlepšuje. Počet nevidomých totiž procentuálně klesá; ještě roku 1990 to bylo 0,75 procent, roku 2015 už jen 0,48 procent. Stejně tak se zmenšilo procento osob s vážným poškozením zraku: z 3,8 procent na 2,9 procent (za stejnou dobu).

Péče se zlepšuje, nevidomých přibývá

„Téměř určitě je to díky zlepšené kvalitě zdravotnické péče, například operacím zákalu,“ uvedl spoluautor studie Rupert Bourne z Anglia Ruskin University. Ani lékařský a vědecký pokrok ale nestačí na to, aby se absolutní počet lidí s poškozením zraku snižoval. Růst populace a stárnutí jsou příliš silné faktory. Zejména v rozvojových zemích se lidé dožívají stále vyššího věku, který je typicky spojený se ztrátou zraku, respektive s vážnými chorobami zraku.

Autoři práce vycházeli z projekcí OSN, které popisují, jak a kde budou na Zemi nejvíce přibývat lidé. Studie nepočítá s tím, že by se objevila nějaká revoluční léčebná metoda, nebo že by mohlo dojít k zásadnímu přelomu v diagnostice této choroby. Bourne ale doporučuje, aby především rozvojové země do diagnostiky a léčby začaly rychle investovat, péče o nevidomé může být značně nákladná, zejména v zemích, které na tento nárůst nejsou připravené. „Investice do léčby se ukázala jako velmi výnosná – přináší nemocným lepší kvalitu života a také je díky ní pravděpodobnější, že budou moci pracovat,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...