115 milionů lidí bez zraku. Počet nevidomých prudce vzroste, varuje studie

V současné době žije na Zemi asi 36 milionů nevidomých lidí. V polovině století se jejich počet zvýší na více než 115 milionů, tvrdí vědci v nově vydané studii.

Hlavní příčinou toho, že se počet nevidomých během třiceti let ztrojnásobí, je rychlý nárůst celosvětové populace a především její stárnutí. Uvádí to výzkumníci v práci, která vyšla v odborném časopise Lancet Global Health. Velmi podobnou rychlostí bude stoupat i počet osob se středním až vážným poškozením zraku, ve stejné době stoupne z 217 milionů na 588 milionů.

Nejvíce postiženými oblastmi se stanou Asie a Afrika – právě tam totiž bude žít většina osob se zrakovým postižením. Autoři k tomu dospěli poté, co analyzovali údaje ze 188 zemí celého světa. Současně popsali, že lidstvo se

v boji proti sleposti zlepšuje. Počet nevidomých totiž procentuálně klesá; ještě roku 1990 to bylo 0,75 procent, roku 2015 už jen 0,48 procent. Stejně tak se zmenšilo procento osob s vážným poškozením zraku: z 3,8 procent na 2,9 procent (za stejnou dobu).

Péče se zlepšuje, nevidomých přibývá

„Téměř určitě je to díky zlepšené kvalitě zdravotnické péče, například operacím zákalu,“ uvedl spoluautor studie Rupert Bourne z Anglia Ruskin University. Ani lékařský a vědecký pokrok ale nestačí na to, aby se absolutní počet lidí s poškozením zraku snižoval. Růst populace a stárnutí jsou příliš silné faktory. Zejména v rozvojových zemích se lidé dožívají stále vyššího věku, který je typicky spojený se ztrátou zraku, respektive s vážnými chorobami zraku.

Autoři práce vycházeli z projekcí OSN, které popisují, jak a kde budou na Zemi nejvíce přibývat lidé. Studie nepočítá s tím, že by se objevila nějaká revoluční léčebná metoda, nebo že by mohlo dojít k zásadnímu přelomu v diagnostice této choroby. Bourne ale doporučuje, aby především rozvojové země do diagnostiky a léčby začaly rychle investovat, péče o nevidomé může být značně nákladná, zejména v zemích, které na tento nárůst nejsou připravené. „Investice do léčby se ukázala jako velmi výnosná – přináší nemocným lepší kvalitu života a také je díky ní pravděpodobnější, že budou moci pracovat,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...