Dotýkejte se, prosím! Výstava moderní sochy zve nejen nevidomé

Dotýkejte se, prosím, vyzývá návštěvníky hmatová výstava v pražském Českém centru. Cílem expozice je zpřístupnit výtvarné umění lidem se zrakovým postižením a vidoucím umožnit zážitek z hmatového vnímání sochařských děl. Expozice Hapestetika nabízí průřez moderním českým sochařstvím od začátku dvacátého století až po současnost.

Hmatová výstava sochařského umění se koná u příležitosti 25. výročí založení Tyfloservisu, profesionální služby pro lidi se zrakovým postižením. Expozice připomíná, že integrovat osoby s postižením neznamená jen zajistit jim nezbytné rehabilitační pomůcky. Sdružení Hapestetika proto už několik let pořádá umělecké výstavy pro nevidomé.

Moderní socha od Otty Gutfreunda a Emila Filly po současné umělce

Sáhnout si na sochy uměleckých mistrů je však zážitek také pro vidoucí návštěvníky. „Mají možnost si zakoupit klapky na oči a výstavu si nejdříve projít vyloženě poslepu pomocí hmatu. Poznají, že v běžném životě je hmat velmi málo používaný,“ říká kurátorka Vladimíra Sýkorová.

Návštěvníci si mohou prohlédnout a hmatem zažít 25 vybraných soch a plastik českého moderního umění od Otty Gutfreunda a Emila Filly po současné umělce. „Naším cílem není oslovovat umělce, aby tvořili pro nevidomé, ale naopak ze současného umění vybrat díla, aby byla přínosná právě zrakově postiženým,“ vysvětluje kurátorka.

Vnímat linie detailů

Někteří návštěvníci dávají přednost realistické soše, jiný vkus zase preferuje zcela abstraktní díla. „Může se mi líbit, jak je ta kočka vytvarovaná, ale vždycky je to slabý odvar oproti živé kočce. Je zajímavější prohlížet si věci, které nic neznamenají. Tam vnímám linie detailů,“ vysvětluje nevidomý návštěvník výstavy Jiří Mojžíšek. Výstava Hapestetika potrvá v Českém centru v Rytířské ulici do konce prosince.

Hmatové výstavy se začaly objevovat ve světě v osmdesátých letech dvacátého století. První podobná expozice v tehdejším Československu se uskutečnila v roce 1990 v Praze. Dnes je po republice několik stálých expozic pro nevidomé a zrakově znevýhodněné, například některé expozice Národní galerie poskytují hmatové exponáty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 16 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 18 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 19 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...