Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.
Omezení chytrých telefonů mění mozkovou aktivitu, naznačuje studie
Modré světlo mobilního telefonu je pro některé tím prvním, co po probuzení uvidí. A současně tím posledním, co spatří, než večer zavřou oči. Co se ale stane, když mobil zkrátka není?
Vědci to otestovali v malé studii s omezeným množstvím účastníků, výzkum byl ale poměrně detailní. Autoři současně přiznávají, že jde o pilotní projekt, který měl hlavně zjistit, zda tento fenomén existuje a jak ho dál zkoumat.
Výzkumníci nabrali do studie 25 mladých dospělých, kterým předepsali 72hodinovou „dietu“ spočívající v omezení používání chytrých telefonů. Směli je sice využívat dál, ale jen v omezeném množství – tedy na základní úkoly, jako je práce a komunikace s rodinou a dalšími nejbližšími lidmi.
Mozek a mobil
Celé tři dny, co experiment probíhal, vědci sledovali, jak na tento vynucený půst mladí lidé reagují. A to rovnou dvěma způsoby: jednak klasickými standardizovanými psychologickými testy, ale také modernější metodou. Využili funkční magnetickou rezonanci, aby se podívali, co se děje uvnitř mozku. Našli tak významné posuny aktivity v oblastech mozku, kde dochází k odměňování a touze. Připomínalo jim to vzorce, jež viděli u lidí, kteří odvykali drogám.
- Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení.
- Zdroj: Wikipedie
Tento menší výzkum je příspěvkem k diskusi o vlivu mobilních technologií na společnost a lidské zdraví. Její důležitou součástí je debata o tom, zda se dá jejich nadužívání označit jako závislost. Tento výraz se sice často používá, ale řada psychologů se proti němu vymezuje. Může totiž vytvářet nepřesný obraz komplexních emocionálních, duševních a sociálních aspektů spojených s nadměrným používáním chytrých telefonů.
Na druhou stranu, pokud se o závislost opravdu jedná, pak může nepoužívání správného termínu naopak vést k podceňování závažnosti tohoto fenoménu.
Výsledky této studie, byť na malém vzorku osob, spíše naznačují spojení mobilů se závislostí. Skeny totiž odhalily, že omezení chytrých telefonů vedlo ke změnám mozkové aktivity v oblastech spojených s dopaminem a serotoninem. To jsou chemické látky, které řídí náladu, emoce ale také závislosti.
Autoři zatím nejsou schopní dělat závažnější závěry, ale konstatovali, že omezení smartphonů může v některých ohledech připomínat odvykání drogám. Výzkum by dle autorů měl pokračovat na dalších dobrovolnících, kteří by měli pocházet z rozmanitějších skupin a mělo by jich být více.
