Duševní zdraví

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Na Hrad dorazil také možný budoucí šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který již v minulosti v čele tohoto ministerstva stál. Vojtěch jednání s hlavou státu hodnotil kladně. „Neviděl jsem tam žádný zádrhel,“ dodal s tím, že s prezidentem sdíleli prakticky stoprocentně pohled na problémy resortu.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Čím dál více lidí je závislých na mobilních telefonech. A také ti, kteří závislí nejsou, s těmito přístroji tráví stále více času. Vzhledem k tomu se stále detailněji studují i vzorce jejich používání a dopad na duševní zdraví – například ten související se sebevraždami.

Podle psycholožky z Lékařů bez hranic Mary Horganové jsou v Gaze největším současným problémem zranění. „Množství zlomenin, popálenin a amputací – na to se teď Lékaři bez hranic soustředí. Když jsem tu byla před tím, dominovaly nenakažlivé nemoci jako vysoký tlak, rakovina a podobně. Dnes jde o válečná zranění,“ vysvětlila ve vysílání ČT24 s tím, že je třeba zvýšit kapacitu odborníků na duševní zdraví, jehož poškození se podle ní začíná objevovat až s příměřím, kdy lidé mají čas přemýšlet o svých vnitřních bolestech.

Desítky let probíhající výzkum dětského chování odhalil příčiny obezity v různých evropských zemích, včetně České republiky. Souvisí silně s ekonomickou situací a s místem bydliště dětí. Studie ukázala i na otázku duševního zdraví.

Svět stojí před novou krizí v podobě vyšší úmrtnosti teenagerů a mladých dospělých. Tvrdí to autoři rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Lancet. Podílelo se na ní asi šestnáct tisíc vědců, kteří věnovali svou pozornost třem stům tisícům zdrojů dat o zdravotním stavu lidí, kteří žijí v současném světě.

V ukrajinském Lvově otevřeli nové centrum duševního zdraví v rámci kliniky s názvem Nezlomný. Věnuje se léčbě lidí, kteří přežili mučení, zajetí, ale i ztrátu blízkých či domova. Pomoc psychologové nabízejí vojákům i civilistům. Centrum je první svého druhu na Ukrajině. Ukazuje, že se země snaží navzdory pokračující invazi investovat do obnovy, která zahrnuje i péči o veterány. Důležitost psychické pomoci připomněl i páteční Světový den duševního zdraví. V pořadu Horizont ČT24 o problematice promluvil také lékař a psycholog Szergej Cápec.

Martin Mojžíš Ondruš uklízí byty lidí, kteří trpí například duševní poruchou spočívající v hromadění věcí. Dělá to bezplatně, jelikož by „peníze neměly být ukazatelem toho, kdo si zaslouží nebo nezaslouží pomoc“. Za svůj záslužný projekt s názvem Stěhování od Martina získal také ocenění Gracia Tibi. O svých zkušenostech a situaci lidí, kterým se hromadění věcí z různých důvodů vymklo kontrole, mluvil v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.

Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

V nedávné minulosti platilo, že odvrácené stránky života nesli nejhůř lidé kolem padesátky. To se ale pod vlivem okolností, které vědci teď studují, změnilo. Mladí trpí mnohem více.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Stačilo 220 let a propojení s přírodou se podle této studie snížilo o celých 60 procent. A pokud lze věřit počítačovým modelům, jež vědci využili, tak toto propojení bude klesat i nadále.

Ideologie založené na nedůvěře a nenávisti k ženám v on-line světě získávají celosvětově na popularitě posledních zhruba deset let. Ve Velké Británii se proto rozhodli vydat nové školní pokyny, které mají dětem ukázat, jak se těmto trendům bránit. Rámec výchovy k vztahům, sexu a zdraví (RSHE) si klade za cíl pomoci chlapcům najít pozitivní vzory, a čelit tak rostoucímu šíření sexistického obsahu od influencerů z „manosféry“. Na narůstající problém upozorňují odborníci i v tuzemsku.

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.

Sociální média dnes používá většina mladých, ale nečekaně velká část z nich to pokládá za problém a myslí si, že kdyby internet vůbec neexistoval, byl by pro ně svět lepším místem pro život.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

Vše je intenzivní, nemůžete se soustředit, jste zahlcení, vadí vám hluk i světlo. Možná patříte mezi osoby, které zjistily, že jsou HSP (highly sensitive person neboli vysoce citlivý člověk). Tito jedinci mají nervové systémy, které zpracovávají emoce a podněty intenzivněji než u ostatních. Bývají inteligentní a mnohdy i velmi kreativní. Podle odborníků nejde o slabost, ale naopak to může být přednost. Výrazný osobnostní rys postihuje až každého pátého člověka.

V Česku je nejvíc skautů od vzniku samostatné republiky. Junák má nyní podle mluvčí Barbory L. Trojak 78 137 členů a čestných členů. V roce 1993 to bylo podle údajů z webu skautů asi o šest tisíc méně. Nejnižší počet členů, celkem 40 583, Junák registroval v roce 2006, od té doby zájem roste. Na některé oddíly se vytvářejí čekací listiny, jinde pořádají nábory. Dobrovolní vedoucí se v poslední době víc zaměřují i na komunikaci a duševní zdraví dětí, zmiňují také jejich pozornost a fyzickou zdatnost.