Duševní zdraví

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Aplikace Záchranka nabídne nově pomoc i v případě akutních duševních obtíží. A to zatím lidem, kteří se pohybují na území Prahy. Telefonátů na záchranku kvůli psychickým potížím totiž v hlavním městě každý rok přibývá. Vývoj nového modulu v aplikaci vyšel podle náměstkyně pražského primátora Alexandry Udženije (ODS) na asi 400 tisíc, magistrát bude na jeho provoz dál přispívat. Zájem o novou funkci už projevil i Jihomoravský kraj.

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Přibývá služeb, které pomáhají lidem s duševními potížemi. Psychiatrická nemocnice Bohnice v Praze začala v terapii využívat virtuální realitu i interaktivní hry. Jako první psychiatrické zařízení kombinuje na jednom místě odpočinek, vzdělávání a socializaci pacientů pod dohledem „peerů“, tedy lidí se stejnou zkušeností.

Na pedagogicko-psychologické poradny se v těchto dnech obrací stále více rodičů, kteří potřebují posudek v souvislosti s odkladem školní docházky. Poradny se jim snaží najít termín přednostně. I tak si rodiče mohou na vyšetření dítěte počkat několik týdnů, jak potvrdily ČT oslovené poradny. Klienti, kteří mají zájem o jiné služby, tak mohou čekat někde až půl roku. Chybí odborní pracovníci, poradny brzdí i vysoká administrativní zátěž. Stále častěji se na ně také obracejí rodiče dětí s psychickými problémy, kteří nemohou najít klinického psychologa.

Kabinet chystá program proti násilí na dětech. Shání na něj peníze i z evropských fondů. Cílit chce na prevenci – například školit policisty, učitele nebo zdravotníky, aby se více zaměřovali na odhalení možné šikany nebo agrese. Takové prožitky mají často vliv na chování v dospělosti.

Už patnáct let pomáhá v Česku i cizině hlavně před Vánoci dobročinný projekt Skutečný dárek. Loni oslovil na jedenáct tisíc lidí, kteří věnovali přes 21 milionů korun. Pomocí certifikátu dárci přispějí na jídlo, zdraví nebo vzdělání. Nově charita přednostně míří na děti nebo na oblasti postižené povodněmi. Letos poprvé mohou dárci podpořit například duševní zdraví dětí. „Více narážíme na to, že mají psychické problémy a nejsou schopni jim pomoci rodiče,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Na sociálních sítích existují skupiny lidí, kteří chrání ostatní uživatele před urážkami, hrozbami, spamem a podvody. Moderátoři neboli „admini“ sítí se ale s tímto zlem setkávají sami tak často, že to má negativní dopady na jejich duševní zdraví.

Téma duševního zdraví se sice otevírá čím dál častěji, někteří se však stále bojí požádat o pomoc nebo nevědí, kde ji hledat. V Česku se s psychickými onemocněními setkal každý pátý člověk. Světový den duševního zdraví upozornil na nárůst psychických potíží i nedostatek odborníků – zejména dětských psychiatrů.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Tony Fadell vytvořil pro společnost Apple zařízení na přehrávání hudby iPod a následně se podílel i na vzniku iPhonu. Na toto období svého profesního života vzpomíná jako na ty nejlepší a nejhorší časy zároveň, kdy cítil, že „mění svět“. Zároveň však upozorňuje na dopady chytrých mobilů a technologií na duševní zdraví i společenské a rodinné vztahy. V současnosti dokázal na oběžnou dráhu Země dostat satelit, který zaznamenává úniky skleníkového plynu metanu. Ten podle jeho slov otepluje planetu několikanásobně silněji než oxid uhličitý. Rozhovor s ním vedl Daniel Stach.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Soud s mužem obžalovaným ze založení předloňského požáru v Českém Švýcarsku bude pokračovat až koncem května. Do té doby chce soud dostat psychiatrický posudek. Obžalovaný Jiří Lobotka ve čtvrtek na začátku hlavního líčení prohlásil vinu ze založení některých jiných, menších požárů, zároveň odmítl, že by měl na svědomí nejrozsáhlejší lesní požár v české historii. Soudce Roman Felzmann ale nerozhodl, zda částečné přiznání přijme, obžalovaný na něj působil zmateně a nebyl si jist, zda chápe soudní proces.

Více psychologů ve školách by podle odborníků pomohlo dětem s psychickými problémy. Snaží se o to novela školského zákona. Ministerstvo školství se zabývalo i návrhem na snížení kvalifikace školního psychologa, kdy by stačil bakalářský titul. To by ale podle profesních organizací psychologů a vysokých škol dětem spíš ublížilo. Podle nich absolventi bakalářského studia mají jen teoretické znalosti a nejsou dostatečně připraveni pro praxi.

Přibývá lidí závislých na lécích, hlavně na těch psychoaktivních. Mezi ně patří sedativa, hypnotika nebo tablety proti úzkostem. Středisko, které v Česku monitoruje drogové závislosti, odhaduje počet problematických uživatelů až na 1,2 milionu. Část z nich si přípravky opatřuje bez receptu, většinou přes internet.

„Pokud se má člověk, který je v psychické nepohodě, objednat k psychiatrovi jako k nejžádanějšímu odborníkovi, v tomto systému budeme vždy narážet na kapacitní problém,“ upozornil psychiatr, ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun, bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Neexistuje žádná jednoduchá intervence, kterou by se zařídilo, že bude dostupnost, myslí si Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Fakultní nemocnice Brno, proděkan Lékařské fakulty MU. O problematice diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

Psychické potíže u dětí a mládeže narůstají. Vysoký výskyt závažných případů zaskočil i zkušené odborníky. Poslední rok podle nich patří po covidu i dalších krizích k nejnáročnějším. Tím se prodlužují čekací lhůty na pomoc u psychologů nebo psychiatrů. Mnozí z nich se shodují, že zdravotní systém, ale ani společnost, na to nejsou dostatečně připraveny. A to může mít fatální následky. Ve svém dokumentu „Těžko v duši“ to ukazuje redaktorka ČT Lea Surovcová, která mezi dětmi natáčela minulý školní rok. Premiéru dokumentu uvedlo vysílání ČT24 v páteční Devadesátce.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Podle výzkumu mají ženy, které mají problémy s duševním zdravím, téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu.