Duševní zdraví

Nové kontaktní místo na Univerzitě Hradec Králové (UHK) nebo vyšší kapacity psychologických poraden a podpůrných skupin na vysokých školách v Praze a Brně. Se začátkem akademického roku rozšiřují některé univerzity podporu duševního zdraví svých studentů, zjistila ČT. Podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) může být studium na vysoké škole náročné a stresující. Podle jeho nově zveřejněné studie přes čtyřicet procent studentů popsalo známky středně těžké až těžké deprese.

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.

Návrat do lavic představuje pro řadu dětí psychickou zátěž. Častým zdrojem potíží jsou špatné vztahy ve škole a velká míra povinností, vyplynulo z výzkumu Mladé hlasy 2026 organizace UNICEF a agentury STEM/MARK. Bezmála dvě třetiny dětí ale nevědí, na jakou krizovou linku se obrátit. Důležitý je také způsob, jakým s dětmi o škole a případných problémech komunikují jejich rodiče. Ve školách letos přibydou asistenti pedagoga v prvních třídách nebo peníze na prevenci.

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.

Stížnost byla podána 25. června státní zaměstnankyní po pokusu o sebevraždu na konci dubna, odhaluje France Inter.

Mnozí teenageři po celém světě tráví každý den dlouhé hodiny na sociálních sítích. Současně přibývá u mladých lidí příznaků ADHD. Vědce zajímalo, jestli mezi tím nemůže být nějaká souvislost.

Lidé dnes bývají stále on-line a mnohdy dávají přednost svému telefonu před okolím. Rodiče, kteří se takto chovají, dávají svým dětem podle expertů najevo, že pro ně nejsou na „prvním místě“. Dospívající pak zmiňují, že cítí nejistotu a mají pocit bezvýznamnosti. Negativní digitální návyky rodičů však dle odborníků nemusí u jejich ratolestí vést přímo k závislosti na telefonu. Doporučují však doma nastavit jasné hranice – například vymezit čas, kdy jsou telefony zakázány, a věnovat se svým dětem.

Podstrčení mobilu nebo tabletu dítě opravdu zklidní, může se to ale později projevit negativně, popsali američtí vědci. Jejich studie také zjistila, že mezi reakcemi dětí mohou být nečekaně velké rozdíly.

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom v pátek informovala v tiskovém prohlášení.

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Kanada zakáže sociální sítě pro děti mladší šestnácti let a bude regulovat chatboty, vyplývá podle agentury Reuters ze zákona o digitální bezpečnosti, který ve středu představila kanadská vláda. Provozovatelům, kteří se jím nebudou řídit, hrozí vysoké pokuty. Kanada ke kroku přistoupila několik měsíců poté, co sociální média pro mladé lidi zakázala jako první země na světě Austrálie.

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci uvedla, že platí její dopolední vyjádření, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná.

Zpráva bývalého labouristického ministra zdravotnictví Alana Milburna varuje před prudkým nárůstem počtu mladých Britů, kteří nepracují, nestudují ani se nepřipravují na povolání. Podle dokumentu zveřejněného 28. května by počet takzvaných NEETs ve věku 16 až 24 let mohl do roku 2031 přesáhnout 1,25 milionu, což v Británii vyvolává obavy ze „ztracené generace“. Informuje o tom londýnský zpravodaj ERTNews.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června při přesunu agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví skončit ve funkci. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se od července stane dosavadní šéfka vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Obě agendy chce kabinet spojit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na síti X uvedl, že přesun protidrogové politiky pod svůj resort považuje za logický.

Přes dvě stě dvacet lidí zemřelo v loňském roce na železnici – více než tři čtvrtiny byly sebevraždy. Správa železnic proto spustila preventivní kampaň, která se soustředí na exponovaná místa, kde dochází k většímu množství sebevražd. Společně s Národním ústavem duševního zdraví na desítce tratí umístila cedule s krizovou linkou první psychické pomoci. Podle Evy Tuškové z Národního ústavu duševního zdraví může podobný impuls rozhodnutí změnit. Ministerstvo dopravy iniciativu vítá. „Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl,“ říká ke kampani ministr Ivan Bednárik (za SPD). Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Nádech a výdech.

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.