Duševní zdraví

Ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg a protistrana se ve středu utkali v soudní síni v Los Angeles, kde Zuckerberg odpovídal na otázky týkající se používání Instagramu mladými lidmi a jeho výpovědi před Kongresem, píše AP. Zuckerberg například uvedl, že dříve měla Meta cíle spojené s maximalizací času stráveného na Instagramu, ale dodal, že on a společnost se vědomě rozhodli od těchto cílů upustit a místo toho se zaměřit na užitečnost. Zuckerbergova výpověď je součástí bezprecedentního soudního procesu, který se zabývá otázkou, zda platformy Meta záměrně způsobují závislost a škodí dětem.

Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.

Skoro třetina Čechů často používá digitální technologie k práci mimo pracovní dobu. To podle odborníků zvyšuje mimo jiné riziko vyhoření. Psycholog Martin Pospíchal popisuje, že do jeho praxe často klienty přivádějí jejich dobré vlastnosti, nikoliv ty špatné. U nadšených a vysoce motivovaných lidí se prý stává, že snadněji překročí „bezpečnostní prvky“ a následně mohou vyhořet. Je prý dobré sledovat například to, když se práce stává dominantním tématem při rozhovorech s blízkými, případně když práce „likviduje“ koníčky. Zmínil také ovlivnění vztahů a zdraví. Doporučuje s prací splynout a mít ji rád, naopak pokud člověku práce komplikuje každodenní fungování, je na cestě k vyhoření. Rozhovor pro Události, komentáře z ekonomiky natáčela Kristýna Hávová.

Národní koordinátorkou politiky duševního zdraví byla jmenována psychiatrička Dita Protopopová, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po prvním jednání vládní Rady pro duševní zdraví. Na úřadě vlády podle něj vznikl nový odbor politiky duševního zdraví. Psychiatrické nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví (MZd) potřebují investice za 2,7 miliardy korun, řekl také Babiš. Mají dohromady více než 3700 lůžek.

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.

Neustálé škrábání se, trhání vlasů nebo řezání. Odborníci upozorňují na vážný problém, který se mezi dospívajícími objevuje čím dál častěji. Úmyslné ubližování si řeší nejen psychologové, ale také adiktologové, psychiatři a odborníci ve školách. Sebepoškozování vnímá významná část mladých lidí jako způsob, jak řešit problémy. Zároveň může podle odborníků vytvářet pocit kontroly nad vlastním tělem, když se jinak dospívající cítí bezmocně.

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.

Dvanáctiletý chlapec z Halenkovic je zpátky doma. Podle informací ČT ho v pondělí propustili z nemocnice. V neděli ho pomohli najít svědci v chatové oblasti v obci Žlutava na Zlínsku. Po čtyřdenním věznění ho čeká nejen fyzická, ale především psychická rekonvalescence. Školní psycholožka podpoří i děti ze školy ve Zlíně, kam chlapec chodí, i z té v Halenkovicích. Policie obvinila muže, který chlapce věznil, z pokusu o vraždu a ze zbavení svobody.

Koupit dítěti chytrý telefon, či nikoliv? A v kolika letech nejdříve? To je dilema, které se s příchodem Vánoc řeší v nejedné domácnosti. Přístup těch nejmladších k těmto přístrojům se snaží změnit iniciativa Dětství bez mobilu, která zveřejnila na začátku prosince výzvu Odložme smartphony. Na tom, kdy pořídit chytrý telefon a jestli například plošně omezit sociální sítě, se ale často neshodují ani odborníci.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Na Hrad dorazil také možný budoucí šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který již v minulosti v čele tohoto ministerstva stál. Vojtěch jednání s hlavou státu hodnotil kladně. „Neviděl jsem tam žádný zádrhel,“ dodal s tím, že s prezidentem sdíleli prakticky stoprocentně pohled na problémy resortu.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Čím dál více lidí je závislých na mobilních telefonech. A také ti, kteří závislí nejsou, s těmito přístroji tráví stále více času. Vzhledem k tomu se stále detailněji studují i vzorce jejich používání a dopad na duševní zdraví – například ten související se sebevraždami.

Podle psycholožky z Lékařů bez hranic Mary Horganové jsou v Gaze největším současným problémem zranění. „Množství zlomenin, popálenin a amputací – na to se teď Lékaři bez hranic soustředí. Když jsem tu byla před tím, dominovaly nenakažlivé nemoci jako vysoký tlak, rakovina a podobně. Dnes jde o válečná zranění,“ vysvětlila ve vysílání ČT24 s tím, že je třeba zvýšit kapacitu odborníků na duševní zdraví, jehož poškození se podle ní začíná objevovat až s příměřím, kdy lidé mají čas přemýšlet o svých vnitřních bolestech.

Desítky let probíhající výzkum dětského chování odhalil příčiny obezity v různých evropských zemích, včetně České republiky. Souvisí silně s ekonomickou situací a s místem bydliště dětí. Studie ukázala i na otázku duševního zdraví.

Svět stojí před novou krizí v podobě vyšší úmrtnosti teenagerů a mladých dospělých. Tvrdí to autoři rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Lancet. Podílelo se na ní asi šestnáct tisíc vědců, kteří věnovali svou pozornost třem stům tisícům zdrojů dat o zdravotním stavu lidí, kteří žijí v současném světě.

V ukrajinském Lvově otevřeli nové centrum duševního zdraví v rámci kliniky s názvem Nezlomný. Věnuje se léčbě lidí, kteří přežili mučení, zajetí, ale i ztrátu blízkých či domova. Pomoc psychologové nabízejí vojákům i civilistům. Centrum je první svého druhu na Ukrajině. Ukazuje, že se země snaží navzdory pokračující invazi investovat do obnovy, která zahrnuje i péči o veterány. Důležitost psychické pomoci připomněl i páteční Světový den duševního zdraví. V pořadu Horizont ČT24 o problematice promluvil také lékař a psycholog Szergej Cápec.

Martin Mojžíš Ondruš uklízí byty lidí, kteří trpí například duševní poruchou spočívající v hromadění věcí. Dělá to bezplatně, jelikož by „peníze neměly být ukazatelem toho, kdo si zaslouží nebo nezaslouží pomoc“. Za svůj záslužný projekt s názvem Stěhování od Martina získal také ocenění Gracia Tibi. O svých zkušenostech a situaci lidí, kterým se hromadění věcí z různých důvodů vymklo kontrole, mluvil v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.

Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

V nedávné minulosti platilo, že odvrácené stránky života nesli nejhůř lidé kolem padesátky. To se ale pod vlivem okolností, které vědci teď studují, změnilo. Mladí trpí mnohem více.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.