Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.

Lidský svět byl celé statisíce let malý, omezený a snadno pochopitelný. Tvořily ho malé skupiny osob, které se navzájem dobře znaly, omezené sociální skupiny a nepříliš proměnlivé prostředí s neměnnými pravidly. Tohle všechno se ale v současné době rozpadlo. Podle nové studie se svět kolem nás už mění rychlejším tempem, než se stačí lidský mozek adaptovat. Autoři naznačují, že by to mohlo vysvětlovat, proč tak bobtná epidemie stresu, osamocení a psychických problémů.

Autory jsou behaviorální vědci ze Singapuru, kteří vytvořili takzvanou přehledovou studii – tedy výzkum, který nepřináší novinky, ale systematicky shrnuje, analyzuje a syntetizuje už existující poznatky. Snažili se pochopit, jak si vysvětlit současný duševní stav lidstva z hlediska evoluce. Používají přitom pojem „evoluční nesoulad“.

Evoluční nesoulad popisuje, co se děje, když lidské instinkty, které se vyvinuly v jednom druhu prostředí, musí fungovat v prostředí zcela odlišném.

Lidé se evolučně i historicky vyvíjeli v menších, semknutých skupinách, kde se nebezpečí, sounáležitost, postavení i důvěra odčítaly z reakcí známých lidí a každodenních signálů při osobním kontaktu. Člověk má sice stále ty stejné instinkty, ale ty teď musí fungovat v hustě osídlených metropolích a éře sociálních sítích.

Drtivou většinu evoluce probíhaly dny lidí stejně. Trávili je uprostřed svých malých skupin, v podstatě rozšířených rodin. Museli tak pracovat s informacemi jen o těchto lidech. Dnes potkají jen po cestě do zaměstnání dvě stovky lidí, další stovku v práci, pak zase cesta domů. Potom konverzace na sociálních sítích, do které se zapojí pár desítek lidí a na konec dne dva seriály, které každé obsahují pestrý ekosystém postav, k nimž mozek často zaujímá podobný vztah, jako by to byli opravdoví lidé.

Výsledkem je podle vědců vnitřní zmatek. Reakce, které kdysi dávaly smysl v malé, známé skupině, mohou v moderním životě působit nepatřičně nebo nevhodným dojmem.

Autoři zdůrazňují, že sociální média tento nesoulad ještě víc zviditelňují. Potřeba pochopit své místo ve skupině možná kdysi lidem pomáhala udržovat důvěru a spolupráci mezi známými tvářemi. Dnes může ten samý instinkt reagovat na nekonečný proud upravených životů, úspěchů a signálů o společenském postavení.

Příliš soutěživý svět

Ústředním tématem je soutěživost. Moderní prostředí může zesilovat pocit, že je člověk souzen ostatními ve svém okolí – může vypadat vůči nim méně schopný, méně úspěšný, méně hodnotný. Autoři se domnívají, že tento zvýšený pocit soutěživosti může být jednou z cest, jimiž evoluční nesoulad přispívá ke stresu a zhoršení duševní pohody.

„Soutěživost není nic nového, ale moderní život může vyvolávat dojem, že je neustálá,“ uvedli. „Evoluční perspektiva může pomoci vysvětlit, proč lidé tak silně reagují na srovnávání a strach z toho, že zaostanou, i když tyto signály pocházejí od cizích lidí nebo z obrazovek, a nikoli z reálné malé sociální skupiny.“

Studie představuje evoluční nesoulad jako jeden ze způsobů, jak porozumět moderním sociálním a psychologickým problémům, vedle psychologických, sociálních a ekonomických vysvětlení. Autoři zdůrazňují, že tyto myšlenky bude třeba ověřit výzkumem v reálném světě.

„Stres, osamělost a úzkost se často považují za osobní problémy nebo problémy související se životním stylem,“ píší vědci. „Mohou ale také odrážet nesoulad mezi prostředím, ve kterém lidé žijí, a podmínkami, na které se naše mysl a tělo evolučně přizpůsobily. To znamená, že bychom měli přemýšlet nejen o individuální odolnosti, ale také o tom, jak jsou navržená naše města a komunity.“

Nic z toho není argumentem pro návrat k jednodušší minulosti ani náznakem, že moderní život je ze své podstaty nefunkční. Je to podle autorů spíše výzva k promyšlenějšímu navrhování současnosti. Pochopení toho, kde moderní život koliduje s podmínkami, na které se lidské bytosti evolučně přizpůsobily, by mohlo pomoci výzkumníkům, designérům a politikům vytvářet města a komunity, které působí méně odcizujícím dojmem a více podporují každodenní pohodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 1 hhodinou

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 3 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled