Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.

Trvalo to stovky hodin reálného času. Závěrečný padouch byl poražen, titulní hrdina zachránil svět. Game Over na obrazovce bliká optimistickými barvami – ale hráč cítí smutek, depresi a pocity ztráty.

Na rozsáhlém vzorku hráčů tuto formu deprese popsali psychologové z varšavské univerzity SWPS. Dokončení videohry je podle nich doprovázené pocitem prázdnoty, který je měřitelný. Sestavili stupnici, která to kvantifikuje.

Videohry jsou v Evropě v současné době třetí nejoblíbenější formou volnočasové aktivity, před nimi se umístily už jen sledování televize a zírání do sociálních sítí. Hraje je pravidelně asi 53 procent lidí ve věku od 6 do 64 let, ale přesto je tato zábava stále ještě málo prostudovaná.

„Hry jsou stále sofistikovanější a stále častěji představují více než jenom zábavu. Pro mnoho lidí není dokončení dlouhé, poutavé hry jen okamžikem uspokojení, ale také emocionální výzvou. V době stále realističtějších her nám porozumění procesům odehrávajícím se v myslích hráčů může pomoci pochopit, jak ovlivňují naše duševní zdraví,“ říká psycholog Kamil Janowicz z SWPS.

Světy, ze kterých se lidem nechce

Vědci tento fenomén nazvali P-GD neboli post-game depression. Označují tak vyčerpávající pocity prázdnoty po dohrání mimořádně pohlcující a emocionálně nabité hry. Tento jev, o kterém se hojně diskutuje na internetových herních fórech, byl ale až doposud psychology spíše ignorován.

Janowicz a jeho kolegové se to pokusili napravit. Provedli dvě studie, do nichž se zapojilo 373 hráčů různých typů videoher. V té první analyzovali měřicí škálu, kterou pro hodnocení tohoto psychického problému navrhli, ve druhé sledovali, kolik lidí různými formami P-GD trpí.

Zjistili, že s fenoménem deprese po dohrání hry souvisejí čtyři různé duševní procesy. Přemýšlení o hře, kdy se myšlenky stále vracejí k jejímu obsahu, pocit konečnosti z dohrání hry, nutnost hru dohrát znovu a takzvaná mediální anhedonie, což je ztráta zájmu o jiné mediální produkty.

Na základě svých analýz autoři dospěli k závěru, že deprese po dokončení hry je natolik komplexní jev, že by měla být považována za soubor různých, náročných, vzájemně provázaných zážitků. Zjistili také, že nejsilnějším jevem spojeným s post-herní depresí byly úvahy související s hrou, zatímco nejméně intenzivním aspektem byla mediální anhedonie.

Vědci se věnovali také žánrům a nepříliš překvapivě byla nejsilnější P-GD u hráčů RPG (hry na hrdiny). Vědci zatím nemají přesné vysvětlení založené na datech, ale domnívají se, že tyto světy jsou natolik působivé a osídlené tak zajímavými charaktery, že si k nim hráči tvoří opravdu silné vazby, a nechce se jim je pak opouštět. Jako by se jim zalíbilo na nějaké exotické dovolené a neměli pak vůli se vrátit do nudné vlasti.

„Náš výzkum ukazuje, že hráči, kteří hrají RPG, jsou nejvíce náchylní k depresi po skončení hry. Právě v těchto hrách mají hráči prostřednictvím svých rozhodnutí největší vliv na vývoj postavy a vytvářejí si s ní nejsilnější pouto. A čím je herní svět poutavější a čím je vztah s postavou užší, tím je těžší se po skončení hry vrátit do reality,“ dodává Janowicz.

Problém, který by se neměl podceňovat

Tato forma deprese není ani zdaleka tak nebezpečná jako jiné formy, ale podcenit ji by bylo podle autorů chybou. Je totiž spojená se silnějšími depresivními symptomy a nižší kvalitou života. Dělat závěry o komplexnějších dopadech po jediné studii by ale podle vědců bylo předčasné.

Vědci nicméně pozorovali další zajímavou souvislost. Lidé, kteří po dokončení hry pociťovali nejsilnější smutek, měli obecně tendenci vidět svět pesimisticky. To by mohlo naznačovat, že tato porucha by mohla souviset s obecnými obtížemi, které člověku brání se vypořádávat se svými emocemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 8 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...