Tým odborníků na duševní zdraví, lidské chování a ekonomii, který působí v několika japonských institucích, zjistil, že hraní videoher může být za určitých podmínek prospěšné pro duševní zdraví.
Videohry mohou za jistých okolností zlepšovat duševní zdraví
Vědci využili možnost, kterou jim nabídla pandemie covidu-19. Tehdy byli lidé v Japonsku podobně jako ve většině evropských zemí na několik týdnů izolovaní ve svých domovech, nemohli se věnovat řadě obvyklých činností a byli odkázaní na různé náhražkové aktivity. Psychologové proto mohli dobře porovnat, které takové činnosti lidem opravdu pomohly, a které naopak spíše škodily. Výsledky popsali v odborném časopise Nature Human Behavior.
Předchozí výzkumy, které sledovaly dopady pravidelného a dlouhodobého hraní videoher na duševní zdraví, přinesly rozporuplné výsledky. Některé naznačují, že to může vést k příznakům závislosti; u dospívajících někdy i k sociální izolaci a v některých případech dokonce k agresivnímu chování. Světová zdravotnická organizace zašla tak daleko, že „herní poruchu“ klasifikovala jako duševní onemocnění.
Jiné studie ale naznačují, že takové interpretace jsou přehnané. Jedním z problémů, na které vědci zkoumající tento fenomén při pokusech o studium takových dopadů narazili, je obtížná kvantifikace – většina studií byla prováděna v kontrolovaném prostředí, což mohlo ovlivnit výsledky. Pro tuto novou studii našel výzkumný tým příležitost studovat dopad videoher na velké množství lidí mimo laboratoř – na lidech, kteří během prvních dnů pandemie uvázli doma.
Japonsko a pandemie
Během lockdownů v Japonsku prudce vzrostla poptávka po herních konzolích a hrách. Výrobci konzolí se snažili zajistit spravedlivý a rovný přístup k těmto zařízením tím, že pořádali loterie – vítězové měli možnost koupit si buď Sony PlayStation 5, nebo Nintendo Switch; poražení si museli najít jiné způsoby, jak se zabavit.
Psychologové si uvědomili, že to představuje ideální příležitost otestovat vliv hraní videoher na zcela náhodně vybranou a současně jasně popsanou skupinu hráčů. Vytvořili proto dotazník určený k měření duševního zdraví a množství času stráveného hraním her a rozeslali ho lidem účastnícím se výše popsaných loterií. Obdrželi 97 602 odpovědí, plně vyplněných a připravených k analýze.
Hraní ano, ale s mírou
Autoři studie zjistili v odpovědích určitý vzorec. Lidé, kteří si během lockdownů užívali v loterii získané videohry, měli větší pocit životní spokojenosti než ti, kteří nehráli. To je podle psychologů důležité, protože právě tento pocit je klíčovou složkou duševního zdraví. Je spojený s mnoha pozitivními projevy, naopak jeho nedostatek bývá spojovaný s řadou duševních problémů.
Má to ale hranice, potvrdil také výzkum. A ta hranice je podle studie docela přesně definovaná: jsou to tři hodiny. Pokud lidé trávili s konzolemi delší čas, žádný vyšší pozitivní vliv se už neprojevoval. Pro srovnání: podle nové české studie až čtvrtina dětí ve věku jedenáct až patnáct let a patnáct procent dospívajících hraje v Česku počítačové hry rizikově, tedy stráví u nich více než čtyři hodiny denně.
Autoři připouštějí, že podmínky byly sice do značné míry zvláštní, ale přesto se jednalo o realističtější situaci než testy v laboratořích.
