Videohry mohou souviset se ztrátou sluchu a tinnitem, ukazují studie

Lékaři varují, že hlasitost zvuků a hudby ve videohrách se stále více blíží k hranicím, kde už je to pro lidské ucho nebezpečné. A někdy je dokonce překračují, což může být při dlouhodobém hraní problém.

Hráčům videoher hrozí ztráta sluchu nebo tinnitus, tedy dlouhodobé šumění nebo hučení v uších. To je výsledek rozsáhlé studie, která prozkoumala údaje týkající se více než padesáti tisíc lidí.

Autoři zdůrazňují, že videohry jsou dnes jednou z nejčastějších forem zábavy, a to nejen mladých lidí, ale i těch ve středním věku. Proto by se podle nich měli experti na oblast více zaměřit, protože zatím se vlivu videoher na sluch příliš nevěnovala pozornost, na rozdíl od například používání sluchátek.

U her je problém podle studie, která vyšla v odborném žurnálu BMJ, ještě zesílený tím, že lidé často hrají při vysoké intenzitě zvuku i několik hodin v kuse. Podle jednoho z odhadů trávily hodiny týdně nad hrami asi tři miliardy lidí.

Herní věda

Vědci v této metastudii shromáždili data ze čtrnácti menších výzkumů z devíti zemí. Hlasitost zvuků se ve hrách, které tyto analýzy sledovaly, pohybovala mezi 43,2 decibelu a 89 decibely. Nejméně hlučné přitom byly mobily, naopak nejhlasitější byly automaty ve veřejných hernách. V průměru si lidé tuto zábavu užívali tři hodiny týdně.

Jako zásadní problém se ukázaly takzvané impulzní zvuky. Jde o krátké, velmi silné pulzy, které trvají méně než jednu sekundu, ale svou hlasitostí výrazně převyšují okolní zvuky. Jedna ze studií, jež byly součástí analýzy, uvádí, že impulzní zvuky dosahovaly během hraní až 119 decibelů. Přípustné limity se přitom pohybují kolem sta decibelů pro děti a 130 až 140 decibelů pro dospělé.

Světová zdravotnická organizace popisuje bezpečnou úroveň hraní jako kombinaci doby strávené nad hrami a jejich hlasitostí. To znamená, že děti mohou bezpečně poslouchat zvuk o síle 83 decibelů přibližně 6,5 hodiny, 86 decibelů přibližně 3,25 hodiny, 92 decibelů 45 minut a 98 decibelů pouze dvanáct minut týdně.

Souvislost mezi hraním her a ztrátou sluchu

Dvě zkoumané studie zjistily, že návštěvy heren souvisí se zvýšenou pravděpodobností závažného tinnitu a ztráty sluchu. Tento dopad se týkal dětí, jejich sluch je totiž na hluk citlivější. Další rozsáhlá studie zase popsala, že hraní videoher bylo spojené se zvýšenou pravděpodobností ztráty sluchu, kterou lidé sami pociťují. Jiná studie uvádí, že jen v USA může být vystaveno „hlasitým“ nebo „velmi hlasitým“ zvukům z videoher víc než deset milionů lidí.

Dalších šestnáct recenzovaných článků a čtrnáct zdrojů šedé literatury zmiňuje hry jako potenciální zdroj nadměrné expozice hluku. Jeden zdroj šedé literatury se snažil zjistit, jakou úroveň poslechu preferují hráči při používání sluchátek. Autor došel k závěru, že herní sluchátka mohou dosahovat nebezpečných úrovní poslechu, „což by mohlo některé hráče vystavit riziku ztráty sluchu“.

Co to znamená pro hráče

Autoři přiznávají, že údaje uvedené v tomto přehledu byly omezené. Přesto dost dobře naznačují, že někteří hráči, zejména ti, kteří hrají často a přitom dodržují průměrné hladiny zvuku, pravděpodobně i tak překračují přípustné limity. Jejich chování proto může být rizikové a mohou se vystavit riziku vzniku trvalé ztráty sluchu a/nebo hučení v uších, upozorňují autoři.

Dodávají, že v dostupných důkazech je také několik klíčových mezer. Například vědci zatím neznají vliv různých možná velmi silných fenoménů – například esportu, geografické oblasti, pohlaví a věku na ztrátu sluchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 7 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled