Videohry

Rusko se snaží vyprávět svou verzi pravdy všemi cestami. Jeho propaganda vytváří vylepšený obraz země jak dovnitř, tak i za hranice. A používá k tomu různá média – především ta internetová. Poslední roky ale Rusko v tomto směru razantně vstoupilo také do světa videoher.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním on-line her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která analyzovala údaje o chování celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Vědci říkají, že samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, mezi adolescenty se ale stále zvětšuje podíl těch v riziku závislosti: u užívání sítí to nyní hrozí 11 procentům dospívajících, u her se problém týká 12 procent mladých.

Tým odborníků na duševní zdraví, lidské chování a ekonomii, který působí v několika japonských institucích, zjistil, že hraní videoher může být za určitých podmínek prospěšné pro duševní zdraví.

Až čtvrtina dětí ve věku jedenáct až patnáct let a patnáct procent dospívajících hraje rizikově počítačové hry, tedy stráví u nich více než čtyři hodiny denně. Sociální sítě užívá rizikově až třicet procent dětí a téměř padesát procent dospívajících. Vyplývá to z vládní Zprávy o digitálních závislostech v České republice 2024.

Ruská prokuratura požaduje zákaz distribuce počítačové hry Last Train Home (Poslední vlak domů), kterou vyvinulo brněnské studio Ashborne Games, informoval server Meduza. Hra o československých legionářích podle ruských úřadů podněcuje nenávist vůči vládě v Moskvě a vojákům Rudé armády.

Saúdská Arábie bude v roce 2025 hostit premiérový ročník olympijských her v e-sportu. Nedávné doporučení exekutivy Mezinárodního olympijského výboru jednomyslně schválili delegáti 142. kongresu MOV v Paříži.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Jedna z nejúspěšnějších českých videoher Kingdom Come: Deliverance dostane pokračování. Oznámilo to na síti X studio Warhorse, které za vývojem obou dílů stojí. Prvního dílu, jehož vývoj stál stovky milionů korun, se už prodalo přes šest milionů kopií.

Lékaři varují, že hlasitost zvuků a hudby ve videohrách se stále více blíží k hranicím, kde už je to pro lidské ucho nebezpečné. A někdy je dokonce překračují, což může být při dlouhodobém hraní problém.

Herní porucha, tedy závislost na hraní počítačových či internetových her, se vyskytuje u stále většího počtu lidí. Výskyt této duševní poruchy se výrazně zvýšil v letech pandemie covidu. Dvě studie, na nichž se podílel Ivan Ropovik z Národního institutu SYRI v Brně, zjistily, že porucha souvisí se závislostí na internetu a médiích a rozvíjí úzkostné stavy.

Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.

Videohry hraje v současné době téměř každý Evropan v produktivním věku. Je jich víc než kdykoliv dřív, mnohdy jsou zdarma a jsou v nich obrovské peníze. Staly se páteří masové kultury, ze které se oddělují linie sázkařství, seriálové a televizní produkce, ale také móda nebo obří e-sportovní odvětví, které naplňuje arény dříve vyhrazené jen pro klasické sporty.

Akvizice společnosti Activision Blizzard Microsoftem je jednou z největších transakcí v historii zábavního průmyslu a největším obchodem ve videoherním sektoru vůbec. Experti oslovení redakcí ČT24 upozorňují, že obří transakce v hodnotě bezmála 69 miliard dolarů (přes 1,5 bilionu korun) může mít na herní trh zásadní dopady – zákazníci mohou mít ve výsledku menší výběr a gigantická akvizice může dostat pod tlak menší vývojáře, kteří zkrátka nemají šanci konkurovat ekonomické síle obřích vydavatelství.

Soudce ve Spojených státech prozatím zablokoval plán softwarové společnosti Microsoft převzít videoherní firmu Activision Blizzard. Soud původně dohodu v úterý pozastavil. Snaží se tak zabránit dokončení transakce, než se začne projednávat stížnost vlády. Ta nechce akvizici zhruba za 69 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) povolit, obává se dopadů na spotřebitele. Slyšení o tom bylo podle médií naplánováno na 22. až 23. června.

Stejně jako jednotlivé on-line streamovací videotéky lákají na filmy či seriály, které jinde nejsou k dispozici, postupují i velcí výrobci videoherních systémů, především domácích konzolí, nabízením exkluzivních videoherních titulů, které na jiných platformách nejsou k mání. A ač tato praktika může zvýšit i prodej příslušného hardwaru a tím zisky jeho výrobce, zároveň to na trhu s elektronickou zábavou může vytvořit nerovnováhu a v krajním případě pověst konkrétní firmy poškodit.

Hlavní videoherní scénou jsou historicky Japonsko a Spojené státy. I v normalizačním Československu ale hry vznikaly. Místní programátoři dokonce patřili k prvním na světě, kteří hry soustavně používali k vyprávění osobních příběhů i k politickému aktivismu. Tématu se věnuje kniha Jak obehrát železnou oponu. Výzkumník Jaroslav Švelch ji nejprve vydal v americkém nakladatelství MIT Press, nyní je dostupná i v češtině.

Zatímco před lety dominovaly videohernímu trhu konzole a osobní počítače, s rozmachem rychlého internetu a chytrých telefonů se velká část produkce přesunula právě na přenosná zařízení s malou obrazovkou. Řada mobilních titulů je přitom k dispozici zdarma, vydavatelé je proto zpeněžují jinak. Videohernímu trhu v posledních letech stále více dominují mikrotransakce a systémy lootboxů, jakýchsi virtuálních „truhel s pokladem“. Ty představují etický problém, stále dražším hrám ale přinášejí obrovské příjmy.

Dvě plošinky, mezi nimi létající kostička a souboj o to, kdo komu vstřelí víc branek. Tak vypadal Pong, první komerčně prodávaná videohra na světě. Firma Atari ji vydala před padesáti lety a položila základ nejprve zábavy pro pár nadšenců a později celého průmyslu, který v současnosti vydělává přes 200 miliard dolarů ročně a stále roste.

Solidaritu s Ukrajinou vyjadřují ve světě i v Česku také vývojáři počítačových her. Peníze z prodeje virtuálních bojů posílají na sbírky pro zemi čelící skutečné agresi. Některé videoherní společnosti se také rozhodly, že své hry pozastaví nebo je nadále nebudou prodávat v Rusku, případně i v Bělorusku.

Výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně chtějí přesněji popsat přínosy a hrozby spojené s hraním počítačových her prostřednictvím internetu. V projektu Czech Gamers hledají dospělé dobrovolníky, kteří zodpoví jejich otázky, například sdělí, co při hraní zažívají a co je na on-line hrách láká. Dosavadní výzkumy se zatím soustředily spíše na negativní dopady hraní na zdraví a životy mladých lidí.

Ve čtvrtek 7. října odstartoval turnaj The International, bude pokračovat až do neděle 17. října. Je to desátý ročník bojů ve hře DOTA 2, který se proslavil zejména tím, o kolik peněz se hráči utkají. Letos je to rekordních 40 milionů dolarů, v přepočtu 880 milionů korun, vítěz si odnese 364 milionů. Šampionát se tentokrát nese ve znamení proticovidových opatření.

Americký soud nařídil společnosti Apple, aby odstranila část omezení ve svém obchodě s aplikacemi App Store v rámci sporu mezi výrobcem iPhonů a vývojářem her Epic Games. Rozhodnutí ohrožuje jeden z největších příjmů Applu a mohlo by vývojářům aplikací ušetřit miliardy dolarů, upozornila agentura AP. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová však současně uvedla, že nezjistila, že by Apple měl monopol na dílčím trhu mobilních herních transakcí.

Svět videoher se začal více zajímat o hráče s různými handicapy, například i o nevidomé. Nové tituly se jim snaží přizpůsobovat velká vývojářská studia a vzniká také řada her, které pracují především se zvukem. Objevují se i v češtině.

Tu frázi zná každé dítě, které vyrůstalo v devadesátých letech, i jejich rodiče: „Gotta catch 'em all“, česky „Chyť je všechny“. Přesně před pětadvaceti lety vyšly v Japonsku první videohry Pokémon a spustily celosvětovou mánii sbírání roztomilých příšerek v herních konzolích, na kartičkách či mobilech. Japonský fenomén ani po čtvrt století neubral na síle a narostl ve stamiliardový byznys.