Po pandemii se zvýšila závislost na videohrách

Herní porucha, tedy závislost na hraní počítačových či internetových her, se vyskytuje u stále většího počtu lidí. Výskyt této duševní poruchy se výrazně zvýšil v letech pandemie covidu. Dvě studie, na nichž se podílel Ivan Ropovik z Národního institutu SYRI v Brně, zjistily, že porucha souvisí se závislostí na internetu a médiích a rozvíjí úzkostné stavy.

„Dříve touto poruchou trpělo kolem pěti procent populace, nyní je to více než osm procent. Intenzita tohoto problému tak v čase pravděpodobně poroste. Musíme se proto snažit této poruše lépe porozumět a správně zacílit preventivní programy,“ konstatoval Ropovik.

První ze studií je dosud nejrozsáhlejší svého druhu a vědci v ní analyzovali výsledky téměř 500 odborných textů, aby identifikovali nejvýznamnější rizikové faktory patologického hraní. Následně sbírali data od více než 1300 hráčů v Severní Americe a Evropě s cílem sledovat, jak se při různých úrovních rizikových faktorů a u různých skupin hráčů herní porucha vyvíjí.

Návykovost her

Herní porucha, která vede k podobným změnám v mozku, jako je tomu v případě závislosti na návykových látkách nebo hazardních hrách, zatím není detailně zmapovaná. Vědci nyní potvrdili, že mezi herní poruchou, závislostí na internetu a závislostí na médiích existuje jasná souvislost.

„Podobně je důležitý pro rozvoj herní poruchy únikový motiv a víme, že porucha rozvíjí úzkostné stavy. Pozoruhodné je, že při rozvoji patologického hraní jsme mezi jednotlivými hráči nepozorovali žádné rozdíly z hlediska pohlaví, věku nebo herního času,“ uvedl Ropovik.

Vědci sledovali účastníky studie v několika časových řadách. Z výsledků obou studií vyplynulo, že předvídat, u koho a jak se herní porucha vyvine, je mnohem obtížnější než identifikovat v populaci hráče, u nichž se patologické hraní v současnosti projevuje. Když se však porucha rozvine, vztah k hraní a příznaky se v čase příliš nemění.

Herní porucha byla zařazena na seznam duševních nemocí v roce 2018. Úzce souvisí s takzvaným netolismem, což je nutkavá potřeba stálého připojení k internetu a jeho chorobné používání, které pak činí závislým lidem psychické, sociální a pracovní obtíže. Podle různých studií se výskyt herní poruchy významně zvýšil v letech 2020 a 2021, tedy v době pandemie covidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 24 mminutami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 9 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 10 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 10 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 11 hhodinami
Načítání...