Herní porucha, tedy závislost na hraní počítačových či internetových her, se vyskytuje u stále většího počtu lidí. Výskyt této duševní poruchy se výrazně zvýšil v letech pandemie covidu. Dvě studie, na nichž se podílel Ivan Ropovik z Národního institutu SYRI v Brně, zjistily, že porucha souvisí se závislostí na internetu a médiích a rozvíjí úzkostné stavy.
„Dříve touto poruchou trpělo kolem pěti procent populace, nyní je to více než osm procent. Intenzita tohoto problému tak v čase pravděpodobně poroste. Musíme se proto snažit této poruše lépe porozumět a správně zacílit preventivní programy,“ konstatoval Ropovik.
První ze studií je dosud nejrozsáhlejší svého druhu a vědci v ní analyzovali výsledky téměř 500 odborných textů, aby identifikovali nejvýznamnější rizikové faktory patologického hraní. Následně sbírali data od více než 1300 hráčů v Severní Americe a Evropě s cílem sledovat, jak se při různých úrovních rizikových faktorů a u různých skupin hráčů herní porucha vyvíjí.
Návykovost her
Herní porucha, která vede k podobným změnám v mozku, jako je tomu v případě závislosti na návykových látkách nebo hazardních hrách, zatím není detailně zmapovaná. Vědci nyní potvrdili, že mezi herní poruchou, závislostí na internetu a závislostí na médiích existuje jasná souvislost.
„Podobně je důležitý pro rozvoj herní poruchy únikový motiv a víme, že porucha rozvíjí úzkostné stavy. Pozoruhodné je, že při rozvoji patologického hraní jsme mezi jednotlivými hráči nepozorovali žádné rozdíly z hlediska pohlaví, věku nebo herního času,“ uvedl Ropovik.
Vědci sledovali účastníky studie v několika časových řadách. Z výsledků obou studií vyplynulo, že předvídat, u koho a jak se herní porucha vyvine, je mnohem obtížnější než identifikovat v populaci hráče, u nichž se patologické hraní v současnosti projevuje. Když se však porucha rozvine, vztah k hraní a příznaky se v čase příliš nemění.
Herní porucha byla zařazena na seznam duševních nemocí v roce 2018. Úzce souvisí s takzvaným netolismem, což je nutkavá potřeba stálého připojení k internetu a jeho chorobné používání, které pak činí závislým lidem psychické, sociální a pracovní obtíže. Podle různých studií se výskyt herní poruchy významně zvýšil v letech 2020 a 2021, tedy v době pandemie covidu.
