Vědci vymysleli, jak ve virtuální realitě ochutnat krev, polibek či bujón

Skupina amerických vědců přišla na to, jak dát hráčům videoher možnost ochutnat virtuální světy, v nichž se pohybují. Malé zařízení, které se umístí do úst a simuluje nejrůznější chutě, může mít i terapeutické účely.

K tomu, aby se virtuální realita v zábavním průmyslu prosadila víc, jí stále něco chybí. Například stimuluje jen dva smysly – zrak a sluch. Teď vědci představili možnost, jak zážitek obohatit. Vymysleli a sestrojili nové rozhraní, které umožňuje ve virtuální realitě vnímat také chutě. Popsali jej ve studii v odborném časopise Science Advances.

Kdyby hráč vybavený tímto rozhraním ve videohře ochutnal nějakou potravinu nebo políbil jinou postavu, opravdu by cítil kyselost citronu, sladkost jahody nebo slanou příchuť rtů. A kdyby dostal ránu v bojové hře, možná by cítil na jazyce i krev. Autoři ale nemyslí jen na hry, naznačují, že by mohlo najít uplatnění třeba i v hubnutí.

Přístroj umí v závislosti na elektronických podnětech uvolňovat přímo do úst chemické látky, které představují všechny chutě: sladkou, kyselou, hořkou, slanou a také umami.

Simulovat chuť

Podle prohlášení Americké asociace pro rozvoj vědy je chuť jedním z nejobtížnějších smyslů, které mohou stroje simulovat ve virtuální a rozšířené realitě. Nicméně šestnáct lidských uživatelů ve studii potvrdilo, že vyvinuté rozhraní úspěšně reprodukuje chutě, včetně složitých kombinací chutí, jako jsou ty, které jsou součástí kuřecí polévky – a také dodává chutě s různou intenzitou.

Zařízení funguje tak, že vysílá miniaturní množství neškodných chemických látek, které odpovídají dané chuti, prostřednictvím gelu přímo na jazyk. Dávkování řídí miniaturní elektromagnetická pumpa napojená na počítač, který je zodpovědný za dávkování tak, aby odpovídalo obrazovým a dalším podnětům.

Toto zařízení je podle výsledků studie bezpečné, funkční a také odolné: bez problémů vydrží, když se do něj člověk ovládnutý emocemi třeba omylem zakousne.

Terapeutické využití

Využití pro ještě intenzivnější zážitky z virtuálních světů se nabízí, ale není ani zdaleka jediné. „Potenciální aplikace zahrnují kromě hraní her také on-line nakupování, vzdělávání na dálku, řízení hmotnosti, smyslové testování, fyzickou rehabilitaci a další,“ popsali přímo ve studii její autoři. Zmínili také on-line nakupování.

A lékařské využití? Ztráta smyslů, jako je čich nebo chuť, je až překvapivě častá, alespoň dočasně se objevuje u některých viróz, ale také u řady poškození mozku. Stimulace na dálku by mohla pomoci vytvářet terapie, které by lidem pomohly vrátit tuto důležitou část života, která přináší lepší pocity z mnoha aktivit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 9 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 11 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 11 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 15 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.