Vědci vymysleli, jak ve virtuální realitě ochutnat krev, polibek či bujón

Skupina amerických vědců přišla na to, jak dát hráčům videoher možnost ochutnat virtuální světy, v nichž se pohybují. Malé zařízení, které se umístí do úst a simuluje nejrůznější chutě, může mít i terapeutické účely.

K tomu, aby se virtuální realita v zábavním průmyslu prosadila víc, jí stále něco chybí. Například stimuluje jen dva smysly – zrak a sluch. Teď vědci představili možnost, jak zážitek obohatit. Vymysleli a sestrojili nové rozhraní, které umožňuje ve virtuální realitě vnímat také chutě. Popsali jej ve studii v odborném časopise Science Advances.

Kdyby hráč vybavený tímto rozhraním ve videohře ochutnal nějakou potravinu nebo políbil jinou postavu, opravdu by cítil kyselost citronu, sladkost jahody nebo slanou příchuť rtů. A kdyby dostal ránu v bojové hře, možná by cítil na jazyce i krev. Autoři ale nemyslí jen na hry, naznačují, že by mohlo najít uplatnění třeba i v hubnutí.

Přístroj umí v závislosti na elektronických podnětech uvolňovat přímo do úst chemické látky, které představují všechny chutě: sladkou, kyselou, hořkou, slanou a také umami.

Simulovat chuť

Podle prohlášení Americké asociace pro rozvoj vědy je chuť jedním z nejobtížnějších smyslů, které mohou stroje simulovat ve virtuální a rozšířené realitě. Nicméně šestnáct lidských uživatelů ve studii potvrdilo, že vyvinuté rozhraní úspěšně reprodukuje chutě, včetně složitých kombinací chutí, jako jsou ty, které jsou součástí kuřecí polévky – a také dodává chutě s různou intenzitou.

Zařízení funguje tak, že vysílá miniaturní množství neškodných chemických látek, které odpovídají dané chuti, prostřednictvím gelu přímo na jazyk. Dávkování řídí miniaturní elektromagnetická pumpa napojená na počítač, který je zodpovědný za dávkování tak, aby odpovídalo obrazovým a dalším podnětům.

Toto zařízení je podle výsledků studie bezpečné, funkční a také odolné: bez problémů vydrží, když se do něj člověk ovládnutý emocemi třeba omylem zakousne.

Terapeutické využití

Využití pro ještě intenzivnější zážitky z virtuálních světů se nabízí, ale není ani zdaleka jediné. „Potenciální aplikace zahrnují kromě hraní her také on-line nakupování, vzdělávání na dálku, řízení hmotnosti, smyslové testování, fyzickou rehabilitaci a další,“ popsali přímo ve studii její autoři. Zmínili také on-line nakupování.

A lékařské využití? Ztráta smyslů, jako je čich nebo chuť, je až překvapivě častá, alespoň dočasně se objevuje u některých viróz, ale také u řady poškození mozku. Stimulace na dálku by mohla pomoci vytvářet terapie, které by lidem pomohly vrátit tuto důležitou část života, která přináší lepší pocity z mnoha aktivit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 3 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 14 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...