Vědci vymysleli, jak ve virtuální realitě ochutnat krev, polibek či bujón

Skupina amerických vědců přišla na to, jak dát hráčům videoher možnost ochutnat virtuální světy, v nichž se pohybují. Malé zařízení, které se umístí do úst a simuluje nejrůznější chutě, může mít i terapeutické účely.

K tomu, aby se virtuální realita v zábavním průmyslu prosadila víc, jí stále něco chybí. Například stimuluje jen dva smysly – zrak a sluch. Teď vědci představili možnost, jak zážitek obohatit. Vymysleli a sestrojili nové rozhraní, které umožňuje ve virtuální realitě vnímat také chutě. Popsali jej ve studii v odborném časopise Science Advances.

Kdyby hráč vybavený tímto rozhraním ve videohře ochutnal nějakou potravinu nebo políbil jinou postavu, opravdu by cítil kyselost citronu, sladkost jahody nebo slanou příchuť rtů. A kdyby dostal ránu v bojové hře, možná by cítil na jazyce i krev. Autoři ale nemyslí jen na hry, naznačují, že by mohlo najít uplatnění třeba i v hubnutí.

Přístroj umí v závislosti na elektronických podnětech uvolňovat přímo do úst chemické látky, které představují všechny chutě: sladkou, kyselou, hořkou, slanou a také umami.

Simulovat chuť

Podle prohlášení Americké asociace pro rozvoj vědy je chuť jedním z nejobtížnějších smyslů, které mohou stroje simulovat ve virtuální a rozšířené realitě. Nicméně šestnáct lidských uživatelů ve studii potvrdilo, že vyvinuté rozhraní úspěšně reprodukuje chutě, včetně složitých kombinací chutí, jako jsou ty, které jsou součástí kuřecí polévky – a také dodává chutě s různou intenzitou.

Zařízení funguje tak, že vysílá miniaturní množství neškodných chemických látek, které odpovídají dané chuti, prostřednictvím gelu přímo na jazyk. Dávkování řídí miniaturní elektromagnetická pumpa napojená na počítač, který je zodpovědný za dávkování tak, aby odpovídalo obrazovým a dalším podnětům.

Toto zařízení je podle výsledků studie bezpečné, funkční a také odolné: bez problémů vydrží, když se do něj člověk ovládnutý emocemi třeba omylem zakousne.

Terapeutické využití

Využití pro ještě intenzivnější zážitky z virtuálních světů se nabízí, ale není ani zdaleka jediné. „Potenciální aplikace zahrnují kromě hraní her také on-line nakupování, vzdělávání na dálku, řízení hmotnosti, smyslové testování, fyzickou rehabilitaci a další,“ popsali přímo ve studii její autoři. Zmínili také on-line nakupování.

A lékařské využití? Ztráta smyslů, jako je čich nebo chuť, je až překvapivě častá, alespoň dočasně se objevuje u některých viróz, ale také u řady poškození mozku. Stimulace na dálku by mohla pomoci vytvářet terapie, které by lidem pomohly vrátit tuto důležitou část života, která přináší lepší pocity z mnoha aktivit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 5 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 6 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 9 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 11 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 13 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 23 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...