Krev

Řada nemocnic se přes léto potýká s nedostatkem krevních zásob. Dárci často odběr odkládají kvůli plánovanému volnu i dovoleným. Často také kvůli tomu, že cestovali do exotických destinací, nesmí krev ještě měsíc po návratu darovat. Třeba oblastní nemocnice Kolín teď proto hlásí kritický nedostatek krve. Provoz zatím neomezila, hrozí ale rušení plánovaných zákroků.

Dárcem krve se v úterý ve Fakultní nemocnici Brno stal devětadvacetiletý Jan Pleva, který před pěti lety přišel o obě nohy. Vážné zranění utrpěl na poli, kde ho zachytil žací stroj připojený k traktoru. Prodělal pak řadu operací a podstoupil přes dvě stě padesát transfuzí.

Platí mírnější pravidla pro homosexuály, kteří chtějí darovat krev. Nově mohou na odběr čtyři měsíce po sexuálním kontaktu s novým partnerem. Dříve platila lhůta půl roku od jakéhokoliv pohlavního styku. Stát tím chce získat nové dárce, kterých je dlouhodobě nedostatek.

Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v letech 1970 až 1991 nakazili v britských nemocnicích virem HIV či žloutenkou, oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka. Londýn vytvoří orgán, který bude žádosti vyřizovat, aby se lidé s nárokem na odškodnění dočkali peněz již letos. Každý z nich bude moci získat až 210 tisíc liber (šest milionů korun), uvedl zástupce Sunakova úřadu John Glen. Celkem by odškodnění mohlo dosáhnout deseti miliard liber.

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Vědci z Chemického institutu pro energii a životní prostředí na univerzitě v Córdobě vyvinuli baterii, která využívá k usnadnění elektrochemických reakcí hemoglobin. Díky této bílkovině obsažené v červených krvinkách vydrží baterie fungovat přibližně dvacet až třicet dní. Má velký potenciál, ale i limity – například zatím nejde nabít.

Nemocnice v Karlových Varech potřebuje větší zásoby krve od dárců. Od února bude mít transfuzní oddělení přímo ve svém areálu, jenže stěhování do nových prostor má zároveň omezení – týden nebude mít zařízení kde dárcům krev odebírat. Proto teď potřebuje větší rezervy.

Britské a americké úřady oznámily, že jako první na světě povolily genovou terapii, která může vyléčit srpkovitou anémii a ještě další dědičnou nemoc, která způsobuje poruchy krve. Jako první tento krok na konci listopadu udělal britský regulátor, teď na začátku prosince se připojil i americký.

V letních měsících se některé nemocnice opakovaně potýkají s nedostatkem krve, shání proto nové dárce. Vysoká spotřeba krevních přípravků je způsobena i vyšším počtem prázdninových úrazů. Navíc řada pravidelných dárců je na dovolené nebo musí dodržet lhůtu, během které na odběr nesmí. To se týká třeba těch, kteří se vrátili z některých zahraničních destinací nebo měli klíště.

Ruští okupanti na Ukrajině tvrdí, že se jim daří postupovat na severovýchodě země. Kyjev přiznává, že je situace složitá, tamní velení ale dodává, že se obráncům podařilo převzít iniciativu. Tvrdě se přitom bojuje i na dalších úsecích fronty a ukrajinská armáda se snaží ve složitých podmínkách co nejlépe postarat o své raněné. Potřebuje k tomu velký počet dárců krve.

Nemocnice se v létě potýkají s nedostatkem dárců krve, kteří odjíždějí na dovolenou. Někteří po návratu nemohou darovat třeba půl roku až rok. Například do Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně přijde přes léto jen kolem šedesáti procent stálých dárců, sdělila primářka transfuzního oddělení Jarmila Celerová.

V Česku je dlouhodobě kritický nedostatek dárců krve. Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) jich v nemocničních transfuzních zařízeních chybí asi osmdesát tisíc. V soukromých plazmaferetických centrech naopak počet prvodárců meziročně narůstá. K dlouhodobému nedostatku krve v českých nemocnicích přispívá podle prezidenta ČČK Marka Jukla i oslovených transfuzních oddělení českých nemocnic právě odliv dárců do soukromých center. Ta na rozdíl od nemocnic motivují i finančním ohodnocením. Komerční centra to odmítají.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

Nedostatek krve na veterinárních klinikách může být pro zvířata fatální. Některé mají krevní banky. Najít vhodného psího či kočičího dárce ale není pro veterináře jednoduché. Někdy musí oslovovat i své známé, klienty nebo vypsat výzvu na sociálních sítích. České televizi to potvrdily oslovené veterinární ordinace. V některých případech si majitelé zvířat musejí shánět vhodného dárce sami.

Kalifornský soud poslal na téměř třináct let do vězení bývalého prezidenta farmaceutické společnosti Theranos Rameshe „Sunnyho“ Balwaniho. Odsouzen byl za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům. Informovala o tom agentura AP. V listopadu přitom za stejný čin poslal soud do vězení i zakladatelku Theranosu Elizabeth Holmesovou, té udělil trest v délce jedenáct let a tři měsíce. Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně, konkrétně technologii výrazně zjednodušující krevní testy, která se později ukázala jako vadná.

Účastníci klinické studie dostali poprvé v historii transfuzi krve vypěstované v laboratoři. Podle zpravodajského serveru BBC News to oznámili britští vědci. Testují malé množství krve, které zhruba odpovídá jedné čajové lžičce, aby zjistili, jak se chová v těle.

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s kombinací léků na leukemii, která může prodloužit přežití pacientů. Studii publikoval i prestižní odborný časopis Blood Cancer Journal z Nature Publishing Group, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě 1. lékařská fakulta.

Lékaři z londýnské nemocnice Royal Free Hospital oznámili, že pro lidi postižené hemofilií B objevili průlomovou terapii, která je prakticky vyléčila. Metoda napravuje vadné geny, kvůli kterým mají tito lidé poruchu srážlivosti krve, a je tak u nich velmi obtížné zastavit krvácení, uvedl server BBC News. Podle lékařů by většina dospělých s hemofilií B mohla být vyléčena během příštích tří let.

Infarkt a mrtvice by v budoucnosti nemusely přicházet tak nečekaně jako dosud. Podle vědeckého týmu Univerzity v Sydney by včasné varování mohl zajistit krevní test a čip. Rizikoví pacienti by je měli mít k dispozici po celý den. Díky nim by se daly včas zachytit krevní změny, které předcházejí srdeční nebo mozkové příhodě.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.