V letních měsících se některé nemocnice opakovaně potýkají s nedostatkem krve, shání proto nové dárce. Vysoká spotřeba krevních přípravků je způsobena i vyšším počtem prázdninových úrazů. Navíc řada pravidelných dárců je na dovolené nebo musí dodržet lhůtu, během které na odběr nesmí. To se týká třeba těch, kteří se vrátili z některých zahraničních destinací nebo měli klíště.
Nemocnice hlásí nedostatek krve. O prázdninách je úrazů více, ale řada dárců jede na dovolenou
7 minut
Události: Nemocnice hlásí nedostatek krve
Krevní skupina nula, A minus nebo B minus chybí nemocnicím nejčastěji. Zásoby se v minulých týdnech tenčily v Ústí nad Labem, Příbrami, Karlových Varech, Olomouci a Ostravě.
„Co se týče zásob, tak poslední dny na tom krevní centrum není vůbec dobře. Jsou dny v týdnu, kdy jsme měli dvojnásobně větší výdej do nemocnice, než jsme měli příjem,“ popsala primářka krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava Zuzana Čermáková.
„Běžně odebíráme až do tří hodin do odpoledne a nyní je ten počet dárců tak padesátiprocentní,“ okomentovala primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková.
Nízké zásoby krve
Darovat krev ještě před dovolenou
Transfuzní stanice se snaží oslovovat hlavně nové dárce. Lidé, kteří chtějí darovat krev a chystají se do zahraničí, by měli přijít ještě před odjezdem. Po návratu z většiny zemí je totiž nutné s darováním počkat, a to různě dlouhou dobu.
Lékaři upozorňují hlavně na oblasti v Evropě, kde se od května do října vyskytuje západonilská horečka. „Po návratu z těchto destinací je odklad jeden měsíc pro darování krve. Pak jsou samozřejmě destinace, které se vyskytují v tropech a subtropech, tam po návratu je odklad až půl roku,“ sdělila primářka Fakultního transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Dušková.
Oblasti s rizikem přenosu viru západonilské horečky
Jestli lidé lhůty dodržují, však transfuzní oddělení ověřovat nemohou. „Věříme, že dárce, který chce darovat krev a pomoci tak pacientům, rozhodně nebude tajit některé informace, které by mohly změnit kvalitu transfuzního přípravku a tím ublížit pacientovi,“ vysvětlila Dušková.
Krev není možné darovat ani půl roku po tetování. Měsíční omezení pak platí v případě kousnutí klíštětem nebo užívání antibiotik.
Lidé s krevní skupinou 0 Rh negativní jsou univerzálními dárci
Krev se dělí na čtyři základní skupiny: A, B, AB a 0. Většina lidí nejen v Česku, ale i na celém světě má typ A. Každá krevní skupina má jeden ze dvou RH faktorů – pozitivní, nebo negativní.
Člověk, který potřebuje transfuzi, musí dostat stejnou krevní skupinu, jako je ta jeho. Výjimkou je ten, kdo má typ AB plus, ten může přijmout krev jakékoliv skupiny. Lidé s 0 RH minus jsou zase univerzálními dárci. Jejich krev mohou dostat všichni ostatní. Darovat krev lze v Česku na šestašedesáti místech.
Dárce musí být zdravý
Noví i dlouhodobější dárci musí před každým odběrem splnit lékařské předpoklady. „Člověk musí být zdravý, nesmí se léčit na nějakou chronickou chorobu,“ ujasnil primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice Praha Miloš Bohoněk.
Dalším omezením může být třeba váha pod padesát kilogramů. Ženy mohou darovat krev za rok čtyřikrát, muži pětkrát.
Před darováním je důležité přečíst si poučení, vyplnit lékařský dotazník a dobře se najíst a napít. Před samotným odběrem podstoupí potenciální dárce krátké vyšetření na hemoglobin, krevní tlak, teplotu a následně finální konzultaci s lékařem. Odběr krve trvá sedm až osm minut, maximální doba činí čtrnáct minut.
Po odběru pak dárce dostane takzvanou legitimaci dobrovolného dárce krve. V ní se zaznamenávají všechny možné odběry, které člověk podstoupí. Důležité je totiž krev darovat pravidelně, ne jenom jednou.
Omezení pro lidi s rizikovým sexuálním chováním
Krev také nesmí darovat lidé s takzvaným rizikovým sexuálním chováním. V minulých letech za ně byli považováni hlavně homosexuálové kvůli obavám z přenosu viru HIV.
V Česku pro ně při dárcovství krve stále platí omezení, muži nesmí darovat krev nejméně půl roku od posledního sexuálního kontaktu s jiným mužem. „Pro tohle ale vlastně není dobré opodstatnění, protože pro posuzování rizikovosti není podstatné ani pohlaví, ani sexuální orientace, ale rizikové sexuální chování jako takové,“ míní poslankyně Klára Kocmanová (Piráti).
Podobné omezení zrušilo na začátku letošního roku Německo, loni Francie. V Česku se o možných úpravách teprve začíná mluvit. „Je to otázka vysoce odborná. Na takové věci musí odpovědět infektologové a další odborníci,“ okomentoval člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).
„Teď je fáze, aby ta diskuse byla velmi legitimní, ale opravdu bych to nezužoval na jakoukoliv orientaci a na jakékoliv pohlaví a na jakýkoliv životní styl,“ myslí si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
