V Česku chybí do optimálních počtů zhruba sto tisíc dárců krve, momentálně jich transfúzní stanice evidují kolem 240 tisíc. V létě se dárců krve nedostává více kvůli dovoleným. Například Krevnímu centru Fakultní nemocnice v Ostravě (FNO) chybí zásoby všech krevních skupin, nejvíce A+. Problém je podle zdravotníků zejména v tom, že v létě výrazně přibývá úrazů a krve je tak potřeba mnohem víc.
V Česku schází až sto tisíc dárců krve. V létě chodí k odběrům asi o čtvrtinu méně lidí
Situace se každým rokem opakuje a stejně jako v předchozích letech o prázdninách i teď pracovníci krevních center vyzývají dárce, aby přišli darovat krev dřív, než odjedou na dovolenou. Právě po pobytu v některých zemích nesmí lidé darovat krev až po dobu jednoho měsíce. Problém je západonilská horečka, kterou se lidé mohou nakazit například v Itálii, Maďarsku, Řecku, Slovinsku nebo Chorvatsku. Ti, kteří odjedou mimo Evropu, mohou darovat krev až po půl roce.
Podle odhadů přes léto chodí darovat krev asi o čtvrtinu lidí méně, krev tak chybí a lékaři ji musejí shánět i v jiných centrech. „Je to organizačně náročnější. Musí se třeba víc telefonovat, ale krev se vždycky sežene,“ řekl primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miloš Bohoněk.
Některé nemocnice volají konkrétním dárcům potřebných krevních skupin, jiné posílají SMS těm, kterým uplynulo minimální období od posledního odběru. „Nemáme nějaký akutní nedostatek krve, ale starší dárci odchází a je nutné je nahradit,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Ostravě se tenčí zásoby
V Krevním centru Fakultní nemocnice v Ostravě klesají zásoby nejvíce u skupiny A+, ale potřebuje doplnit i další krevní skupiny. Právě skupinu A+ mělo nejvíce pacientů, kteří krev z centra potřebovali. Krevní skupina A se totiž podle odborníků v populaci vyskytuje nejčastějia je tedy i více nemocných právě s touto krevní skupinou.
Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava vyzývá všechny pravidelné dárce i ty, kteří se darovat ještě neodhodlali, aby se objednali k odběru tekutiny, kterou i v době moderní medicíny nelze nahradit.
„Od začátku prázdnin jsme vydali pacientům z FNO, ale i z nemocnic z celého moravskoslezského regionu téměř 2100 transfuzních přípravků,“ řekla primářka Krevního centra FNO Zuzana Čermáková. Situace je podle ní letos ještě komplikovanější právě kvůli západonilské horečce v Evropě.
Zájemce o odběr, kteří krev dosud nedarovali, nemocnice přijímá i bez objednání. Musí jim být minimálně osmnáct let a nejvýše 65. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, dárce by měl vážit více než padesát kilogramů. Jeden odběr představuje 470 mililitrů krve. Kromě krve mohou lidé darovat i plazmu nebo krevní destičky. Přihlásit se mohou i do registru dárců kostní dřeně.
Problém je klíště i vysoký tlak
Ženy mohou darovat krev jednou za čtyři měsíce, muži až čtyřikrát ročně. Dárcem může být člověk, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní a neužíval nitrožilně drogy.
Problém je i kousnutí od klíštěte, po kterém lidé nesmí darovat krev po dobu čtyř týdnů „Dárce krve testujeme na čtyři základní krevní přenosná onemocnění – HIV, žloutenku typu B, C a syfilis. Všechno se testovat nedá, proto jsou omezení časová,“ dodal primář Ústřední vojenské nemocnice v Praze Bohoněk.
Dárci před odběrem dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají i nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu až tři tisíce korun. Podpořit dárce chtějí také zdravotní pojišťovny, které lidem nabízejí různé bonusy.
