Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho, která vyhrála pondělní předčasné volby, nebude mít v parlamentu většinu, předpokládá projekce veřejnoprávní televize CBC. Carney už předtím řekl, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Hlasy se stále ještě sčítají. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci.
Liberálové by potřebovali získat 172 ze 343 volebních obvodů čili křesel v parlamentu, aby mohli vládnout bez podpory menší strany, což se jim podle projekce CBC nepodaří. Dosavadní průběžné výsledky a projekce ukazují, že získají 169 mandátů, čímž by jen o tři zaostali za většinou v dolní komoře. K prosazování zákonů tak budou potřebovat několik hlasů poslanců dalších stran. Menšinové vlády v Kanadě zřídka vydrží déle než dva a půl roku, poznamenala agentura Reuters.
Konzervativní strana podle průběžných výsledků po sečtení více než 98 procent okrsků drží 144 obvodů. V některých volebních obvodech se budou hlasy ještě přepočítávat.
Podíl hlasů pro liberály se pohybuje na úrovni 43,7 procenta, zatímco podíl hlasů pro konzervativce činí o něco více než 41 procent, což je pro stranu podle médií mimořádně silný výsledek.
Předseda kanadské Konzervativní strany Pierre Poilievre Carneymu poblahopřál. Podle odhadů ztratil své dlouholeté křeslo v ottawském volebním obvodu Carleton, uvedla CBC. Lídr konzervativců, kterého agentura AP označuje za populistu, byl na rozdíl od Carneyho vnímán jako více nakloněný Trumpovi. Poilievrea v jeho dosavadním křesle nahradí liberál Bruce Fanjoy.
Ve volbách se nedařilo ani levicové Nové demokratické straně (NDP), která možná nezíská potřebných dvanáct křesel k udržení statusu politické strany. Aktuálně je zvolena nebo vede jen v sedmi obvodech. Před rozpuštěním parlamentu měla 24 mandátů. Podle CBC je to katastrofální výsledek pro stranu, jejíž podporovatelé po rezignaci expremiéra Justina Trudeaua často přešli k liberálům.
Vyjednávání o clech
Carney žádal voliče o silný mandát, který by mu pomohl zvládnout vyjednávání o clech a odrazit vyhrožování anexí Kanady ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Trump se nás snaží zlomit, aby si nás Amerika mohla přivlastnit. To se nikdy nestane. Současně si ale musíme uvědomit, že se náš svět zásadně změnil,“ nechal se slyšet Carney s tím, že „Kanada by neměla zapomenout na lekci, kterou jí udělila zrada ze strany USA“.
Vztah mezi sousedními zeměmi, založený na neustále se prohlubujícím sbližování, podle Carneyho skončil. Systém otevřeného globálního obchodu, který byl založen na Spojených státech a na který se Kanada spoléhala od druhé světové války, je podle něj rovněž u konce. Tento systém dle Carneyho sice nebyl dokonalý, ale po desetiletí pomáhal zemi udržovat si prosperitu. Carney již dříve slíbil tvrdý přístup k Washingtonu kvůli americkým dovozním clům a prohlásil, že Kanada bude muset vynaložit miliardy, aby snížila svou závislost na USA.
Trump později Carneymu telefonicky gratuloval. „Lídři se shodli na tom, že je důležité, aby Kanada a Spojené státy spolupracovaly – jako nezávislé a suverénní národy,“ uvedl úřad kanadského šéfa vlády. Oba politici se podle něj chtějí brzy osobně setkat.
Nynější kanadský premiér a lídr liberálů Carney, šedesátiletý ekonom a někdejší guvernér kanadské i britské centrální banky, se do čela vlády postavil v polovině března po rezignaci Trudeaua. Ještě začátkem roku průzkumy předpovídaly jeho straně drtivou porážku, a to i o více než dvacet procentních bodů. Změna nastala po ostrých výpadech současného amerického prezidenta proti kanadské ekonomice a státnosti.
Kanaďané návrhy Trumpa ohledně připojení Kanady k USA i jeho celní politiku z velké většiny odmítají, a zřejmě především proto od jeho lednového návratu do úřadu kanadští liberálové dokázali náskok konzervativců smazat.
