Konzervativní strana

Nový kanadský premiér Mark Carney vypsal předčasné volby na 28. dubna. Podle analytiků může jít o „vabank“, ještě před nedávnem totiž jeho liberálové silně zaostávali v předvolebních průzkumech za konzervativci. Kartami ale zásadně zamíchala asertivní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rétorika o připojení Kanady k USA. Kanadistka Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Horizontu ČT24 potvrdila, že hlavním tématem voleb budou vztahy s USA, budoucí premiér však podle ní nebude mít snadnou výchozí pozici.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Britský zdravotní systém NHS je dlouhodobě přetížený. Nevalnou pověst tamního zdravotnictví zhoršují svědectví ze strany unie ošetřovatelského personálu. „Pacienti umírají na nemocničních chodbách, kde je dlouhé hodiny nikdo neobjeví, zatímco jiným pacientům, kteří utrpí infarkt, nelze poskytnout pomoc kvůli přeplněným chodbám,“ píše se mezi jiným v rozsáhlé zprávě, o které nedávno informovala britská média.

Britský premiér Keir Starmer slíbil veřejnosti, že do roku 2030 výrazně zlepší ekonomickou situaci ve Spojeném království. Plánuje zatočit s rostoucí kriminalitou nebo špatně dostupnou zdravotní péčí. Své cíle nazval Plán pro změnu.

Pět měsíců po drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách obliba strany dramaticky klesla. Kabinet musí pod tlakem okolností přijímat jeden nepopulární krok za druhým, včetně zvyšování daní. A veřejnost začíná být značně netrpělivá.

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Britský král Karel III. zahájil nové zasedání parlamentu, na kterém přednesl první projev labouristické vlády Keira Starmera. V řeči nastínil priority nového kabinetu pro nadcházející měsíce, mimo jiné labouristé hodlají usilovat o vedoucí úlohu při zajištění cesty Ukrajiny ke členství v NATO, avizovali také překonání krize životních nákladů a posílení ekonomiky. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po čtrnácti letech ukončili vládu Konzervativní strany. Ceremoniál otevření parlamentu provází řada staletých rituálů a tradic.

Novým britským premiérem se stal šéf vítězných labouristů Keir Starmer. Ten v projevu k voličům slíbil, že jeho labouristi znovu vybudují Velkou Británii a budou sloužit veřejnosti. Během odpoledne také představil členy nové vlády. Finance povede Rachel Reevesová jako vůbec první žena v britské historii. Lídr konzervativců Rishi Sunak vyjádřil zklamání z výsledku parlamentních voleb a omluvil se spolustraníkům. Odpovědnost za debakl Konzervativní strany bere na sebe.

Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.

Po čtrnácti letech v opozici směřuje na výsluní britská Labouristická strana, která by podle některých průzkumů mohla získat rekordní počet křesel v Dolní sněmovně. Podle expertů stojí za vzestupem labouristů zejména skandály a chaotický způsob vládnutí konzervativců. V posledních letech se podařilo stranu stabilizovat, očistit od antisemitismu a přivést zpět k levému středu. Zásluhy na tom má nový lídr Keir Starmer, který slibuje změnu ve vedení země, vyřešení bytové krize a podporu státního zdravotnictví. Ve straně ale čelí kritice kvůli upuštění od některých slibů a příliš proizraelským postojům.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Britský konzervativní premiér Rishi Sunak a předseda opozičních labouristů Keir Starmer se utkali v poslední předvolební televizní debatě. Sunakovi konzervativci zaostávají v průzkumech za labouristy o zhruba dvacet procentních bodů. Premiér obvinil Starmera z toho, že se k zemi nevyjadřuje na rovinu v otázkách migrace, daní a práv žen, a vyzval voliče, aby se labouristům „nepoddávali“. Starmer prohlásil, že Sunak je příliš bohatý na to, aby chápal obavy většiny obyčejných Britů.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Volby dokázal vyhrát potřetí v řadě, což se dosud nikomu jinému nepodařilo, informoval server BBC News. Podle oficiálních výsledků voleb získal téměř 44 procent hlasů a porazil svou soupeřku z Konzervativní strany Susan Hallovou. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

Britští opoziční labouristé zvítězili ve čtvrtečních doplňovacích parlamentních volbách ve volebním obvodu Blackpool South, kde sebrali parlamentní křeslo vládnoucím konzervativcům. Výrazně lépe než vládní strana si levice vede i v průběžném sčítání místních voleb, které jsou považovány za poslední velký test voličských nálad před letošními parlamentními volbami. Šéf konzervativců Richard Holden připustil, že jeho strana zažila těžkou noc.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.