Nový kanadský premiér Mark Carney vypsal předčasné volby na 28. dubna. Podle analytiků může jít o „vabank“, ještě před nedávnem totiž jeho liberálové silně zaostávali v předvolebních průzkumech za konzervativci. Kartami ale zásadně zamíchala asertivní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rétorika o připojení Kanady k USA. Kanadistka Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Horizontu ČT24 potvrdila, že hlavním tématem voleb budou vztahy s USA, budoucí premiér však podle ní nebude mít snadnou výchozí pozici.
Kanaďané čekali od roku 2025 výrazné změny. Třeba vláda se měla po téměř dekádě opět vrátit do rukou konzervativců. Liberálové se původně na volby netěšili, staronový šéf Bílého domu Trump jim ale poskytl natolik silné téma, že otočili a hlasování maximálně uspíšili. K urnám voliči půjdou už za pět týdnů.
„Čelíme největší hrozbě naší éry kvůli prezidentu Trumpovi a jeho neoprávněným obchodním krokům i hrozbám proti naší suverenitě,“ prohlásil liberální kanadský premiér Carney.
Osmdesát let po druhé světové válce byly Spojené státy s Kanadou maximálně propojeny politicky i ekonomicky. Ve světě nebylo mnoho tak silných spojenectví mezi dvěma státy. Poslední měsíce se ale dříve nebývale silný svazek rychle rozpadá. Nová americká administrativa hrozí uvalením likvidačních cel na dovoz z Kanady a naznačuje, že severního souseda anektuje.
„My nepotřebujeme jejich auta, dřevo ani elektřinu. My od Kanady nepotřebujeme nic,“ prohlásil ve FOX News Trump. „Stojí nás dvě stě miliard dolarů ročně, aby Kanada vůbec fungovala. Proto říkám, že by měla být součástí USA jako stát. Myslím to vážně,“ dodal.
Mnozí Kanaďané však tato slova vnímají jako urážku. „Jsem šokován. Cítím se jako ve filmu, protože tohle je tak nereálné. Věřím, že naše země bude jednotná a navzájem se podpoříme,“ uvedl obyvatel Kanady Troy McGoldrick.
Veřejné mínění Kanaďanů se v posledních týdnech výrazně otočilo. Mnozí teď vnímají Trumpovu Ameriku jako existenční hrozbu. A jsou rozhodnuti volit politiky, kteří se zasadí o kanadskou suverenitu, což nyní slibují zejména tamní liberálové. Ještě před pár týdny měli volby beznadějně prohrát, teď v průzkumech vedou.
„Prezident Trump prohlašuje, že Kanada není skutečnou zemí. Chce nás zlomit, aby nás Amerika mohla vlastnit. To nepřipustíme,“ nastínil Carney.
Konzervativci ztratili výhodu opozice, která útočí na nepopulární vládu. Dlouho se totiž stylizovali do pozice kanadských Trumpovců, kteří ukončí liberální excesy a zamezí plýtvání ze státní kasy. Ani okopírované volební heslo „Kanada na prvním místě“ teď u voličů nerezonuje pozitivně. Snaha vše svést na stávající vládu jim zatím nevychází.
„On (Trump, pozn. red.) jasně říká, že chce jako cíl slabou Kanadu. Liberálové ztratili celou dekádu,“ tvrdí předseda Konzervativní strany Pierre Poilievre. „Docílili jen toho, že naše ekonomika a stát jsou slabší a rozdělenější,“ dodal.
Letopočet 2025 tak nejspíš bude v Kanadě rokem velkých změn. Překvapením přitom může být, že jejich nositelem bude strana, která zemi spravuje už od roku 2015.
Téma kampaně – vztahy s USA
Kampaň před nadcházejícími volbami bude mít „jedno, jediné hlavní téma – způsob, jak jednat s Donaldem Trumpem a s jeho nehoráznými útoky na suverenitu Kanady,“ podotkla v Horizontu ČT24 kanadistka Fiřtová. Debata se bude týkat také toho, jak odvrátit „devastující obchodní opatření“.
Současný premiér Carney působí dle Fiřtové „jako lepší síla ve smyslu krizového manažera, který Kanaďanům dodává pocit bezpečí“. Lídr konzervativců Poilievre podle ní „burcoval jako rebel, burcoval naštvání Kanaďanů“.
Zmínila však, že budoucí kanadský premiér bude muset „našlapovat velice taktně s Trumpovou administrativou“. Odkázala na otázku odvetných opatření ze strany Ottawy na Trumpem zamýšlená cla, podle ní by však sankce devastovaly primárně i Kanadu.
Způsob, jakým Trump neustále opakuje a stupňuje rétoriku, působí podle Fiřtové pro Kanaďany opravdu jako „existenční hrozba“. Poznamenala také, že Kanada na tom není z hlediska bezpečnosti dobře. „Od konce 50. let je pod deštníkem bezpečnosti z hlediska Spojených států, od konce 50. let neustále klesají její výdaje na obranu,“ pokračovala.
V současné době nedosahuje na hranici dvou procent výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, nyní je to kolem 1,25 procenta. „Jsou zprávy o tom, v jakém špatném stavu je obranyschopnost Kanady z hlediska letounů, personálu, vybavení. Všechno je to zastaralé a naprosto neobranyschopné,“ dodala.
