Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Nahrávám video

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.

Raketa Atlas V od United Launch Alliance (ULA), společného podniku firem Boeing a Lockheed Martin, vynesla na oběžnou dráhu 27 satelitů Kuiper od Amazonu, pojmenovaných podle pásu naší sluneční soustavy, který se prostírá za Neptunem. Po vypuštění na oběžnou dráhu družice dosáhnou výšky téměř 630 kilometrů nad zemským povrchem, píše agentura AP.

Už v roce 2023 byly vypuštěny dva zkušební satelity, které na orbitu vynesla rovněž raketa Atlas V. Zástupci projektu podle AP uvedli, že jejich poslední verze doznala významných zlepšení. Nové družice jsou mimo jiné potaženy speciální vrstvou, která má rozptylovat odražené sluneční světlo ve snaze vyhovět astronomům. Ti si stěžují na čím dál početnější systémy družic na nízké oběžné dráze, které podle některých kazí pozorování vesmíru, zatímco podle jiných hrozí jejich srážky.

Start rakety Atlas V z floridského kosmodromu Cape Canaveral
Zdroj: Reuters/Joe Skipper

Amazon zakladatele Jeffa Bezose, jenž vede vlastní kosmickou společnost Blue Origin, chce na oběžnou dráhu umístit celkem přes 3200 těchto satelitů, které mají poskytovat rychlé a cenově dostupné internetové služby po celém světě. Společnost již pro svůj projekt Kuiper zakoupila desítky raketových startů od United Launch Alliance i Blue Origin.

Konkurence SpaceX a OneWeb

Muskova SpaceX vypustila od roku 2019 už přes osm tisíc satelitů Starlink, z toho se na oběžné dráze ve výšce nejméně 550 kilometrů nad Zemí stále nachází více než sedm tisíc družic, připomíná AP. V neděli večer oslavila SpaceX 250. start systému Starlink.

Britská konstelace družic OneWeb se pohybuje v řádu stovek kusů umístěných na ještě vyšší oběžné dráze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled