Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
Ve Spojených státech klesá proočkovanost dětí, tento proces zesílil od začátku pandemie covidu-19. Tato nižší úroveň imunity vedla k tomu, že spalniček v USA opět přibývá. Nejvíc v západním Texasu, kde se letos nakazilo už více než 620 osob, což vedlo k 64 hospitalizacím a úmrtí dvou dětí.
Podle nové studie vědců ze Stanfordovy lékařské fakulty a dalších amerických univerzit by se v případě dalšího dlouhodobého poklesu proočkovanosti mohly v nepříliš vzdálené budoucnosti do Spojených států spalničky znovu vrátit v plné síle. A s nimi by mohly podle tohoto modelu přijít i další vyhubené nemoci – například zarděnky a dětská obrna.
Autoři studie, která vyšla na konci dubna v časopise Journal of the American Medical Association, použili rozsáhlé epidemiologické modelování, pomocí něhož testovali různé scénáře šíření některých nemocí, přičemž varianty se lišily podle míry proočkovanosti dětí.
Únava, nedůvěra a zapomnění
Vědci předpovídají, že i při současné míře proočkovanosti by se spalničky mohly stát opět endemickými. To znamená, že by se volně šířily po USA. Pokud by se procento očkování pohybovalo na současné úrovni, pak by Spojené státy do tohoto stavu dospěly asi za dvacet let, ale kdyby proočkovanost byť jen mírně klesla, pak by k tomu mohlo dojít ještě rychleji. „Malý nárůst proočkovanosti by tomu ale dokázal zabránit,“ přinášejí naději autoři.
„Jsme svědky znepokojivého trendu, kdy se snižuje rutinní očkování dětí,“ varuje jeden z hlavních autorů práce Nathan Lo ze Stanfordu. „Během pandemie došlo k narušení zdravotnických služeb, ale už předtím míra proočkovanosti klesala. A od té doby se z mnoha důvodů tento pokles ještě zrychlil.“
Lidé podle něj hrozbu podceňují hlavně proto, že zatím se tyto infekční nemoci ještě tolik nerozšířily a na doby, kdy ještě zabíjely velké množství dětí, si už nepamatují. Proto nevidí důvod k očkování a mnohdy i věří, že rizika převažují nad pozitivy. „Existuje obecná únava z očkování. A panuje nedůvěra a dezinformace o účinnosti a bezpečnosti vakcín,“ přiznává Lo na univerzitním webu.
Simulace všech Američanů
Proto se společně se svým kolegou Mathewem Kiangem podíval právě na nemoci, které v USA očkování téměř nebo zcela vymýtilo. Patří mezi ně spalničky, dětská obrna, zarděnky a záškrt. Všechno jsou to choroby se závažnými dopady, jako jsou celoživotní ochrnutí, vrozené vady a někdy dokonce i smrt nakaženého dítěte.
Počítačové modely umožňují s využitím dostatečné výpočetní síly detailně modelovat velmi rozsáhlé scénáře. A tak tomu bylo i v tomto případě. V tomto modelu byli všichni Američané; vědci jim přisoudili i hodnoty věku, stavu očkování, imunity a několik dalších. A pak do tohoto modelu vpustili viry. „Model předpokládá, že nemoci do USA zavleče někdo, kdo vycestuje do zahraničí a přiveze je zpět, nejčastěji občan USA, který není očkovaný,“ vysvětlují vědci.
Proočkovanost je v USA v současné době tak vysoká, že se nemoci příliš šířit nemohou. Mají tak malou pravděpodobnost, že narazí na někoho, kdo je může přenášet, že se mohou přenášet jen pomalu a na krátké vzdálenosti. Když ale proočkovanost v modelu klesá, začnou epidemie růst – a to jak rozsahem, tak i rychlostí šíření. „Nakonec dojde ke stavu trvalého přenosu, který neustále pokračuje, což znamená, že se tyto nemoci stanou endemickými – opět se stanou v USA běžnými,“ upozorňují autoři.
Rizikové spalničky
U spalniček to podle této studie vypadá, že se takový stav blíží. „Zjistili jsme, že už jsme na pokraji katastrofy,“ říká Kiang. Pokud míra očkování zůstane stejná, model předpovídá, že se spalničky mohou stát endemickými přibližně do dvaceti let. To znamená odhadem 851 300 případů během 25 let, což povede ke 170 200 hospitalizacím a 2550 úmrtím. U ostatních zkoumaných nemocí není pravděpodobné, že by se za současného stavu proočkovanosti staly endemickými.
Virus spalniček má proti ostatním analyzovaným zásadní výhodu: jde o jednou z nejnakažlivějších nemocí, které existují, takže počet lidí, kteří musí být imunní, aby se zabránilo šíření, je extrémně vysoký. Dětská obrna, záškrt a zarděnky jsou stále mnohem infekčnější než například covid, ale spalničky jsou v tom úplně na jiné úrovni, kdy jeden člověk nakazí až dvacet dalších, pokud lidé nejsou očkovaní.
Právě vakcína MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) je ale už řadu let v některých kruzích kontroverzní, zejména kvůli podvodnému lékařskému výzkumu, který vyvolal obavy o její bezpečnost.
Černý scénář
Mnohem hůř než ve výše popsaném scénáři by USA dopadly, kdyby proočkovanost poklesla oproti současnosti o pouhých deset procent. Počet případů spalniček by v takovém případě během příštích 25 let prudce vzrostl na 11,1 milionu.
„Pokud by se proočkovanost snížila na polovinu, očekávali bychom během 25 let 51,2 milionu případů spalniček, 9,9 milionu případů zarděnek, 4,3 milionu případů dětské obrny a dvě stě případů záškrtu. To by vedlo k 10,3 milionu hospitalizacím a 159 200 úmrtím, navíc by přibylo 51 200 dětí s neurologickými komplikacemi po spalničkách, 10 700 případů vrozených vad způsobených zarděnkami a 5400 lidí ochrnutých na dětskou obrnu,“ vyčíslují autoři modelu.
„Spalničky by se staly endemickými za méně než pět let a zarděnky za méně než dvacet let. Za těchto podmínek se obrna stala endemickou přibližně v polovině simulací přibližně za dvacet let,“ popisuje Kiang nejhorší možný scénář, který vědci pod jeho vedením otestovali.
Dopady by se podle něj ale projevily nerovnoměrně. Řada států má totiž vyšší procento očkovaných než jiné. Takže například Massachusetts, které se může pochlubit nejvyšší mírou proočkovanosti, by stále fungovalo jako jakási oáza bezpečí – míra rizika by tam byla i nadále poměrně nízká. Tato část modelu je ale podle obou hlavních autorů metodologicky slabší, takže v ni nemají tak velkou míru důvěry jako u jiných výsledků.
Ohrožení i optimismus
Podle Loa hrozí nákaza i vážné komplikace ve všech scénářích nejvíce dětem, a to hlavně těm nejmenším ve věku šest až dvanáct měsíců. Ty totiž už mají méně protilátek od matek, ale ještě nemohou dostat první dávku MMR vakcíny.
Další ohroženou skupinou jsou lidé se sníženou imunitou, což je značná část americké populace. „I když důsledky poklesu očkování nebudou okamžité, mohli bychom se nakonec dočkat návratu strašlivých komplikací nemocí, se kterými se dnes většina lékařů díky desetiletím úspěšného očkování nesetkala,“ varuje Lo.
Studie se příliš nevěnovala tomu, jaký scénář je nejpravděpodobnější, ale autoři jsou optimisté. Věří totiž, že jakmile se epidemie spalniček více rozjede (což je vysoce pravděpodobné), projeví se to na reakcích obyvatel. „Doufejme, že v důsledku toho nějaká část neočkované populace vyhledá očkování a zdravotnické orgány budou pokračovat ve své důležité práci při reakci na epidemie, což nám umožní obnovit jejich eliminaci,“ konstatují.
Pokud by se to ale nestalo, stane se hrozba mnohem větší: „Nemůžete jen tak otočit vypínačem – jakmile se tyto nemoci jednou rozpoutají, bude trvat nějaký čas, než je opět eliminujete,“ dodává Lo.
