Výskyt spalniček v Evropě se za loňský rok zvýšil 45krát. Uvedla to stanice BBC s odvoláním na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), podle níž je nutné dalšímu šíření této vysoce nakažlivé nemoci zabránit naléhavými opatřeními.
Evropa nezvládá spalničky. Za rok jich přibylo pětačtyřicetkrát
V roce 2023 se spalničkami nakazilo přibližně 42 200 osob, zatímco za celý rok 2022 to bylo 941 lidí. Podle WHO je to důsledek toho, že během pandemie covidu-19 se proti této nemoci naočkovalo méně dětí.
„Očkování je jediným způsobem, jak děti před touto potenciálně nebezpečnou nemocí ochránit,“ uvedl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. Za znepokojivou označil skutečnost, že WHO v souvislosti se spalničkami evidovala také 21 tisíc hospitalizací a bohužel i pět úmrtí. V roce 2021 vynechalo podle WHO dávku vakcíny proti spalničkám téměř 40 milionů dětí, z nichž 25 milionů vynechalo první dávku a dalších 14,7 milionu vynechalo druhou dávku.
Proočkovanost klesá
Míra proočkovanosti první dávkou takzvané MMR vakcíny, která chrání proti spalničkám, klesla v celé Evropě z 96 procent v roce 2019 na 93 procent v roce 2022. Podíl lidí s druhou dávkou této vakcíny se pak ve stejném období snížil z 92 procent na 91 procent. Tento zdánlivě malý pokles znamená, že během těchto let vynechalo očkování proti spalničkám více než 1,8 milionu dětí v Evropě, připomíná BBC.
Spalničky jsou jednou z nejnakažlivějších lidských nemocí a podle expertů je pro zastavení jejich šíření zapotřebí 95procentní pokrytí dvoudávkovým očkováním. V posledních letech za tímto cílem zaostávají i mnohé evropské země.
Spalničky v Česku: případů přibývá
Status země, v níž byly spalničky vymýceny, ztratila také Česká republika, když se v letech 2017 až 2019 objevily stovky případů.
- Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
- Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
- Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
- Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
- Zdroj: ČTK
Díky povinnému očkování byl na začátku jednadvacátého století výskyt spalniček v České republice minimální, lékaři museli řešit do třiceti případů ročně. V drtivé většině se to týkalo případů lidí, kteří byli očkováni jen jednou dávkou vakcíny, anebo vůbec.
Když roku 2018 přibylo v České republice 203 případů spalniček, bylo to nepříjemné překvapení. Další roky ale byly ještě horší: v prvních sedmi měsících roku 2019 to bylo celkem 579 případů, z nichž 55 případů bylo importováno ze zahraničí.
Nemoc, která může skončit smrtí
Spalničky se šíří vzduchem, když nakažený zakašle nebo kýchne, a nejčastěji se vyskytují u dětí do pěti let, uvádí agentura AP. Mohou vyústit ve vážné problémy, jako je dehydratace nebo zápal plic. Nejčastěji to bývá zánět mozku, tedy takzvaná spalničková encefalitida.
Nejhorší dopady mívá v současnosti na kojence – dokazují to data ze zemí, kde v moderní době propukla nějaká epidemie. Údaje ze vzdálenější minulosti nejsou pro srovnání příliš vhodné, protože tehdy chyběly účinnější léky i kvalitní zdravotnické systémy. Jako příklad se využívá epidemie v Mongolsku, která proběhla před devíti lety. Tehdy tam zemřel v přímé souvislosti se spalničkami každý 81. nakažený kojenec.
