Světová zdravotnická organizace (WHO) zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly vymýceny spalničky. Uvedla to ve své zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě. Zatímco v roce 2010 nebylo v Česku hlášeno žádné onemocnění touto chorobou, letos za prvních pět měsíců přibylo podle informací ministerstva zdravotnictví více než pět stovek nemocných. Podle WHO za to může hlavně šíření dezinformací o očkování. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu pro ČT řekl, že resort se snaží zlepšit situaci zejména osvětou.
WHO zrušila Česku status země, v níž byly vymýceny spalničky
Události: Spalničky v Česku. Rok 2019 (zdroj: ČT24)
Ve 48 evropských zemích bylo během prvního pololetí tohoto roku zaznamenáno 89 994 případů spalniček, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy bylo potvrzeno přes 44 tisíc výskytů. WHO vyzvala k posílení očkování.
Během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě zaznamenáno více případů spalniček než za celý loňský rok, kdy onemocnělo 84 tisíc lidí. České ministerstvo zdravotnictví v polovině července uvedlo, že letos už touto chorobou onemocnělo 573 lidí, přičemž loni jich bylo 203 za celý rok.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ke zprávě WHO o spalničkách v Česku (zdroj: ČT24)
Ministr Vojtěch v reakci na zprávu WHO uvedl, že jeho resort opakovaně apeluje na to, aby lidé nepodléhali různým dezinformacím ohledně očkování. „Snažíme se dělat i osvětu, máme speciální web týkající se spalniček, kde aktualizujeme i statistiky z krajů o nových případech. Jsou zde i videa od odborníků, kteří rozebírají situaci,“ dodal ministr.
Zdůraznil, že hlavní problémy byly letos na jaře, situace se již zklidnila. „Nyní je jeden nový případ týdně, už to není tak závažné, ale přesto bych apeloval na všechny, aby nepodceňovali očkování. Je to jediná účinná metoda prevence proti spalničkám.“ Ministr věří, že se podaří udržet zlepšující se trend. Pak by byla šance, že nás WHO při příští aktualizaci zařadí opět mezi země, kde byly spalničky vymýceny.
Milan Trojánek z Nemocnice Na Bulovce o závažnosti spalniček (zdroj: ČT24)
Spalničky u dospělých a import ze zahraničí
Očkování dospělých proti spalničkám zvýší protilátky jen dočasně. Vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti je spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí příčinou současné epidemie. Novinářům to ve čtvrtek řekl předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Reagoval tak na zprávu WHO. Do minulého týdne lékaři nahlásili 585 nových případů.
Podle Prymuly proočkovanost v Česku je v současné době pod 90 procent populačního ročníku, v Praze ještě nižší. „Mezi nemocnými dětmi byla naprostá většina těch neočkovaných,“ uvedl Prymula. Proočkovanost, při níž nemoc v populaci necirkuluje a chránění jsou i ti, kdo se ze zdravotních důvodů nechat očkovat nemohou, je podle odborníků 95 procent.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula o výskytu spalniček (zdroj: ČT24)
V současné době se proti spalničkám očkuje dvěma dávkami v dětství. Kolem 40 let ale může být očkování již neúčinné. „Pokud dáme třetí dávku dospělému, většinou protilátky velmi dramaticky stoupnou, ale během několika měsíců zase klesnou zpět,“ vysvětlil Prymula. Zatím se podle něj budou po změření protilátek očkovat hlavně rizikové osoby jako například zdravotníci nebo policisté.
„V posledních týdnech došlo k výraznému zpomalení epidemie. Myslím si, že postupně dojde k minimalizaci dalších případů,“ uvedl dále Prymula. Důvodem vyššího výskytu nemoci v posledních dvou letech podle něj kromě snižující se proočkovavanosti, která klesla zejména v Praze, také import ze zahraničí. „Každá velká epidemie u nás začala importem ze zahraničí. Například z Ukrajiny, kde se potýkají s velkou epidemií, ale i ze západních zemí,“ dodal. Odmítání očkování celosvětově podle Prymuly ovlivňují také dezinformace na internetu.
Ve světě bylo od ledna potvrzeno více než 360 tisíc případů, což je podle WHO nejvíce od roku 2006 a téměř trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Nejpostiženějšími zeměmi jsou Kongo, Madagaskar a Ukrajina. V roce 2017 spalničky podle odhadů způsobily 109 tisíc úmrtí, většinou dětí mladších pěti let.
Do roku 1963, kdy byla objevena vakcína proti spalničkám, ročně onemocnělo spalničkami kolem 100 milionů lidí, z nichž šest milionů zemřelo.
Varování před mýty o očkování
Nárůst počtu případů spalniček byl zaznamenán téměř v každém regionu po celém světě. Nemoci, která může děti zabít nebo jim způsobit vážné postižení, se přitom dá předcházet očkováním, uvedla ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace.
Podle Kate O'Brienové z WHO stojí za nárůstem špatné zdravotnictví v některých zemích i mýty o očkování. „Šíření dezinformací považujeme za stále větší hrozbu,“ uvedla O'Brienová. „Vyzýváme proto provozovatele sociálních sítí, komunity, vůdce i další lidi, kteří se veřejně vyjadřují, aby se ujistili o tom, že sdělují přesné a vědecky důvěryhodné informace,“ dodala.
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
Povinnost s výjimkou
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, za což hrozí pokuta až 10 tisíc korun.
Důvodem pro odmítnutí očkování může podle Ústavního soudu být náboženství a v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého.