Německo chce povinné očkování proti spalničkám. Za porušení bude rodičům hrozit pokuta

Nahrávám video

Povinné očkování dětí proti spalničkám chce zavést německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Důvodem je zvyšující se výskyt této nákazy v populaci v posledních letech. V první vlně by mělo být očkováno téměř 600 tisíc dětí a také dospělých pracujících ve zdravotnictví a školství. Pokud by rodiče nedali své děti očkovat, hrozila by jim pokuta až 2500 eur (více než 64 tisíc korun). Většina politiků s takovými plány souhlasí, ozývají se ale i kritické hlasy.

V Německu je podle odhadů proti spalničkám očkováno kolem 93 procent dětí, což ale podle Spahna nestačí na to, aby se nemoc podařilo zcela vymýtit. A protože k dostatečnému zvýšení procenta očkovaných nevedly ani dosavadní kampaně, je podle něj potřeba zavést očkovací povinnost. „Všichni rodiče si mají být jisti, že se jejich děti nemohou nakazit spalničkami od jiných, a vystavit se tak ohrožení,“ míní Spahn.

Jako první spolkový stát již povinné očkování proti spalničkám zavedlo Braniborsko. Musí se mu podrobit všechny děti v jeslích a školkách. „Dává smysl zavést nová pravidla a povinné očkování, protože v současné situaci nemáme dostatečný počet naočkovaných,“ vysvětlil braniborský ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Andreas Büttner.

Očkovací povinnost na celostátní úrovni by tak Spahn rád zavedl od začátku příštího roku. Pokud rodiče své děti – s výjimkou oprávněných případů závažné nemoci – očkovat nenechají, bude jim hrozit pokuta. Jejich dětem navíc bude možné zakázat návštěvu jeslí a mateřské školy. Do července 2020 tak budou rodiče muset při zápisu doložit, že jejich potomek očkování podstoupil.

V první fázi by se očkování mělo týkat asi 361 tisíc dětí ve školkách a školách a 220 tisíc zaměstnanců ve školství a zdravotnictví. 

Neočkované děti ohrožují ostatní

Návrh ministra zdravotnictví, kterým by se brzy měla zabývat vláda, přivítalo vedení koaličních stran konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD). Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová poznamenala, že rodiče, kteří nenechají své děti očkovat proti spalničkám, ohrožují nejen je, ale také ostatní děti. Podobně to vidí i šéfka SPD Andrea Nahlesová.

Proti jsou naopak opoziční Zelení, podle nichž je potřeba spíše snažit se lidi o prospěšnosti očkování přesvědčit než jim ho nařídit. Svobodní demokraté (FDP) mají očkovací povinnost až za poslední možný prostředek.

Podpory se ale Spahnovi dostalo z odborných kruhů. Šéf lékařské komory Frank Ulrich Montgomery jeho plán označil za důležitý krok v pravý čas. Jen za první dva měsíce letošního roku se ve spolkové republice objevilo kolem 170 případů spalniček. 

Právně by zřejmě – pokud s opatřením bude souhlasit Spolková rada, v níž jsou zastoupeny jednotlivé spolkové země – s prosazením povinného očkování neměl být problém.

WHO: Počet nakažených meziročně stoupl o 300 procent

O povinném očkování proti spalničkám diskutuje i řada dalších zemí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž letos za první tři měsíce počet případů meziročně narostl o 300 procent. WHO označuje za jedno z největších rizik právě nedostatečné očkování. V rozvojových zemích bývá problém s dostupností vakcín, v těch rozvinutých zase s mýty o jejich škodlivosti.

„Musíme být aktivní, dostat vakcíny tam, kde nejsou, a správné informace tam, kde chybí,“ vysvětlil Allastair Harper z organizace UNICEF.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, za což hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Důvodem pro odmítnutí očkování může ale podle Ústavního soudu být náboženství a v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. Závažné nežádoucí účinky očkování podle odborníků nejsou prokázány. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.