Německo chce povinné očkování proti spalničkám. Za porušení bude rodičům hrozit pokuta

Nahrávám video
Události ČT: Německo zvažuje zavést povinné očkování proti spalničkám
Zdroj: ČT24

Povinné očkování dětí proti spalničkám chce zavést německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). Důvodem je zvyšující se výskyt této nákazy v populaci v posledních letech. V první vlně by mělo být očkováno téměř 600 tisíc dětí a také dospělých pracujících ve zdravotnictví a školství. Pokud by rodiče nedali své děti očkovat, hrozila by jim pokuta až 2500 eur (více než 64 tisíc korun). Většina politiků s takovými plány souhlasí, ozývají se ale i kritické hlasy.

V Německu je podle odhadů proti spalničkám očkováno kolem 93 procent dětí, což ale podle Spahna nestačí na to, aby se nemoc podařilo zcela vymýtit. A protože k dostatečnému zvýšení procenta očkovaných nevedly ani dosavadní kampaně, je podle něj potřeba zavést očkovací povinnost. „Všichni rodiče si mají být jisti, že se jejich děti nemohou nakazit spalničkami od jiných, a vystavit se tak ohrožení,“ míní Spahn.

Jako první spolkový stát již povinné očkování proti spalničkám zavedlo Braniborsko. Musí se mu podrobit všechny děti v jeslích a školkách. „Dává smysl zavést nová pravidla a povinné očkování, protože v současné situaci nemáme dostatečný počet naočkovaných,“ vysvětlil braniborský ministr práce, zdravotnictví a sociálních věcí Andreas Büttner.

Očkovací povinnost na celostátní úrovni by tak Spahn rád zavedl od začátku příštího roku. Pokud rodiče své děti – s výjimkou oprávněných případů závažné nemoci – očkovat nenechají, bude jim hrozit pokuta. Jejich dětem navíc bude možné zakázat návštěvu jeslí a mateřské školy. Do července 2020 tak budou rodiče muset při zápisu doložit, že jejich potomek očkování podstoupil.

V první fázi by se očkování mělo týkat asi 361 tisíc dětí ve školkách a školách a 220 tisíc zaměstnanců ve školství a zdravotnictví. 

Neočkované děti ohrožují ostatní

Návrh ministra zdravotnictví, kterým by se brzy měla zabývat vláda, přivítalo vedení koaličních stran konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD). Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová poznamenala, že rodiče, kteří nenechají své děti očkovat proti spalničkám, ohrožují nejen je, ale také ostatní děti. Podobně to vidí i šéfka SPD Andrea Nahlesová.

Proti jsou naopak opoziční Zelení, podle nichž je potřeba spíše snažit se lidi o prospěšnosti očkování přesvědčit než jim ho nařídit. Svobodní demokraté (FDP) mají očkovací povinnost až za poslední možný prostředek.

Podpory se ale Spahnovi dostalo z odborných kruhů. Šéf lékařské komory Frank Ulrich Montgomery jeho plán označil za důležitý krok v pravý čas. Jen za první dva měsíce letošního roku se ve spolkové republice objevilo kolem 170 případů spalniček. 

Právně by zřejmě – pokud s opatřením bude souhlasit Spolková rada, v níž jsou zastoupeny jednotlivé spolkové země – s prosazením povinného očkování neměl být problém.

WHO: Počet nakažených meziročně stoupl o 300 procent

O povinném očkování proti spalničkám diskutuje i řada dalších zemí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) totiž letos za první tři měsíce počet případů meziročně narostl o 300 procent. WHO označuje za jedno z největších rizik právě nedostatečné očkování. V rozvojových zemích bývá problém s dostupností vakcín, v těch rozvinutých zase s mýty o jejich škodlivosti.

„Musíme být aktivní, dostat vakcíny tam, kde nejsou, a správné informace tam, kde chybí,“ vysvětlil Allastair Harper z organizace UNICEF.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají, za což hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Důvodem pro odmítnutí očkování může ale podle Ústavního soudu být náboženství a v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. Závažné nežádoucí účinky očkování podle odborníků nejsou prokázány. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 7 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 10 mminutami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 31 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou
Načítání...