Školství

Počet kvalifikovaných řemeslníků strmě klesá. Podle asociace malých a středních podniků zejména situace ve stavebnictví začíná být neudržitelná. Počet vyučených zedníků a podlahářů klesl za posledních patnáct let o čtyřicet procent, pokrývačů dokonce o sedmdesát procent. Stejný trend je i truhlářů a tesařů. Nepomáhá ani jistota práce po vyučení.

Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.

Proděkanem pro ekonomiku Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze bude bývalý děkan Miroslav Ševčík. Akademický senát souhlasil se záměrem děkanky Adély Zubíkové jmenovat proděkany. Na pozici proděkana pro vědu a svého statutárního zástupce navrhla děkanka Miroslava Vacuru. Zubíková při představení kandidátů řekla, že chce zachovat na fakultě kontinuitu. Návrh považuje za kompromisní řešení, jelikož nenavrhla Ševčíka na svého statutárního zástupce. Funkční období nových proděkanů začne 1. července.

Už několik let se hledá nová forma hodnocení ve školách. Aktuálně se na vybraných základních školách zkouší kombinace stupnice a slovní zpětné vazby. O tom, jak s dětmi řešit školní neúspěch, jak je odměnit za dobré známky či jak děti ohodnotit, hovořili v pořadu 90' ČT24 ředitelka základní školy Jana Servusová a dětský psycholog Václav Mertin. „Známky jsou pedagogický přežitek,“ řekl psycholog. Podle Servusové je to složitější, záleží, pro koho jsou známky určeny.

Ani známky, ani slovní hodnocení. Tak trochu něco uprostřed. Některé školy zapojené do projektu Vysvědčení JINAK svým žákům v pátek rozdají nový typ vysvědčení. Místo běžných známek obsahuje čtyřstupňovou škálu doplněnou o slovní hodnocení. Předměty jako hudební, výtvarná nebo tělesná výchova známku nemají vůbec a učitelé je hodnotí pouze slovně. Do projektu Vysvědčení JINAK se dále zapojují další školy. České televizi to řekla jeho vedoucí Jana Kratochvílová.

Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.

Po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasedly bezpečnostní štáby všech vysokých škol. Zjišťovaly, jaká opatření mají. Většina z nich, i po konzultaci s experty a policií, k výrazným změnám nepřistoupila. Univerzity ale proškolily zaměstnance a nastavily pravidla pro krizové situace. Kdyby třeba měla filozofická fakulta vstup na čipové karty, policie by nejspíš věděla o přítomnosti útočníka v budově.

Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativním myšlení, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry z 64 zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Výsledky českých žáků představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Základní úrovně tvůrčího myšlení podle něj nedosáhla asi pětina českých patnáctiletých žáků.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

Jak daleko může zajít šikana na základní škole, ukazuje nový film Vzor. Snímek slovinského režiséra Nejce Gazvody vznikal ve spolupráci s českými tvůrci. První diváci ho viděli na festivalech, teď ho uvádí kina a promítat se bude i ve školách. Ve stejné době vznikal i rozhlasový seriál o šikaně. Této problematice se věnuje i nedávný podcastový seriál Českého rozhlasu.

Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.

Schodek rozpočtu po prvních pěti měsících, který je třetí nejvyšší od založení samostatné České republiky, představuje podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Patrika Nachera (ANO) neradostný výsledek. Podle něj vláda rezignovala na ekonomický růst, řekl v pořadu Události, komentáře. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) míní, že je u deficitu znát pozitivní posun oproti loňsku, ale budoucí vlády budou mít s konsolidací veřejných financí ještě mnoho práce. Podle něj to bylo hnutí ANO, které zdevastovalo veřejné finance.

Vedení Prahy usiluje o zavedení spádovosti středních škol. Na školu v metropoli se po prvním kole přijímacích zkoušek nedostalo šestnáct procent deváťáků, průměr v Česku je přitom šestiprocentní. Podle vedení hlavního města za to může i stále rostoucí počet takzvaně „přespolních“ uchazečů. Resort školství návrh nepodporuje. Praze a středním Čechám vzkazuje, ať rozšiřují nebo staví nové školy.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Aš, Nejdek a Kraslice chtějí společně přesvědčit centrální orgány a instituce, aby jim pomohly řešit naléhavé problémy v regionu u německých hranic. Uzavřely proto Pakt ohrožených měst. Města doufají ve snazší a efektivnější komunikaci. Koncept svazku obcí ve čtvrtek představili starostové zakládajících měst, kteří se začátkem června chystají na schůzku s pěti poslanci zvolenými za Karlovarský kraj. Rovněž budou přednášet své požadavky a návrhy řešení v senátním podvýboru pro regiony v transformaci.

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola. Musí tak učinit nejpozději do pátku 24. května do 23:59. Pro uchazeče je volných 25 720 míst. Na gymnáziích je 1567 volných míst, většina z nich do čtyřletého studia. Na víceletá gymnázia se může dostat dalších 310 dětí. V 1. kole neuspělo zhruba 29 tisíc žáků.

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Kapacitní problémy škol v Praze jsou vážné, řekl ve čtvrtek v pořadu Události, komentáře ministr školství Mikuláš Bek (STAN) k přijímacímu řízení na střední školy. V metropoli se na žádnou střední školu v prvním kole nedostalo šestnáct procent dětí, zatímco v ostatních krajích se neúspěšnost pohybovala kolem šesti procent. Ministr zmínil, že se debatuje mezi Středočeským krajem a Prahou o budování středoškolských kampusů. Podle něj je potřeba rychle jednat, aby v příštích letech už převisy poptávky nebyly tak výrazné. Na druhou stranu jsou podle něj v některých oblastech školy, které jsou nevyužité.

Uchazeči o studium na středních školách (SŠ) už mohou zjistit, zda a na jakou školu byli přijati. Podle výsledků přijímacího řízení a jejich priorit je přiřadila státní organizace Cermat. Výsledky přijímacího řízení se uchazeči dozvědí v systému DiPSy, zároveň je na veřejně přístupném místě zveřejní přímo školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na ranním brífinku oznámil, že se v prvním kole přijímaček „podařilo umístit 94 procent deváťáků“, což Bek považuje za „zcela zásadní úspěch“. Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků.

Ve středu byly zveřejněny výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Týkalo se to čtyřletých maturitních oborů. Z devátých tříd vychází okolo 106 tisíc žáků, na střední školy se z nich hlásí přibližně 94 tisíc, asi o čtyři tisíce více než loni. Mohli nově podat přihlášku až na tři školy místo dosavadních dvou. To využila většina uchazečů. Co dělat, když výsledky nedopadly dobře? Přinášíme základní otázky a odpovědi.

V elektronickém systému podávání přihlášek na střední školy (DiPSy) jsou od neděle k dispozici opravené testy jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Na síti X to uvedlo ministerstvo školství a Radiožurnálu to řekl ředitel organizace Cermat Miroslav Krejčí. Podle něj se v prvním kole přijímacího řízení dostalo na školu přes devadesát procent uchazečů. Oficiální výsledky Cermat zveřejní v systému ve středu.

„Myslíme si, že je to zbytečné, měli spíš podržet svoji ministryni,“ prohlásila o kauze kolem jmenování nového ministra pro vědu a výzkum členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Podle jejího hnutí by měl resort buďto zaniknout, případně se podřadí pod jiné ministerstvo. Naopak ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, kdyby se pozice obsadila co nejrychleji. O odstoupení Pavla Tuleji z nominace na post ministra pro vědu a výzkum diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Britské školství dostalo vodítko, jak čelit narůstajícímu tlaku muslimských studentů na povolení náboženských modliteb. Prestižní londýnskou střední školu zažalovala její žákyně za to, že jí neumožnila se modlit. Vrchní soud dal ale za pravdu vzdělávací instituci. Její vedení to označuje za zlom v přístupu k multikulturalismu v zemi.