Školství

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Pražský magistrát bude v příštím roce hospodařit s příjmy 110,92 miliardy a výdaji 113,49 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Vyplývá to z rozpočtu, který ve čtvrtek schválili městští zastupitelé. Rozdíl příjmů a výdajů ve výši asi 2,6 miliardy město pokryje z úspor z minulých let. Opozice neuspěla s žádným ze svých návrhů a rozpočet nepodpořila.

Poplatky za přihlášky na vysoké školy letos opět vzrostly. Oproti předminulému roku jsou dražší v průměru o sto korun. Jedna přihláška stojí průměrně 780 korun. Uchazeči tak často musí zaplatit i několik tisíc a náklady pak pokrývají brigádami.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

V České Vsi na Jesenicku otevřeli provizorní modulární školu. Třídy z kontejnerů budou sloužit hlavně dětem druhého stupně základní školy, kterou zničily zářijové povodně. Podobné zázemí se otevře na začátku příštího týdne také v sousedním Jeseníku, modulová škola tam vyrostla v Nábřežní ulici.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Praha plánuje v příštím roce se započtením převodů peněz nevyčerpaných v letošním roce dát na investice v dopravě 15,22 miliardy korun, což je proti plánu schválenému na letošek o 2,35 miliardy více. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který schválili radní. Musí ho ještě projednat zastupitelé. Celkem chce město investovat i s převody 36,28 miliardy korun, což je rekordní částka. Současnou pražskou koalici SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN však kritizují opoziční ANO a Praha Sobě, podle kterých nepřipravuje dostatek projektů.

Základní školy i další instituce, které se starají o děti, si kvůli bezpečnosti pořizují kvalitní kamerové systémy. Odborníci na IT technologie ale upozorňují, že ne všude dokážou dobrou techniku dostatečně využít.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Nové vzdělávací programy pro základní školy by měly mít vyšší nároky na znalosti matematiky, říkají kritici. Kompletní dokument, podle kterého mají školy začít povinně učit do tří let, má být hotový do konce roku. V mezinárodních srovnáních teď čeští žáci nejvíc zaostávají ve výkladu a praktickém využití matematiky.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Už dlouho se mluví o tom, jak dál s řemesly. Instalatéra na drobné práce není těžké sehnat hned na další den, ale třeba na malíře pokojů se čeká týdny i měsíce. Podobně jsou na tom elektrikáři – na rozsáhlejší projekty už nemají někteří letos prostor. Vyplynulo to z telefonické ankety České televize. ČT situaci mapovala v deseti českých městech. V těch větších je často nabídka širší, termíny se tak zkracují. Těžko se obsazují hlavně místa pokrývačů, klempířů nebo tesařů. Je to fyzicky náročná práce, kterou se noví zájemci učí po škole i pět let.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

Vysoká poptávka po bytech v Česku vyhnala ceny na nové rekordy. V největších městech překonal průměr poprvé v historii 100 tisíc korun za metr čtvereční. Stále víc lidí tak hledá pronájem. Někdy se dá pořídit výhodně – třeba v případě, že jde o člověka, o jehož služby má zájem samospráva. Získat je za zvýhodněných podmínek mohou třeba učitelé, zdravotní sestry, popeláři i městští strážníci.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.