Školství

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.

Návrat do lavic představuje pro řadu dětí psychickou zátěž. Častým zdrojem potíží jsou špatné vztahy ve škole a velká míra povinností, vyplynulo z výzkumu Mladé hlasy 2026 organizace UNICEF a agentury STEM/MARK. Bezmála dvě třetiny dětí ale nevědí, na jakou krizovou linku se obrátit. Důležitý je také způsob, jakým s dětmi o škole a případných problémech komunikují jejich rodiče. Ve školách letos přibydou asistenti pedagoga v prvních třídách nebo peníze na prevenci.

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.

Egyptem otřásla přelomová kauza, která by mohla zásadně změnit život stovkám tisíc dětí zrozených v důsledku znásilnění. V současné době egyptské právo neumožňuje bezpečný potrat a tomu, kdo jej podstoupí, hrozí vězení. Klíčový verdikt soudu, opřený o stanovisko nejvyšší náboženské autority, přisoudil skrze test DNA otcovství pachateli sexuálního útoku. Díky tomu jeho už osmiletá dcera dostane rodný list. Bez něj dosud neměla nárok na vzdělání, zdravotní péči ani sociální dávky. Rozhodnutí je společensky zásadní především pro práva žen, a to zejména v případech znásilnění, míní Azza Solimánová z Centra právní pomoci egyptským ženám.

S blížícím se začátkem školního roku se vzdělávání stává jedním z hlavních témat francouzské prezidentské kampaně. Nejvýrazněji se mu věnují bývalí premiéři a političtí soupeři Édouard Philippe a Gabriel Attal, kteří představili návrhy na zvýšení platů učitelů i posílení autority škol.

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.

Kontrolou pražských hygieniků neprošla v letošním prvním pololetí zhruba pětina kontrolovaných školních kuchyní, jídelen a bufetů. Při 206 kontrolách zjistili 41 pochybení. Je to více než v prvním pololetí roku 2025, kdy zkontrolovali 298 zařízení a našli 27 problémů. Hygienici rovněž zjistili, že více než polovina odebraných vzorků v jídelnách překročila limity cukru v nápojích a soli v polévkách. V meziročním srovnání počet přeslazených nápojů stoupl a množství přesolených polévek kleslo.

Počty studujících všeobecných sester se díky podpoře škol, která začala loni, zvýšily o 40 procent a u dalších nelékařů o 30 procent. Na úterní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora na 12 let má stát 12,8 miliardy korun. U sester je v plánu přes 15 tisíc absolventů, dále přes 3500 zdravotnických záchranářů, 1700 radiologických asistentů a 1200 nutričních terapeutů.

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.

Politické strany v Litvě diskutují o tom, zda podepsat nové mezistranické dohody v oblasti obrany a demografie. Premiér Mindaugas Sinkevičius mezitím navrhl samostatnou dohodu zaměřenou na zvýšení porodnosti v zemi.

Zrušení devátých tříd základních škol, o němž mluvil předseda sněmovny a vládní SPD Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš (ANO), není na pořadu dne. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že to vyplynulo z jeho schůzky s premiérem. Údajná úspora 50 miliard korun, kterou by zkrácení docházky podle Okamury přineslo, je nereálná, zdůraznil Plaga. Chce vést diskusi o efektivitě českého školství, kterou ale nelze podle něj řešit tupými škrty.

Část vysokých škol stále přijímá přihlášky do druhého kola přijímacího řízení. Na některých z nich už ale pro jejich odevzdání zbývá jen týden. Uchazeči se totiž mohou hlásit jen do konce července. Jiné fakulty umožňují podat přihlášku až do konce srpna. Zájemci se mohou přihlásit na bakalářské i magisterské studium. Volná místa nabízejí ještě obory jako je například ekonomie, všeobecné ošetřovatelství, profesionální pilot nebo historie. Některé vysoké školy kvůli volným kapacitám plánují otevřít i třetí kolo.

Vláda v pondělí schválila zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách. V platnost má vejít v září příštího roku. Dosud školy rozhodovaly o zákazu dobrovolně samy. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ukázalo, že nařízení přispívá k lepší komunikaci mezi žáky i lepší koncentraci. Někteří odborníci však vyjadřují pochybnosti, jak se plošný zákaz bude vymáhat. Návrh kritizuje i dětský ombudsman Martin Beneš, podle něhož se neřeší příčina, ale jen následek. K plošným restrikcím už přistoupila řada států EU.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.

Od Pekingu po Bogotu se sedmnáct švýcarských škol v zahraničí snaží vštěpovat svým žákům švýcarské demokratické hodnoty. V zemích, kde se politické poměry výrazně liší od těch ve Švýcarsku, to může představovat choulostivý úkol. Právě této otázce se věnovala výroční konference těchto škol, která se nedávno konala v kantonu Valais.

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.

Povinná angličtina od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy. To byly některé z plánovaných změn, které měly platit od září 2027. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se je však rozhodl zastavit. To vyvolalo emoce a smíšené reakce mezi pedagogy i odbornou veřejností. Podle některých je rozhodnutí ministra rozumné, jiní jej naopak označili za nepochopitelné.