Školství strana 5 z 5

V Polsku demonstrovaly školské odbory. Požadují vyšší platy, v současné chvíli se ocenění začínajících učitelů pohybuje těsně nad úrovní minimální mzdy. Odbory upozorňují také na politické zásahy do obsahu výuky nebo na to, že ve školství chybí až čtyřicet tisíc pracovníků.

Na jednotné přijímací zkoušky budou mít uchazeči o středoškolské studium v roce 2024 dva pokusy, i když by zřejmě mohli podávat tři přihlášky. Pokud zákonodárci schválí změnu zákona, mohli by přihlášky posílat elektronickou cestou. Sami školáci by si přitom měli stanovovat pořadí přihlášek na obory a školy, kde by chtěli studovat nejvíc. Umožněno by mělo být i podávání papírových přihlášek. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekli ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství Jan Mareš.

Návrh ministerstva školství počítá s tím, že by kraje měly navyšovat kapacity gymnázií a lyceí. S jejich zástupci teď o prázdninách resort diskutuje. Spolupráci nejen v oblasti středoškolského vzdělávání ale nyní navazují i regiony navzájem.

Až v září začne vyučování, ruští středoškoláci obdrží nové učebnice dějepisu přepsané tak, aby obsahovaly Kremlem schválené příběhy o „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině a rivalitou se Západem. Jde o další krok režimu, který chce formovat názory mladší generace o válce a postavení Ruska ve světové politice.

Nakladatelé v Česku vydávají každým rokem méně map a autoatlasů. Aplikace v chytrých telefonech navíc výrazně snižují i prodej elektronických navigací, stejná technologie totiž funguje na většině mobilů. Výrobci z obou oborů tak nyní vymýšlejí nové produkty, které mobilní telefony zatím nemají.

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.

Letní prázdniny jsou zatím sice v polovině, univerzitní koleje v Pardubicích však už teď hlásí plný stav. Několik míst se ještě najde, ale kapacity velmi rychle dochází. Za ubytování na vysokoškolských kolejích si studenti navíc opět připlatí. Mnozí tak volí raději privát. Cena za něj je sice většinou o něco vyšší, ale roli v jejich rozhodování někdy hraje i soukromí a lepší vybavení.

Příští přijímací zkoušky na střední školy by se měly od těch letošních v mnohém lišit. Žáci devátých tříd by si mohli podat tři přihlášky místo dvou, posílali by je elektronicky a zároveň by střední školy seřazovali podle priority. Zajistit by to měla novela školského zákona a vyhláška, které připravuje vládní koalice.

Ministerstvo zdravotnictví dokončilo návrh vyhlášky, která upravuje hygienické normy ve školách. Ve středu se naposledy sešla pracovní skupina složená ze zástupců několika resortů a koaličních poslanců. Předloha nyní zamíří do připomínkového řízení, platit by mohla od podzimu. Některým školám by mohla pomoci vyřešit problémy s kapacitami.

Prezident Petr Pavel na návštěvě pražského magistrátu řešil se zástupci vedení hlavního města a jeho částí zejména kapacity ve školství, dotkli se i dopravy či bydlení. Stát by podle prezidenta mohl využít část peněz z plánované půjčky od Evropské unie na posílení školských kapacit v metropoli. Prezidentský pár se v úterý zúčastnil také shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Při plánování změn ve školství je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nutné zohledňovat nejen poptávku zaměstnavatelů a trhu práce, ale také zájmy školáků a jejich rodičů, jak řekl na konferenci Reforma vzdělávacího systému České republiky. Bek krátce po svém nástupu do funkce sdělil, že chce jednat o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky.

Evropský parlament odsouhlasil návrh pravidel pro fungování umělé inteligence (AI), který by se mohl stát první regulací tohoto odvětví na světě. Systémy AI by do budoucna měly být jasně označené, nesmí být využity ke „třídění“ občanů a jejich pole působnosti by mělo být omezené třeba v oblasti školství a soudnictví. Na dodržování pravidel má pomoci dohlížet nový unijní úřad pro AI.

Plánovaná novela o digitalizaci přijímacích zkoušek na střední školy by se na vládu mohla dostat v srpnu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Připustil, že stihnout elektronizaci do příštích přijímaček nebude jednoduché, míní však, že je to možné. Poslankyně ANO a členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová řekla, že ANO v tomto vládu podpoří. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová to nepovažuje za reálné.

Šikanu, ponižování a násilí ve školách prezident Petr Pavel obecně odsuzuje, v případě dítěte, které muselo opustit svoji zemi kvůli válce, jsou podle něj ale zvlášť ostudné. Pavel to uvedl na Twitteru u fotografie ze setkání s ukrajinskou školačkou, kterou podle videa na sociálních sítích šikanovali na školním výletě její spolužáci. Prezident zároveň ocenil, že škola a rodiče věc řešili a dívka dostala omluvu.

Částečná distanční výuka, kterou ministerstvo školství (MŠMT) cvičně provozuje na vybraných školách, se podle oslovených ředitelů osvědčila. Resort proto plánuje pilotní projekt prodloužit o další dva roky. Podle informací České televize chce většina zapojených škol s kombinovanou výukou pokračovat. MŠMT ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR (NPI) spustilo projekt v únoru 2021. Aktuálně se na něm podílí 67 základních, středních i základních uměleckých škol. Původně měl skončit letos v srpnu.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Po dvou letech končí testování týmů duševního zdraví na školách. Z jejich výsledků vyplynulo, že se díky nim daří včas odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Ministerstvo školství proto chce podobnou službu zavést po celé republice.

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.

V Maďarsku sílí protesty kvůli změnám ve školství. Učitelé mají přijít o status státních zaměstnanců – a tím i o část výhod. Vláda mluví o nutných reformách, odbory naopak o trestu kvůli dlouhodobým nepokojům. V krajním případě hrozí výpověďmi už tisíce pedagogů.

Základní škola v Hradci Králové – Svobodných Dvorech je už tři roky staveništěm. Její přístavba měla být hotová loni o prázdninách, nebude ale ani do začátku příštího školního roku. První dodavatel, firma Matex, zkrachoval. Společnost Elektro Mosev, jež jej vystřídala, musela stavbu zastavit z úředního rozhodnutí – kvůli výhradám ke kvalitě provedených prací. A tak se ve škole, která kapacitně nestačí, učí doslova, kde se dá – v každé místnosti, kterou lze využít, byť požadavky splňuje jen vzdáleně. A ve hře bylo i stěhování některých tříd na tamní poštu.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.