Školství strana 5 z 5

Zhruba třetina deváťáků bojuje s úzkostí, až 40 procent z nich vykazuje známky střední nebo těžší deprese, zjistili při šetření odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. „Situace je alarmující,“ zdůraznil v Interview ČT24 ředitel instituce Petr Winkler. Nedostatečná je také odborná pomoc, v Česku dlouhodobě scházejí dětští psychologové a psychiatři, dodal. Proto by podle něj měl dobře fungovat systém prevence.

Po odkladech se v pátek pozdě večer otevřel elektronický systém přihlášek na střední školy. Na čtvrteční ráno plánované spuštění Cermat na poslední chvíli zastavil kvůli problémům s nahráváním příloh a následnému ověření bezpečnosti, čelil za to kritice. Uchazeči a jejich rodiče mají možnost podávat přihlášky do 20. února, o případném prodloužení termínu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) rozhodne podle resortu v následujícím týdnu. Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí dříve řekl, že se počítá zhruba se 120 tisíci zájemci o studium na střední škole.

Přijímací řízení na střední školy se letos mění a s ním i systém podání přihlášek, který se spouští od začátku února. Deváťáci si letos mohou podat přihlášky tři, respektive pět, pokud se hlásí na školu s talentovými zkouškami – ale už na přihlášce musí seřadit vybrané školy podle priorit. Na rozdíl od předchozích let prioritu školy po podání přihlášky změnit nemůžou.

Kabinet Petra Fialy (ODS) na středečním zasedání schválil uvolnění dvou miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva školství. Další opatření v témže objemu připraví v příštích měsících, pravděpodobně peníze budou vyčleněny také z všeobecné pokladní správy. Na tiskové konferenci to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dopoledne oznámil, že vláda v souladu s předchozími politickými dohodami rozhodla o posílení rozpočtu resortu o čtyři miliardy.

Do předávání pololetních vysvědčení zbývá ještě den – jsou ale školy, kde je děti dostaly už v úterý, a pololetní prázdniny tak mají o něco delší. Důvodem je vysoká nemocnost, a to jak mezi žáky, tak učiteli.

Čas a datum podání přihlášky na střední školy neovlivňuje šanci na přijetí na školu, oznámil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Poprosil rodiče a uchazeče, aby všichni nevyužívali první a poslední chvíli možnosti přihlášení. Uchazeči o studium na střední škole mohou přihlášky podávat od 1. do 20. února, mohou k tomu využít Digitální přihlašovací systém (DiPSy). Uchazeči mají možnost si podat až tři přihlášky. Určí na nich, na kterou školu chtějí nejvíce, na základě výsledků jednotné přijímací zkoušky a jejich priorit je pak systém přiřadí na školu.

Ministerstvo financí očekává horší výsledek ekonomiky, Česko se tak letos pravděpodobně nevrátí na předcovidovou úroveň výkonu národního hospodářství. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto představila 37 návrhů, jak výkon tuzemské ekonomiky zlepšit. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) vláda již řadu doporučení realizuje, do konce volebního období dotáhne například zkrácení doby povolování staveb. Karel Havlíček (ANO) mu v pořadu Události, komentáře oponoval, že se vláda chová příliš rozpočtově, a i když je nezbytné šetřit, je současně třeba se koukat na strukturu HDP.

Kvůli historické sounáležitosti Budapešť masivně financuje zakarpatské město Berehove, kde žije silná maďarská menšina. Spory o používání maďarštiny a další práva této minority však dlouhodobě poznamenávají vzájemné vztahy Maďarska a Ukrajiny.

Od čtvrtka bude možné on-line podat přihlášky na střední školy. Systém má podle Cermatu zvládnout až dvacet tisíc uživatelů v jeden moment. Pokud by první nápor neunesl, radí počkat na další dny. Rychlost nerozhoduje a přístup budou mít zájemci do 20. února, tedy téměř tři týdny.

Platy nepedagogických pracovníků ve školství už na řadě míst klesly pod hranici životního minima. Resort proto hledá řešení, jak peníze dorovnat. Do budoucna ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvažuje o tom, že by takovou povinnost převzali zřizovatelé škol.

V Polsku budou od začátku dubna na základních školách zakázané domácí úkoly, oznámila tento týden polská ministryně školství Barbara Nowacká. Později by se vládní zákaz mohl začít uplatňovat i na středních školách, napsal server wyborcza.pl.

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.

Od pondělí je ředitelům přístupný on-line portál pro elektronické přihlášky na střední školy. Ty budou vedle standardní papírové formy žáci se svými rodiči moct využívat pro přihlašování na střední školy od února. Uchazeči mohou podávat tři přihlášky místo dosavadních dvou. Zároveň rovnou určí, na kterou školu by chtěli nejvíce.

Ministerstva školství, vnitra a financí připravují model, podle kterého by bylo možné malotřídky slučovat do větších celků s jedním vedením. Na podzim předloží návrhy ředitelům. S nimi teď řeší i dopad sníženého počtu financovaných hodin. Od příštího školního roku má klesnout na pětadevadesát procent. Na změny jsou nejcitlivější právě malotřídní školy. Část z nich se bojí, že přijde o učitele.

Premiér Petr Fiala (ODS) vystoupil na svatého Štěpána se svým vánočním projevem. Připomněl, jak těžké chvíle Česká republika za sebou má, a zhodnotil vývoj země. Vzpomenul vysokou inflaci a také ozdravný balíček, který podle něj zastavil zadlužování státu. Zmínil také nedávnou tragickou událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. I přes všechny těžké chvíle a krize je Fiala přesvědčený o tom, že příští rok bude mnohem lepší.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se shodl s odboráři a zástupci školských organizací na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima ve středních školách. Stejné snížení navrhuje ministr i pro základní školy, ale o tom bude dál jednat, schůzka k tématu má proběhnout 4. ledna. V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent stávajícího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Po polovině ledna plánuje Bek pokračovat i v debatě o nepedagogických pracovnících.

Na libereckých základních školách by se v daleko větší míře měly prosadit dobrovolné domácí úkoly. Projekt má vychovávat děti k zájmu o vlastní vzdělávání, ale také respektovat jejich volný čas. Zapojily se ale zatím jen dvě školy.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Personální nárůst, který podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) činil ve školství 40 tisíc nových pozic za pět let, je prý třeba postupně zpomalit a stabilizovat ho na dlouhodobě udržitelné úrovni. Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka ministerstvo postupuje nekoncepčně, a sporné body se tak projednávají pod tlakem. Oba muži to uvedli v Událostech, komentářích. Obě strany jsou po pondělní stávce, do níž se zapojily přes tři čtvrtiny škol, otevřeny dalšímu jednání.

Premiér Petr Fiala (ODS) již oznámil, že vláda je připravena s odborářskými předáky jednat, ale ne pod tlakem, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje postup odborů za nátlakové a konfrontační. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se pro schůzku odborových předáků a lídrů koalice nenajde termín do jednání tripartity. Podle opozičních lídrů by vláda měla okamžitě odstoupit.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Kvůli stávce se v pondělí neučilo na asi sedmdesáti procentech českých škol. Mnozí rodiče se tak potýkali s tím, jak se v pracovním dni postarat o své děti. Pomáhali příbuzní i zaměstnavatelé. Stejný problém ale měly některé školy, na kterých stávkovala třeba jen část zaměstnanců. Například základní škole ve Velkém Březně na Ústecku vyšla vstříc místní restaurace a nahradila na den školní jídelnu.