Školství strana 5 z 5

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

Menstruační potřeby by mohly být nově povinně k dispozici zdarma na všech základních a středních školách. Jejich zajištění do všech zařízení v Česku by podle odhadu magistrátu Ostravy stálo 120 milionů korun ročně. Výdaje by platili zřizovatelé škol. Resorty školství a zdravotnictví teď jednají o vyhlášce, která by to umožnila.

Web ČT24 pomáhá s výběrem střední školy. Nabízí mapu všech středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

Projekt Stezka Českem podporovaný ministerstvem školství nově nabízí trasy vhodné i pro děti. Jednou z možností školního výletu tak může být třeba několikadenní výprava do hor. Pro učitele autoři projektu připravili sadu rad, jak túru zorganizovat. Výlety školám doporučují plánovat hlavně na jaře nebo brzy na podzim.

Plošné testování žáků v takzvaných uzlových bodech v páté a deváté třídě by mohlo nahradit přijímací zkoušky na střední školy. Nejdříve by mohlo být zavedeno v roce 2032, tedy až první „deváťáci“ absolvují výuku na základní škole podle nového rámcového vzdělávacího programu (RVP ZV), uvedl resort školství. O tom, jak by mělo testování vypadat, jedná ministerstvo se zástupci Národního pedagogického institutu, České školní inspekce a státní organizace Cermat.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

Ministerstvo školství představilo nové plány výuky. Slibují víc praktických dovedností, méně takzvaného biflování a povinnou angličtinu už od první třídy. Dosud byla od třetí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v Událostech, komentářích prohlásil, že je třeba hledět na to, zda jsou čeští žáci srovnatelní s těmi zahraničními, předseda rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga zase volá pro větší podpoře škol a vysvětlení změn učitelům.

Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Největší potíže v národním testování 9. tříd dělaly žákům logické úlohy typu zebra. V nich uspěla jen necelá pětina. V matematice měli největší problémy při použití vzorců pro výpočet obsahů a obvodů. V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen patnáct procent. Výsledky dalšího kola testování 9. tříd poskytla ČT společnost Scio, která projekt realizuje. Na podzim se ho zúčastnilo 22 200 deváťáků z 585 škol.

Místostarostka ostravského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Alena Pataky (ANO) rezignovala na svou funkci. Důvodem jsou její výroky o Romech. Školství a kulturu, které měla na starosti, dočasně převezme starosta Petr Veselka (ANO), který informaci o rezignaci své náměstkyně potvrdil. Sama Pataky svůj konec ve funkci odmítla komentovat.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.

Za „nepřípustné a urážející“ považuje vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO). Politička v rozhovoru pro web Okraj.cz uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a že motivace chybí i jejich rodičům. Výrok kritizovala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, podle ní je nepřijatelné a neetické přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti. Výrok Pataky kritizuje také řada odborníků.

Ani gymnázium, ani stávající lyceum. Ministerstvo školství spustilo pilotní testování nového oboru Lyceum 2.0, do kterého se zatím zapojilo 32 institucí. Nejčastěji se jednalo o obchodní akademie a hotelové školy. Ministerstvo i školy vyzdvihují možnost, že se žáci o svém budoucím zaměření mohou rozhodnout až v průběhu studia, a nikoliv hned na jeho začátku. Nová lycea navíc v některých krajích mírně navýší kapacity středních škol. Naopak některá zařízení, která se do projektu nezapojila, velký rozdíl mezi stávajícími a novými lycei nevidí.

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.

Dostavba obchvatů, modernizace nemocnic, on-line pohotovosti, výstavby škol a větší využití dotačních titulů. To jsou jen některé z plánů, které si na příští rok vytyčili oslovení krajští hejtmani. Jak hodnotí rok 2024 a co plánují na ten následující? To řekli v rozhovorech pro Českou televizi.

Obce a kraje by měly od příštího září nově hradit školám kromě mezd kuchařek, uklízeček a dalšího provozního personálu také nákup učebnic. Prostředky na to mají dostat z upraveného rozpočtového určení daní. Ředitelé se obávají, že změna dopadne na kvalitu výuky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale bude legislativa garantovat, že peníze školy dostanou.

Pražský magistrát bude v příštím roce hospodařit s příjmy 110,92 miliardy a výdaji 113,49 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Vyplývá to z rozpočtu, který ve čtvrtek schválili městští zastupitelé. Rozdíl příjmů a výdajů ve výši asi 2,6 miliardy město pokryje z úspor z minulých let. Opozice neuspěla s žádným ze svých návrhů a rozpočet nepodpořila.

Poplatky za přihlášky na vysoké školy letos opět vzrostly. Oproti předminulému roku jsou dražší v průměru o sto korun. Jedna přihláška stojí průměrně 780 korun. Uchazeči tak často musí zaplatit i několik tisíc a náklady pak pokrývají brigádami.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

V České Vsi na Jesenicku otevřeli provizorní modulární školu. Třídy z kontejnerů budou sloužit hlavně dětem druhého stupně základní školy, kterou zničily zářijové povodně. Podobné zázemí se otevře na začátku příštího týdne také v sousedním Jeseníku, modulová škola tam vyrostla v Nábřežní ulici.