Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.
Nela Beranová pracuje na pražské škole jako sociální pedagožka tři roky. Často bývá první, která si všimne problému. Oslovují ji třídní učitelé, děti i rodiče. „Spolupracuji se sociálními službami i s volnočasovými aktivitami, zajišťuji doučování. Výhoda sociálního pedagoga je, že na to má čas,“ přibližuje.
Projektová manažerka neziskové organizace SOFA Tereza Svačinová vnímá sociálního pedagoga jako důležitého pro děti, které jsou v „šedé zóně“ – tedy ty, které vykazují jen některé dílčí známky ohrožení.
Sociální pedagog také hledá podporu pro chudé rodiny – třeba při placení obědů nebo družiny. K tomu oslovuje odborníky, aby situaci dobře rozkryli a zmapovali.
Působí i ve vyloučených lokalitách
Sociální pedagog chodí také do rodin. Působí i ve vyloučených lokalitách. V Jirkově už rok pracují s rodinou Romana Mirgy. Společně se jim podařilo zajistit bydlení, lékaře a hlavně pomoci sedmiletému školákovi.
„Zásah byl opravdu včasný, tak se podařilo zabránit velké eskalaci. Když se ten problém neřeší a vyhrotí, může dojít k soudnímu dohledu, v extrémních případech až k odebrání dětí,“ popisuje manažerka SOFA Markéta Němečková.
I proto organizace podporují vznik pozměňovacího návrhu, který by ukotvil sociální pedagogy v systému. To by mohl podpořit i resort školství.
