Sociální služby

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako poslední na Pražský hrad dorazil krátce před polednem kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který jednání označil za konstruktivní. S hlavou státu prý debatovali například o vyloučených lokalitách, důchodech či superdávce. Juchelka také sdělil, že Pavel žádné výhrady vůči jeho osobě neměl.

Počet hovorů na linky pro ženy ohrožené násilím stoupl meziročně téměř o polovinu. České televizi to potvrdila nezisková organizace Rosa – centrum pro ženy, která linky provozuje. Většina telefonátů mířila na nové číslo, které v Česku funguje přesně rok.

Klesající teploty pod bod mrazu začínají plnit noclehárny pro lidi bez přístřeší. Téměř plno hlásí například Liberec, Jablonec nad Nisou nebo Benešov. V Teplicích otevřeli vyhřívaný stan. Organizace zároveň přidávají také takzvané teplé židle v denních centrech. I letos je možné zakoupit nocleženky Armády spásy, které zajistí nocleh a jídlo lidem bez domova. Organizace provozuje v Česku jedenáct nocleháren, například v Praze, Brně, Karlových Varech, Ostravě či Havířově.

Neotřelým způsobem chce Centrum Locika přitáhnout pozornost k dětem, které zažívají násilí ve vztazích s blízkými. Zorganizovalo proto takzvanou Bubnovačku, do níž se zapojily desítky škol a která získala i záštitu prezidenta Petra Pavla. Organizátoři chtějí podpořit společenskou diskuzi, protože týrané děti jsou často podle Lociky neviditelné. Přitom jen v loňském roce řešili sociální pracovníci 10 155 případů týrání, zneužívání a zanedbávání. Centrum také vydalo knihu Laskavé rodičovství, aby rodičům pomohlo zvládat náročné situace. Tělesné a ponižující tresty jsou už nepřijatelné i podle tuzemského práva. Novela občanského zákoníku nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Za její porušení ale nehrozí sankce. Podle odborníků jde spíš o vyjádření postoje společnosti k jakémukoli násilí na dětech.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů ve vládním programu navrhuje zastropování důchodového věku na 65 letech a změnu valorizace penzí. Vojákům, hasičům, policistům a některým pedagogům také slibuje nástupní plat 50 tisíc korun. Strany se zavazují i zvýšení rodičovského příspěvku, školkovného či slevy na dani pro pečující. Zmiňují i nový zákon o sociálních službách a zohlednění jejich financování podle počtu klientů.

Koordinátoři péče více podporují rodiny s vážně nemocnými dětmi, které tak nepropadají systémem sociální ani zdravotní pomoci. Vyplývá to z pilotního projektu, který nyní po dvou letech končí. Mezi další zjištění patří například to, že podobná opora dosud chyběla. Data budou sloužit pro jednání se zdravotními pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví. Resort plánuje koordinátory zavést trvale. Rodinám zařizují mimo jiné komunikaci s úřady a nadacemi nebo zajišťují vyšetření, příspěvky či odlehčovací služby.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Zvýšit příspěvek na péči alespoň v jednom ze čtyř stupňů podpory plánují všechny strany a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, tedy ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo! i Motoristé sobě. Dávka pomáhá lidem, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých – ať už blízkých, nebo pracovníků v sociálních službách. Těch je přitom v tuzemsku nedostatek. Důvodem jsou i nízké výdělky. Většina subjektů se shoduje, že budou chtít podpořit jejich navýšení. Jen Motoristé odmítli vybrat odpověď ano, nebo ne. Všichni ale upozorňují, že finální slovo mají zřizovatelé sociálních služeb.

Zastupitelé Zlínského kraje schválili dohodu o narovnání s organizací Hvězda a rozhodli o jejím opětovném zařazení do sítě poskytovatelů sociálních služeb. Soukromý domov pro seniory z ní byl vyřazen na konci roku 2023, protože v té době neměl platnou registraci. Resort práce a sociálních věcí ji domovu odebral kvůli nedoložení bezdlužnosti. Hvězda se však obrátila na soud, který rozhodnutí ministerstva i kraje zrušil. Mezitím domov získal nového majitele.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Hledají se dobrovolníci, kteří by svůj volný čas mohli trávit s dětmi s autismem a mentálním postižením. Takzvaný homesharing, neboli sdílené hlídání, se snaží zapojit do péče lidi mimo rodinu. Těch je ale nedostatek. Ještě loni to bylo zhruba devadesát rodin, které měly svého hostitele, ale další desítky o podporu zažádaly a na pomoc čekají.

Novoměstská nezisková organizace Portimo, která na Vysočině zajišťuje programy zaměřené na duševní zdraví žáků základních a středních škol, přišla od září o osmdesát procent dotace z ministerstva školství. Není jediná – podobně je na tom řada dalších organizací. Ministerstvo totiž pro nový školní rok upravilo systém hodnocení žádostí v rámci dotačního titulu na programy primární prevence. Portimo se nyní snaží chybějící finance získat prostřednictvím sbírky.

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.

Inkluzi v Česku zavedla legislativa v roce 2005. Reálná situace však není jednoduchá ani po dvaceti letech. Systém mnohdy naráží na nedostatečné kapacity, situace se ale liší kraj od kraje. Rodiče mají problém umístit do speciálních škol děti se středně těžkým či těžkým postižením a ty pak končí v běžné základní škole, což je mnohdy nevyhovující. Není to o penězích, tvrdí zástupci odborné veřejnosti s tím, že je potřeba tlačit na zřizovatele.

Pracovníci kanceláře ombudsmana při loňské návštěvě v Domově u sv. Marušky v Bzenci na Hodonínsku, který zajišťuje domácí péči nesoběstačným a nemohoucím lidem, zjistili řadu pochybení. Například to, že odborné úkony, jako je podávání léků, dělal nekvalifikovaný personál. Klienti mohou být ohroženi špatným zacházením, upozornil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Člen výboru spolku U sv. Marušky Lukáš Polánek nařčení vyvrací.

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

V sociálních službách chybí podle profesních organizací čím dál víc lidí – hlavně pečovatelů a zdravotních sester. Momentálně jich scházejí přes tři tisíce. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR stojí za nedostatkem pečovatelek mimo jiné finanční ohodnocení. „Platy a mzdy jsou dlouhodobě pod průměrem průměrných mezd v celé Evropě," říká prezident asociace Jiří Horecký. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také apeluje na kraje, aby v těchto profesích otevíraly víc míst ve školách, protože je potřeba využít populačně silných ročníků.

Sněmovna ve středu posunula do závěrečného kola schvalování zákon o podpoře bydlení, který má přinést systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Do finále míří i vládní novela o sociálních službách. Poslanci v úvodním kole podpořili také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem mladším patnácti let. Předloha vyvolala debatu. Odolala návrhu Karla Haase (ODS) na zamítnutí.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.

Většina domovů pro seniory na jaře podraží, očekává to Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Od března má totiž začít platit vyhláška, která zvyšuje maximální možné úhrady v sociálních službách o patnáct korun za den. Ministerstvo práce argumentuje inflací i růstem penzí. Řada zařízení už na možnost zvýšit ceny za pobyt i jídlo čeká.

V sociálních službách chybí přes tři tisíce pracovníků, přičemž za poslední dva roky se stav mírně zhoršil. Ukázal to průzkum, který ve druhé polovině ledna se zapojením 625 zařízení krajů, obcí, neziskových organizací či církví provedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Nedostatek je hlavně pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Odrazují je nízké výdělky i náročná práce.

Rekordní rok zažily potravinové banky. Podle nových dat získaly dohromady 16 600 tun potravin a 8800 tun drogerie. To bylo o dvacet procent víc než rok předtím. Nejčastěji výrobky obdržely z obchodních řetězců, od zemědělců, ale i ze sbírek. Zájem o pomoc stále roste. Při povodních byly banky součástí záchranného systému. Vybraly tisíc tun humanitární pomoci za více než 130 milionů.