Sociální služby

Společnost pro ranou péči spouští kampaň Přepiš příběh. Zapojilo se do ní pět autorů z tuzemska, kteří rozepsali své příběhy a nechali je otevřené. Jejich dokončení je na čtenářích, kteří chtějí nejen psát, ale také finančním darem přispět na podporu rodin dětí s postižením. Fiktivní příběhy tak mohou pomoci změnit skutečné osudy.

Dětské skupiny, kterým ještě nedávno nestačily kapacity, se kvůli klesající porodnosti potýkají s úbytkem dětí. Některým hrozí, že nebudou schopné pokrýt provozní náklady. Část provozovatelů proto začíná uvažovat o přechodu na péči o seniory.

Zařízení v bývalém hotelu Schindlerův háj na Svitavsku, kde pobývá více než dvacet seniorů, prověřuje policie kvůli podezření z neoprávněného podnikání. Podle Pardubického kraje jde o nelegální poskytování sociálních služeb. Provozovatel se hájí tím, že poskytuje pouze ubytování a stravu, nikoliv sociální služby. Podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma může být v Česku až 150 nelegálních domovů pro seniory. Tématu se věnovali Reportéři ČT.

Zatímco spoření na důchod mají dvě třetiny Čechů, peníze na zajištění péče ve stáří má vyčleněné jen zhruba čtvrtina, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro společnost ESG Senior Care. Ztráty soběstačnosti se přitom obávají téměř tři čtvrtiny lidí. Většina ale nemá jasno v tom, kdo se o ně v takovém případě postará. Počet lidí, kteří budou dlouhodobou péči potřebovat, podle odhadů výrazně vzroste. Už teď v domovech pro seniory chybí tisíce míst.

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Jednorázová finanční pomoc může lidem bez domova usnadnit cestu k bydlení, dlouhodobější efekt má ale podle experimentu New Leaf Česko podpora sociálního pracovníka. Vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová doporučuje posílit terénní sociální práci, snížit počet klientů připadajících na jednoho pracovníka a omezit administrativu.

Sociální služby dostanou do konce roku další miliardu korun. Polovinu částky už stát podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) poslal krajům, zbytek má následovat během října a listopadu. Opozice ale namítá, že peníze přicházejí pozdě, a ani dodatečná miliarda podle ní nedostatek financí nevyřeší. Ministerstvo zároveň připravuje nový systém financování sociálních služeb.

Ze švadleny se Jitka Němcová stala pečovatelkou. Ke změně zaměstnání ji přivedla ztráta toho předchozího. Nedostatek pečovatelů, sociálních pracovníků i zdravotních sester trápí domovy pro seniory napříč Českem. Počet jejich klientů přitom stále narůstá.

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu zástupců subjektů ucházejících se o hlasy voličů v Ostravě. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Danielem Takáčem přijali Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), Jan Dohnal (srdcOVA – ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníci), Martina Dušková (Piráti), Matěj Gregor (Motoristé), Peter Harvánek (SPD), Martin Juroška (Stačilo! a nezávislí Ostraváci), Lukáš Semerák (Ostravak) a Richard Vereš (ANO).

Asi polovina Ostravanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení a automobilovou dopravu. Nejvyšší volební potenciál má dle agentury Kantar hnutí ANO, následované Starosty pro Ostravu a uskupením srdcOVA tvořeném ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníky. Necelá pětina Ostravanů vyjádřila nespokojenost s dostupností terénních pracovníků poskytujících sociální a pečovatelské služby seniorům. Péči o seniory a tématům, která trápí obyvatele třetího největšího tuzemského města, se bude ve čtvrtek od 20:07 věnovat předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Česká televize v úterý večer odvysílala na programu ČT24 debatu hlavních kandidátů na primátora Plzně. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Terezou Kručinskou přijali Pavel Bosák (Piráti), Lukáš Hegner (ODS), Michal Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky), Július Líška (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy), Tomáš Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců), Aleš Tolar (STAN), Michal Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) a Roman Zarzycký (ANO a nezávislí).

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.

Česko trápí nedostatek pracovníků v sociálních službách. V příštích deseti letech jich bude podle asociace poskytovatelů potřeba kolem pětapadesáti tisíc. Aktuálně jich je zhruba čtyřiatřicet tisíc a už teď je to málo. Pomoci má podle ministerstva práce a sociálních věcí třeba digitalizace nebo zahraniční pečovatelé.

Ze zařízení Fondu ohrožených dětí – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Klokánků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odcházejí zaměstnanci kvůli nízkým platům, aktuálně berou jen 25 tisíc korun hrubého. Jen tento týden přibyla další výpověď. Organizace už musela uzavřít osm bytů, kapacity se tak snížily o více než třicet míst. Ministerstvo práce slibuje novelu zákona, podle níž se má financování řídit kapacitou zařízení, a ne jeho obsazeností. Zároveň mají být součástí změny i vyšší příspěvky ze strany státu. Podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové by se ale změna zákona promítla do financování nejdříve v roce 2028. Do té doby ale projekt Klokánek nemusí přežít.

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.

Mezi lidmi bez domova přibývá těch, kteří jsou na invalidním vozíku nebo mají vážná kombinovaná onemocnění, shodují se desítky organizací napříč regiony, které oslovila Česká televize. Často jde o seniory, kteří propadají systémem sociální i zdravotní pomoci. Protože v Česku většina služeb vznikla v devadesátých letech, kdy se nepočítalo s tak náročnou péčí, bezbariérových míst je pro ně nedostatek. Podle platformy pro sociální bydlení umírají tito lidé o zhruba šestnáct let dříve než běžná populace.

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.

Už rok funguje Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem v Chodové Plané u Mariánských Lázní. Stal se prvním fungujícím centrem dlouhodobé péče v tuzemsku. Projekt České asociace pojišťoven (ČAP) navazuje na memorandum podepsané s vládou z předloňského listopadu. Reaguje na rychlé stárnutí populace. Během deseti let má ze soukromých investic vzniknout až dvacet podobných center.

Objevují se problémy s nelegálními domovy pro seniory a lidi odkázané na pomoc druhých. Některé služby a péči poskytují bez potřebné registrace. Tím pádem na ně nedohlížejí úřady, které garantují bezpečnost klientů. Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku takových zařízení desítky. Krajské úřady zrovna teď prověřují domovy ve Svitavách a Muticích na Táborsku.

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.

Olomoucká charita otevřela nový dům, ve kterém soustředí krizovou pomoc pro děti i služby pro celé rodiny. Reaguje tak na rostoucí počet případů domácího násilí, šikany nebo psychických problémů mladých lidí. Odborníci zároveň upozorňují i na nové formy závislostí mezi dětmi a dospívajícími. Nejčastěji jde o kombinace návykových látek.

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.