Sociální služby

Nízkoprahová centra, denní stacionáře nebo třeba domovy pro seniory budou dál dostávat peníze od státu jen na jeden rok. Hůř se jim tak plánují investice do oprav nebo nového vybavení. Velkou reformu financování služeb, po které poskytovatelé dvanáct let volají, už resort práce (MPSV) do konce volebního období nestihne připravit. Šlo přitom o jednu z priorit, ke které se vláda zavázala v programovém prohlášení.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

V sociálních službách chybí podle profesních organizací čím dál víc lidí – hlavně pečovatelů a zdravotních sester. Momentálně jich scházejí přes tři tisíce. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR stojí za nedostatkem pečovatelek mimo jiné finanční ohodnocení. „Platy a mzdy jsou dlouhodobě pod průměrem průměrných mezd v celé Evropě," říká prezident asociace Jiří Horecký. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také apeluje na kraje, aby v těchto profesích otevíraly víc míst ve školách, protože je potřeba využít populačně silných ročníků.

Sněmovna ve středu posunula do závěrečného kola schvalování zákon o podpoře bydlení, který má přinést systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Do finále míří i vládní novela o sociálních službách. Poslanci v úvodním kole podpořili také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem mladším patnácti let. Předloha vyvolala debatu. Odolala návrhu Karla Haase (ODS) na zamítnutí.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.

Většina domovů pro seniory na jaře podraží, očekává to Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Od března má totiž začít platit vyhláška, která zvyšuje maximální možné úhrady v sociálních službách o patnáct korun za den. Ministerstvo práce argumentuje inflací i růstem penzí. Řada zařízení už na možnost zvýšit ceny za pobyt i jídlo čeká.

V sociálních službách chybí přes tři tisíce pracovníků, přičemž za poslední dva roky se stav mírně zhoršil. Ukázal to průzkum, který ve druhé polovině ledna se zapojením 625 zařízení krajů, obcí, neziskových organizací či církví provedla Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Nedostatek je hlavně pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Odrazují je nízké výdělky i náročná práce.

Rekordní rok zažily potravinové banky. Podle nových dat získaly dohromady 16 600 tun potravin a 8800 tun drogerie. To bylo o dvacet procent víc než rok předtím. Nejčastěji výrobky obdržely z obchodních řetězců, od zemědělců, ale i ze sbírek. Zájem o pomoc stále roste. Při povodních byly banky součástí záchranného systému. Vybraly tisíc tun humanitární pomoci za více než 130 milionů.

Každý zhruba desátý člověk v Česku využívá sociální služby. Celkem v nich pracuje skoro 132 tisíc zaměstnanců, další tisíce ale chybí. Právě lidem, kteří se starají o seniory, děti i nemocné, v úterý Asociace poskytovatelů udělila ceny Pečovatel/ka roku. Podobné akce a kampaně mají přiblížit toto náročné a mnohdy nedoceněné povolání.

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Normu tak prezident Pavel dostane k podpisu jako přijatou. Senátoři navrhovali zrušit doplňky o občanství nebo o činnosti pro cizí moc. Horní komora již kývla na novelu, dle které stát bude moci kvůli své obraně získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty.

Resort práce poslal do připomínkového řízení zákon o sociálních pracovnících. Definuje, co práce obnáší i nároky na vzdělání. Ministerstvo doufá, že pomůže profesi zatraktivnit. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí v Česku okolo čtyř set těchto pracovníků.

Nezisková organizace Skok do života z Hradce Králové plánovala spolu s rodiči svých mentálně handicapovaných klientů výstavbu malých domků, v nichž by postižení mohli samostatně bydlet. Chráněné bydlení s asistenty mělo podpořit ministerstvo práce a sociálních věcí. Se změnou Národního plánu obnovy ale přišly i změny podmínek a resort organizaci sdělil, že projekt v této podobě nepodpoří.

Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.

Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.

Meziročně o dvě miliardy korun více budou mít příští rok na své hospodaření sociální služby. Ministerstvo práce pro ně celkem počítá s více než 28 miliardami. Finance na sociální služby získávají kraje od státu a následně je přerozdělují.

Hasiči v posledních dvou letech zkontrolovali více než jedenáct set zařízení sociální péče, přibližně polovina z nich neprošla. Nejčastějšími prohřešky byly hořlavé předměty na únikových cestách, nefunkční protipožární dveře nebo překročení kapacity zařízení.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) příští týden předloží vládě návrh novely, podle které by se mělo usnadnit vyřizování příspěvků na péči. Nově by je mohl vyřizovat jeden úřad namísto dvou. Lidé, kteří jsou závislí na pomoci druhých, čekají na vyřízení žádosti často řadu měsíců.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) znovu slíbil, že se pokusí od října vyjednat zvýšení platů policistů, hasičů nebo pracovníků vězeňské služby o deset procent. Využít k tomu chce úterní neformální jednání ministrů o rozpočtu a středeční zasedání vlády. Zatím ale pro svůj záměr nemá podporu v koalici. Kvůli platům se v pondělí sešli s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Dohodu ale schůzka nepřinesla.

Dlouhodobý nedostatek zdravotních sester se projevuje i v domovech pro seniory. Asociace poskytovatelů sociální péče proto přišla s návrhem, který by mohl aspoň částečně pomoci. Všeobecná sestra s vyšším vzděláním by nemusela být v zařízení nepřetržitě, ale jen osm hodin. Znamenalo by to víc práce pro praktické sestry s maturitou a nižšími kompetencemi. „Já v tom problém nevidím. Nejde o to, kolik je tam hodin, ale o to, aby péči určité kvality dělal ten, kdo k tomu má příslušnou kvalifikaci,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

V sociálních službách podle odborů chybí v současné době tři tisíce zaměstnanců. Žádají nárůst platů všech pracovníků v oboru o deset procent, v návrhu ministerstva práce je sedm nebo deset procent pro technické pracovníky, pečovatelkám by ale odměny růst neměly. Sdělili to zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Minulý týden odboráři veřejného sektoru vstoupili kvůli situaci ohledně platů do stávkové pohotovosti. Schůzku se zástupci vlády mají naplánovanou před koncem srpna, při nedohodě chtějí na podzim protestovat.

Spolek Druhá míle pozastaví provoz nového zařízení pro propuštěné vězně na Svatém Kopečku v Olomouci, sdělil předseda spolku Milan Vašek. Rozhodnutí oznámil zhruba dva týdny poté, co olomoucké krajské zastupitelstvo nezařadilo spolek Druhá míle do schválené krajské sítě sociálních služeb, jejichž fungování podporují veřejné rozpočty. Zpráva o chystaném centru pro propuštěné vězně vzbudila loni na podzim nevoli u místních obyvatel. Petici proti zařízení, které zahájilo provoz v lednu, podepsalo přes tisíc lidí z městské části i okolních obcí.

Objekty ve Vejprtech, kde v roce 2020 kvůli požáru v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo devět lidí, byly zanedbané a technicky degradované. U soudu v Chomutově to jako svědek řekl bezpečnostní technik Jiří Falář. Chyběla projektová dokumentace budov, revize elektrospotřebičů, problémy byly také v hygieně, zdravotní dokumentace klientů nebyla v pořádku, uvedl. Kritizoval také, že uběhlo 40 minut, než se zjistilo, že v domově hoří. Řediteli Městské správy sociálních služeb Viktoru Koláčkovi hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti trest od tří do deseti let vězení. Vinu odmítl. Soud pokračuje výslechy dalších svědků ve středu, další jednání budou na konci srpna.