Sociální služby strana 5 z 5

V úterý přibylo přes čtyři tisíce nakažených, do středečního odpoledne pak téměř dva a půl tisíce. Rizikové skóre, podle kterého se mají uvolňovat, nebo zpřísňovat protikoronavirová opatření, zůstalo na 70 bodech ze 100. Ministerstvo zdravotnictví už dříve uvedlo, že navrhne vládě zmírnění opatření, pokud se skóre do středy udrží pod 75. Některá rozvolnění začínají platit už od středy. Část žáků se vrátila do škol. Svateb, pohřbů či bohoslužeb se může účastnit 15 lidí. Resort zdravotnictví také připravil návrh změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má umožnit hradit očkování proti covidu-19.

Starší domy sociálních služeb by měly mít povinně požární hlásiče. Za připojení k dispečinku hasičů by navíc nemusely platit. Počítá s tím novela o požární ochraně, kterou vláda poslala do sněmovny. Návrh reaguje na lednový tragický požár ve Vejprtech.

Model pro uvolňování nebo zpřísňování opatření v Česku bude mít pět úrovní rizika a hodnotit se bude situace v jednotlivých krajích. Podle záznamu to řekl na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví poslancům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V úterý přibylo v Česku 12 088 nakažených, méně než před týdnem.

Ve středu začne plošné testování na covid-19 v domovech pro seniory. Klienti domovů budou podstupovat takzvané antigenní testy ze slin každých pět dní. V pondělí navíc vláda schválila i testy pro zaměstnance domovů a dalších sociálních zařízení. Na tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Dodržování základních pravidel proti šíření covidu-19 je obtížnější pro lidi bez domova. Jejich situaci navíc komplikuje i zákaz nočního vycházení, zástupci měst a pracovníci sociálních služeb proto hledají způsob, jak zabránit šíření nemoci v komunitě. Zřizují proto místa pro nakažené bezdomovce nebo do ulic vysílají týmy, které pomáhají s testováním.

Služby v sociální sféře omezí svůj provoz. Poskytovat se bude jen nezbytná péče. Do zařízení, kde bude chybět personál, nastoupí studenti sociálních oborů středních, vyšších odborných a vysokých škol. V domovech pro seniory či pacienty s demencemi se zavede zákaz vycházení. Klienti, za nimiž pečovatelé docházejí domů, budou muset mít roušku, respirátor či jinou ochranu nosu a úst. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, neupřesnilo ale, od kdy opatření platí.

Domovy seniorů v Česku se kvůli koronavirové pandemii opět uzavřely. Staří lidé většinou tato opatření chápou, ale chybějící kontakt s rodinou je pro ně velkou komplikací. Za prvních šest měsíců letošního roku počet úmrtí v sociálních zařízeních vzrostl, což podle odborníků z geriatrie souvisí právě i s izolací a zhoršenou dostupností zdravotní péče.

Potravinovým bankám často chybí základní a trvanlivé potraviny, o potravinovou pomoc je přitom v posledních týdnech stále větší zájem, ČT to sdělila ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová. Podle ní sice obchodní řetězce s dodávkami pomáhají, zásoby ale nestačí poptávce a pomalu docházejí. Láchová se obává i zrušení podzimní potravinové sbírky kvůli koronaviru. To by mohlo nechat desetitisíce lidí bez pomoci.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v pátek řekl, že příští týden bude omezeno shromažďování lidí hlavně ve volnočasových aktivitách. Mají kandidáti na hejtmana ve Středočeském kraji dostatek informací o vývoji situace a jak by postupovali v řešení koronavirové krize?  Diskutovali o tom v debatě.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se v úterý nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy, uvedla po jednání Schillerová. Podle ní bude jednání pokračovat ještě tento týden. Šéfka financí se naopak dohodla v úterý s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) na rozpočtu jeho resortu v příštím roce.

Pardubický kraj prosazuje terénní sociální služby namísto rozvíjení ústavní péče. Devatero lídrů kandidátek se shodlo na tom, že sociální služby je třeba dále podporovat a rozvíjet, otázkou ale zůstává, jak je financovat. Uchazeči o hejtmanský úřad diskutovali také o tom, jak si poradit s takzvanými šmejdy či jak přistoupit k inkluzivnímu vzdělávání.

Problémů, kterým čelí Pardubický kraj, je celá řada. Patří mezi ně například sucho, životní prostředí nebo stav zdravotnické péče. Jsou ale i témata, která pro kraj vypadají pozitivně, jako například nezaměstnanost. Ta se drží na 2,7 procenta. K tomu přispělo i to, že kraj není závislý na turismu, a proto mu pandemie koronaviru z tohoto hlediska neuškodila tolik jako jiným regionům. O tom, jak může krajské vedení regionu pomoci, v předvolební debatě diskutovali krajští volební lídři.

Zlínský kraj byl jedním z mála, které ve volbách v roce 2016 nezasáhla vlna vítězství ANO. Do vedení se postavila koalice vedená Jiřím Čunkem (KDU-ČSL), který se snaží prosadit kontroverzní plány na stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně. V končícím volebním období obyvatele kraje poznamenal zejména nepovedený start železniční revoluce nebo nedokončený systém integrované dopravy.

Hejtman? Na Vysočině jím je už 12 let Jiří Běhounek. A kandiduje znovu z prvního místa. Nestraník v barvách ČSSD je nejdéle sloužícím ze všech tuzemských hejtmanů. V posledních čtyřech letech ale už sociální demokraté neobsadili celou krajskou radu. Vládli v široké koalici se třemi dalšími stranami.

Sociálním službám v Česku kvůli koronaviru klesly příjmy a vzrostly výdaje. Evidují méně klientů, uzavírají provozovny nebo nakupují zásoby ochranných pomůcek. Kvůli tomu mohou náhradu žádat od Ministerstva práce a sociálních věcí, resort pro tyto případy totiž na dotacích vyčlenil jednu miliardu korun.

Zdravotníci v sociálních službách dostanou mimořádné odměny za práci v době koronavirové epidemie. V zařízeních s karanténou bude odměna činit 235 korun za hodinu, jinde 59 korun za hodinu. Ministerstvo zdravotnictví v úterý vypsalo dotační program. Informovala o tom jeho mluvčí Gabriela Štepanyová.

V Česku od čtvrtka fungují nové odbory pracovníků v sociálních službách. Budou usilovat o růst výdělků, zajištění větší bezpečnosti v práci a zvýšení prestiže oboru. Podle poslední statistické ročenky pracuje v sociálních službách v domovech i v terénu asi 135 tisíc lidí. Průměrné výdělky jsou hluboko pod celostátní průměrnou mzdou.

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli pandemii koronaviru. Vláda na svém zasedání schválila také plán digitalizace Česka, jenž si vyžádá příští rok 2,5 miliardy korun, a také návrh zákona o náhradním výživném.

Koaliční rada se shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně, sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly. Koaliční rada se ve středu sešla ve standardním formátu poprvé od začátku koronavirové krize.

Bezpečnostní opatření v zařízeních pro seniory znamenají nejen to, že už dva měsíce nesmí lidé navštívit své blízké v domovech, ale zkomplikovaly se také příchody nových klientů. Tím se ale zařízením zastavily jejich příjmy a podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb může jít až o miliardovou ztrátu. Výpadek peněz a kompenzace teď organizace řešila s resortem práce a sociálních věcí.

Šéf firmy Boeing Dave Calhoun předpověděl, že v důsledku pandemie způsobené šířením koronaviru množství cestujících přepravených v září aerolinkami nedosáhne ani čtvrtiny dřívější úrovně. Firmy v Evropě pak už požádaly o kurzarbeit pro 50 milionů lidí.  A česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta, ukazuje průzkum ministrstva financí. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Ryanair chce v červenci obnovit 40 procent svého letového řádu, pasažérům bude měřit teplotu a vyžadovat nošení roušek. Spotřebitelské ceny v USA klesly v dubnu nejvíce od roku 2008.

Vláda připouští možnost prodloužení nouzového stavu za 30. duben. O jeho delší trvání stojí ministr vnitra a šéf krizového štábu Jan Hamáček, premiér Andrej Babiš to nevylučuje, potřeba je ale podle něj odborná debata. Výhrady navíc vznáší opozice, přičemž pro schválení je potřeba souhlas Poslanecké sněmovny. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly bude platit povinnost nošení roušek nejméně do konce srpna. Potvrdil zároveň uvolnění zákazu přítomnosti otců o porodu. Podle Prymuly se také začne mluvit i o částečném otevírání hranic, nastat by mohlo v řádu týdnů.

Ministerstvo zdravotnictví podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nezvládlo distribuci zdravotnického materiálu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Personál v domovech důchodců podle ní často přicházel do kontaktu s pacienty, kteří měli podezření na nákazu koronavirem, a byl chráněn pouze bavlněnými nebo jednorázovými rouškami. Chybou podle Žitníkové bylo hlavně omezení prodeje roušek a respirátorů pouze přímo resortu.

Česko mělo v pondělí večer 38 případů nákazy koronavirem. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v ČT řekl, že posledním infikovaným je pražský taxikář, který nemá vazbu na lidi, kteří pobývali na severu Itálie. Prymula připustil možnost, že se kvůli tomuto případu budou zavádět další mimořádná opatření. V karanténě je už přes dva tisíce lidí. Úřady se snaží zabránit nákaze rizikových skupin, a proto začíná od úterý platit zákaz návštěv v nemocnicích či domovech pro seniory.