Sociální služby strana 5 z 5

Problémů, kterým čelí Pardubický kraj, je celá řada. Patří mezi ně například sucho, životní prostředí nebo stav zdravotnické péče. Jsou ale i témata, která pro kraj vypadají pozitivně, jako například nezaměstnanost. Ta se drží na 2,7 procenta. K tomu přispělo i to, že kraj není závislý na turismu, a proto mu pandemie koronaviru z tohoto hlediska neuškodila tolik jako jiným regionům. O tom, jak může krajské vedení regionu pomoci, v předvolební debatě diskutovali krajští volební lídři.

Zlínský kraj byl jedním z mála, které ve volbách v roce 2016 nezasáhla vlna vítězství ANO. Do vedení se postavila koalice vedená Jiřím Čunkem (KDU-ČSL), který se snaží prosadit kontroverzní plány na stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně. V končícím volebním období obyvatele kraje poznamenal zejména nepovedený start železniční revoluce nebo nedokončený systém integrované dopravy.

Hejtman? Na Vysočině jím je už 12 let Jiří Běhounek. A kandiduje znovu z prvního místa. Nestraník v barvách ČSSD je nejdéle sloužícím ze všech tuzemských hejtmanů. V posledních čtyřech letech ale už sociální demokraté neobsadili celou krajskou radu. Vládli v široké koalici se třemi dalšími stranami.

Sociálním službám v Česku kvůli koronaviru klesly příjmy a vzrostly výdaje. Evidují méně klientů, uzavírají provozovny nebo nakupují zásoby ochranných pomůcek. Kvůli tomu mohou náhradu žádat od Ministerstva práce a sociálních věcí, resort pro tyto případy totiž na dotacích vyčlenil jednu miliardu korun.

Zdravotníci v sociálních službách dostanou mimořádné odměny za práci v době koronavirové epidemie. V zařízeních s karanténou bude odměna činit 235 korun za hodinu, jinde 59 korun za hodinu. Ministerstvo zdravotnictví v úterý vypsalo dotační program. Informovala o tom jeho mluvčí Gabriela Štepanyová.

V Česku od čtvrtka fungují nové odbory pracovníků v sociálních službách. Budou usilovat o růst výdělků, zajištění větší bezpečnosti v práci a zvýšení prestiže oboru. Podle poslední statistické ročenky pracuje v sociálních službách v domovech i v terénu asi 135 tisíc lidí. Průměrné výdělky jsou hluboko pod celostátní průměrnou mzdou.

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli pandemii koronaviru. Vláda na svém zasedání schválila také plán digitalizace Česka, jenž si vyžádá příští rok 2,5 miliardy korun, a také návrh zákona o náhradním výživném.

Koaliční rada se shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně, sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly. Koaliční rada se ve středu sešla ve standardním formátu poprvé od začátku koronavirové krize.

Bezpečnostní opatření v zařízeních pro seniory znamenají nejen to, že už dva měsíce nesmí lidé navštívit své blízké v domovech, ale zkomplikovaly se také příchody nových klientů. Tím se ale zařízením zastavily jejich příjmy a podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb může jít až o miliardovou ztrátu. Výpadek peněz a kompenzace teď organizace řešila s resortem práce a sociálních věcí.

Šéf firmy Boeing Dave Calhoun předpověděl, že v důsledku pandemie způsobené šířením koronaviru množství cestujících přepravených v září aerolinkami nedosáhne ani čtvrtiny dřívější úrovně. Firmy v Evropě pak už požádaly o kurzarbeit pro 50 milionů lidí.  A česká ekonomika letos kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta, ukazuje průzkum ministrstva financí. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Ryanair chce v červenci obnovit 40 procent svého letového řádu, pasažérům bude měřit teplotu a vyžadovat nošení roušek. Spotřebitelské ceny v USA klesly v dubnu nejvíce od roku 2008.

Vláda připouští možnost prodloužení nouzového stavu za 30. duben. O jeho delší trvání stojí ministr vnitra a šéf krizového štábu Jan Hamáček, premiér Andrej Babiš to nevylučuje, potřeba je ale podle něj odborná debata. Výhrady navíc vznáší opozice, přičemž pro schválení je potřeba souhlas Poslanecké sněmovny. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly bude platit povinnost nošení roušek nejméně do konce srpna. Potvrdil zároveň uvolnění zákazu přítomnosti otců o porodu. Podle Prymuly se také začne mluvit i o částečném otevírání hranic, nastat by mohlo v řádu týdnů.

Ministerstvo zdravotnictví podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nezvládlo distribuci zdravotnického materiálu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Personál v domovech důchodců podle ní často přicházel do kontaktu s pacienty, kteří měli podezření na nákazu koronavirem, a byl chráněn pouze bavlněnými nebo jednorázovými rouškami. Chybou podle Žitníkové bylo hlavně omezení prodeje roušek a respirátorů pouze přímo resortu.

Česko mělo v pondělí večer 38 případů nákazy koronavirem. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v ČT řekl, že posledním infikovaným je pražský taxikář, který nemá vazbu na lidi, kteří pobývali na severu Itálie. Prymula připustil možnost, že se kvůli tomuto případu budou zavádět další mimořádná opatření. V karanténě je už přes dva tisíce lidí. Úřady se snaží zabránit nákaze rizikových skupin, a proto začíná od úterý platit zákaz návštěv v nemocnicích či domovech pro seniory.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb, která sdružuje organizace pečující o seniory nebo handicapované, kritizuje kvůli nákaze koronavirem ministerstvo práce a sociálních věcí. Resortní pobídka na vytvoření šestitýdenních zásob je podle asociace nereálná, její zástupci pak připomínají i to, že na ně dosud nepamatuje český pandemický plán.

Zastupitelé Jihomoravského kraje v pondělí schválili rozdělení 1,6 miliardy korun poskytovatelům sociálních služeb. Peníze půjdou z ministerstva práce a sociálních věcí. V kraji je přes dvě stě poskytovatelů pracujících pro různé zřizovatele, kteří nabízejí přes čtyři stovky služeb.

Ústavní soud v úterý došel k závěru, že zdanění církevních náhrad porušilo první článek ústavy, v němž stojí, že žijeme v demokratickém právním státě. Tímto nálezem zdanění zrušil. „Právo a spravedlnost se někdy mýlí,“ komentoval v Událostech, komentářích tento verdikt místopředseda SPD Radim Fiala. Podle Jiřího Maška (ANO) se soudci soustředili jen na část zákona. Nález naopak vítá předseda lidovců Marek Výborný, podle nějž soud zafungoval jako pojistka právního státu.

V Jihlavě přibylo azylových bytů. Nové centrum sociálních služeb jich nabízí šest, další byty jsou pro lidi, kteří se doléčují ze závislostí na alkoholu a drogách. V druhém nejmenším z krajských měst je nyní podle ředitele centra Davida Chlupáčka celkem 43 azylových bytů, poptávka přitom převyšuje nabídku a na umístění lidé čekají až půl roku.

Zdravotně postižení klienti míří z velkých ústavů do soukromí, sloužit jim bude třeba nový dům v Boršicích na Uherskohradišťsku. Zlínský kraj trvá na oslabení kapacitně větších pobytových zařízení, proto zastavil příjem nových klientů do ústavů ve Chvalčově, Uherském Brodě a na Velehradě. Zařízení, ve kterých žijí stovky klientů, se bojí zániku.

Kraje by nejpozději v pondělí měly dostat peníze na dofinancování sociálních služeb. Slíbená miliarda korun ale zajistí jejich fungování pouze na říjen, do konce roku potřebují získat ještě další miliardu. Tu mají zajistit unijní fondy. Podle Daniely Luskové z Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) ale o dotace nemohou žádat klíčoví poskytovatelé, kterým hrozí kolaps. Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD) takové výroky považuje za poplašné zprávy. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) krajům v pondělí dodatečná miliarda doputovala a nyní je rozdělení peněz na nich.

Miliardu korun na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí. Dohodly se na tom ministryně Jana Maláčová (ČSSD), Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne ještě 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nedohodly, z čeho zaplatí krajům dvě miliardy za sociální služby, o které žádají. Maláčová pro ně chce z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy korun, což je podle ní polovina celkové rezervy, šéfka státní kasy je ale proti a mluví o absurdním postupu. Podle ministryně práce naopak koaliční partner odmítá pomoci potřebným.

Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která schválila dolní komora. Na programu jsou od 14:30 také pravidelné interpelace na členy vlády.

Poslanci se celé odpoledne dohadovali kvůli financování sociálních služeb. Mimořádnou schůzi prosadila pětice opozičních stran, podle kterých chybí krajům asi dvě miliardy. Schůze ale nakonec byla přerušena bez jakéhokoliv závěru, když šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka požádal o přestávku na jednání klubu do 21:00, a už předtím neprošlo pokračování schůze po 21:00. Ještě předtím ujišťovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), že  vláda najde chybějící dvě miliardy během několika dnů.

Opozici se ve středu nepodařilo prosadit zamítnutí vládní předlohy o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na další obory podnikání. Zamítnutí nepodpořili poslanci vládních ANO a ČSSD a také KSČM, která kabinet toleruje. Sněmovna dále rozhodovala o řadě pozměňovacích návrhů, pokračovat bude v pátek. Odpoledne se poslanci sešli na mimořádné schůzi k financování sociálních služeb.