Senát odmítl zavedení klouzavého mandátu pro ministry, schválil korespondenční volbu ze zahraničí

Události: Senát zamítl zavedení klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců (zdroj: ČT24)

Senát zamítl zavedení klouzavého mandátu pro poslance, kteří jsou členy vlády. Horní komora se též postavila proti změně ústavy rozšiřující pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na kontrolu dalších veřejných peněz nebo některých firem s účastí samospráv a státu. Souhlasila naopak s pokutami za pyrotechniku na stadionech a schválila návrh novely zákona, která má zavést pro Čechy v zahraničí korespondenční hlasování při sněmovních a prezidentských volbách. Zmrazení platů vrcholných politiků nestihla projednat. Sněmovní návrhy, které senátoři vrátili nebo zamítli, nebudou jako zákony přijaty, protože stávající sněmovně skončilo funkční období.

Návrh o zavedení dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců Senát odmítl hlavně kvůli dobrovolnosti i postavení náhradníka. Možnost členů vlády předat poslanecký mandát i dočasně náhradníkům tak nyní poslaneckou ústavní novelou uzákoněna nebude. 

I v případě, že by ústavní novela byla přijata, kvůli přechodnému ustanovení by byla účinná až od dalšího volebního období. „Řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu,“ uvedl senátní zpravodaj předlohy Zdeněk Hraba (STAN).

Mohlo by se podle něho stát, že v dolní komoře by zasedalo například 197 poslanců a tři náhradníci. Senátor Michael Canov (SLK) upozornil na to, že zatímco poslanci skládají slib podle ústavy, náhradníci by skládali slib podle zákona o sněmovním jednacím řádu. „Náhradníci by nebyli ani ústavními činiteli,“ míní. 

Novely zachovávaly možnost být členem vlády i poslancem. Poslanec, který by nastoupil do kabinetu, by se svého místa ve sněmovně mohl podle předloh vzdát buď oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy. V případě ukončení vládního angažmá by bývalý člen kabinetu opět nastoupil do dolní komory. 

Novela korespondenční volby pro sněmovní a prezidentské volby

Novela, kterou Senát schválil, by umožnila zavést pro Čechy žijící v zahraničí korespondenční hlasování při volbě poslanců a prezidenta. Předlohu nyní dostane k posouzení dolní komora. 

Hlasování poštou by mohlo využít na šest set tisíc Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem, uvedl předseda senátní krajanské komise Tomáš Czernin (TOP 09). Podle současných pravidel mohou Češi v zahraničí hlasovat jen na velvyslanectvích, což je časově i finančně nákladné pro krajany, kteří žijí daleko od jejich sídel.

Senát se o zavedení korespondenčního hlasování snaží dlouhodobě, podobně jako některé strany ve sněmovně. Jejich návrhy ale zatím v dolní komoře nenašly většinovou podporu.

Odmítnutí rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ

Horní komora zamítla novelu ústavy, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad měl podle návrhu kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl.

Senát už dříve zamítl doprovodnou novelu zákona o NKÚ, která měla širší pravomoci zpřesnit.Zamítnutá ústavní změna tak končí svoji legislativní cestu.

Nejvyšší kontrolní úřad nyní prověřuje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může udělat v případě, kdy kontrolovaná organizace hospodaří se státním majetkem.

Schválení pokut i zákazu vstupu za pyrotechniku na stadionech

Lidé, kteří během sportovních utkání použijí pyrotechniku, by nově mohli být potrestáni pokutou až do sta tisíc korun. Hrozit jim bude i zákaz vstupu na stadiony. Změny přinese přestupková novela, kterou schválil Senát. Normu dostane k podpisu prezident.

S pokutami od deseti do padesáti tisíc korun a až sto tisíc korun v případě opakovaného přestupku počítá novela za použití pyrotechniky při sportovních utkáních i v souvislosti s jejich konáním.

Pachatelům bude hrozit zákaz vstupu na stadiony. Aby měly správní úřady možnost kontroly recidivy, navrhlo ministerstvo vnitra nový typ přestupku zapisovat do rejstříku trestů. Vztahovat se to má také na drogové přestupky.

Novela má i zjednodušit agendu spojenou s přestupky a zlepšit součinnost úřadů při ochraně dětí před domácím násilím. Zavádí pravidla šetrného výslechu svědka mladšího 15 let a informační povinnost správního orgánu vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že byl přestupek vykazující znaky užití násilí v rodině nebo v partnerském vztahu spáchán na dítěti nebo před dítětem.

Zajišťování aut kvůli neuhrazeným pokutám

Policisté, celníci a také obecní strážníci získají od ledna právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s neuhrazeným dluhem na pokutách za dřívější dopravní přestupky. Zavedení pravomoci schválil Senát podle doporučení svých výborů. Vládní předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Podle novely policisté a celníci budou moci požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud tedy řidič nedoplatek na místě neuhradí, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, aby zajel na nejbližší vhodné místo, kde by z vozu buď odebrali registrační značku, nebo nasadili botičku. Následně by informovali provozovatele vozidla. Opatření má pomoci vymáhat postihy především od cizinců.

Povinné vybavení pobytových sociálních zařízení požární signalizací

Pobytová sociální zařízení budou muset být ze zákona vybavena požární signalizací, rozhodla o tom horní komora. V budovách s nejvýše 50 klienty postačí podle předlohy čidla. Zařízení s vyšším počtem klientů budou muset instalovat elektrickou signalizaci. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

„Cílem předloženého návrhu je zakotvení jasných podmínek pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby,“ stojí ve zdůvodnění novely. Reaguje na loňský tragický požár ve Vejprtech na Chomutovsku. V domově pro mentálně postižené při něm zemřelo na místě osm lidí, další muž následně v nemocnici. Požár ve Vejprtech patří mezi nejtragičtější v Česku.

Senát zároveň odmítl předvolební návrh sněmovny, který se týkal plateb klientů v sociálních zařízeních za stravu. Nebudou se tak ani slučovat sociální služby. Dolní komora v povolebním složení nebude moci veto horní komory přehlasovat.

Poslanecká novela vycházela z loňského návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, na rozdíl od něj zásadnější změny neobsahovala. Její ambicí bylo zpřehlednit a zjednodušit systém sociálních služeb. Sloučit měla třeba pobytové služby, jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením, v domovy sociální péče. Poskytovatelé by díky tomu nepotřebovali více registrací, které jsou nyní nutné pro každý druh pobytového zařízení. 

Rozšíření významných dnů o připomínku atentátu na Heydricha

Významné české dny by se podle Senátu měly rozšířit o 27. květen, kdy byl v roce 1942 v Praze spáchán atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha. Měl by být připomínán jako Den národního vzdoru.

Senátoři doplnili senátorskou předlohu, podle níž by 26. červen měl být nově Dnem odchodu okupačních vojsk, a to v souvislosti s ukončením třiadvacetiletého pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa v roce 1991. Změny má přinést novela o státních svátcích, kterou dostane k projednání nová sněmovna.

Senátoři poslance požádali o to, aby novelu schválili zrychleně už v prvním kole projednávání. Nové významné dny by se v případě souhlasu dolní komory objevily v kalendářích až pro rok 2023. Novela má totiž podle senátních úprav nabýt účinnosti až 1. července příštího roku. 

Rozšíření podmínek nutné obrany

Rozšířit podmínky pro nutnou obranu má novela senátora Zdeňka Hraby (STAN), s níž horní parlamentní komora souhlasila. Předloha má mimo jiné zaručit beztrestnost obránci, který by reagoval ze strachu, zmatku nebo jiného omluvitelného pohnutí mysli, který by byl způsoben útočníkem.

Novelu trestního zákoníku, která na rozdíl od původní předlohy nezavádí výslovnou možnost obránce použít zbraň, nyní dostane k projednání sněmovna.

Návrh má po senátních úpravách v souladu s nepřijatou předlohou z roku 2006 stanovit, že soudy by měly nutnou obranu posuzovat nejen z hlediska způsobu útoku, ale také s ohledem na čas útoku, jeho místo a okolnostem vztahujícím se k osobě útočníka nebo osobě obránce. 

Senát podpořil úlevu pro řidiče z řad pacientů s vývodem

Řidiči z řad stomiků, tedy lidí s umělými střevními a močovými vývody, by mohli získat v dopravě stejná práva jako tělesně postižení. Horní komora v prvním kole projednávání podpořila návrh senátorů Marka Hilšera a Jana Holáska z klubu Starostů na doplnění zákona o silničním provozu.

Novela by se týkala osob, které mají ze zákona nárok na takzvanou Stoma kartu. Tato karta osobám se stomickým postižením podle senátorů neposkytuje žádný nárok na dávky nebo příspěvky, pouze zajišťuje možnost urgentního vyhledání toalety.

Stomici by podle předlohy měli získat právo využít parkovací stání vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením nebo zastavit vozidlo na zákazu stání. Využít by ho měli v situacích, když by museli řešit výměnu stomického pytlíku, případně znečištění jeho okolí.

Schůze k převodu pravomocí prezidenta

Tématem případného převodu prezidentských pravomocí kvůli zdravotnímu stavu Miloše Zemana se senátoři nezabývali. Termín případné schůze stanoví organizační výbor horní komory 9. listopadu. „Až 9. listopadu rozhodneme, jestli a kdy se tím budeme zabývat,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Zdůvodnil to snahou sladit termíny projednávání se sněmovnou, která se v povolebním složení poprvé sejde 8. listopadu a její ustavující schůze potrvá minimálně tři dny.

Podobně se vyjádřil také předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). „Je důležité, abychom vše konzultovali s Poslaneckou sněmovnou. Protože pokud by termíny hlasování byly daleko od sebe, tak by se mohlo stát, že by se mohl vyžadovat další posudek a další posudek. A to si myslím, že by nebylo důstojné ani dobré,“ zdůvodnil. Obě komory si totiž před jednáním o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice.