UDÁLOSTI: O půlnoci na čtvrtek skončil mandát poslancům, kteří byli zvoleni ve volbách před čtyřmi lety
Bývalí, noví a staronoví poslanci
Řadě poslanců ve čtvrtek zaniká mandát. Patří mezi ně například zástupci ČSSD či KSČM, tedy stran, které se do sněmovny nedostaly. V poslaneckých lavicích tak neusednou například dlouholetí zákonodárci Vojtěch Filip, Jiří Dolejš, Zdeněk Ondráček či Stanislav Grospič (všichni KSČM) nebo Lubomír Zaorálek (ČSSD), který v dolní komoře usedal nepřetržitě poslední čtvrtstoletí.
Další kategorií jsou poslanci nově zvolení, kterým ovšem mandát podle ústavy (článek 19) vzniká okamžikem zvolení, letos tedy 9. října, nikoliv například až s ustavující schůzí sněmovny. Česko tedy v mezidobí mezi volbami a koncem funkčního období sněmovny má více než 200 poslanců – a teoreticky jich může být až čtyři sta, pokud se složení dolní komory parlamentu zcela promění.
Znamená to také to, že znovuzvolení poslanci o funkci po volbách ani na chvíli nepřicházejí.
Pokud by ve volbách do sněmovny kandidoval a uspěl uchazeč, který v té době byl senátorem, mandát v horní komoře mu automaticky zaniká (článek 22 ústavy), jelikož nikdo nemůže být členem obou komor parlamentu (článek 21 ústavy). Letos ale k takové situaci nedošlo.
Senát ve sněmovním mezidobí
Zatímco prostory dolní komory zůstávají v povolebních týdnech až do svolání nové sněmovny prázdné, Senát nadále funguje. Zákonodárci horní komory se sejdou v posledním říjnovém týdnu, aby projednali návrhy, které jim ze své poslední schůze postoupila již zaniklá sněmovna.
Poslanci na své poslední zářijové schůzi schválili zejména nekonfliktní návrhy, na nichž se domluvili bezproblémově i mezi sebou – alespoň tak to v září popsal nyní již bývalý předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Senát může sněmovní návrhy schválit, zamítnout nebo vrátit. V prvním případě nevzniká problém a zákon může podepsat prezident republiky. Ovšem pakliže senátoři předlohu s pozměňovacími návrhy vrátí nebo zamítnou, vrací se text do Poslanecké sněmovny – což se v tuto chvíli nemůže stát, a proto návrh zákona takzvaně padá pod stůl, jinými slovy není přijat a nemůže být ani znovu projednán.
Podle středečního stanoviska senátního ústavně-právního výboru může takový osud potkat navrhované zmrazení platů vrcholných politiků.
Zasedá nová sněmovna
Nově zvolení poslanci do lavic poprvé usedají nejpozději třicet dní po volbách – nebo dříve, v závislosti na tom, na kdy schůzi sněmovny svolá prezident. Miloš Zeman letos zákonodárce dolní komory svolal k zasedání právě v nejzazší možný termín, kdy by se podle ústavy (článek 34) museli sejít i bez jeho pokynu – 8. listopadu.
Takzvanou ustavující schůzi sněmovny svolává její bývalý předseda, tentokrát tedy Radek Vondráček (ANO), a řídí ji až do zvolení předsedy nového. Na ustavující schůzi zákonodárci skládají sliby – předseda schůze před shromážděním poslanců, ostatní zvolení zástupci do rukou předsedajícího. V případě, že se nějaký poslanec ustavující schůze neúčastní, složí slib na první schůzi, které je přítomen.
Poté, co si poslanci zvolí svého předsedu a ten se ujme vedení schůze, rozhodne na jeho návrh sněmovna o počtu místopředsedů a zvolí je. Kromě toho také poslanci zřídí výbory a stanoví počty jejich členů.
Vláda a důvěra
Dosavadní vláda podává demisi až po konci ustavující schůze sněmovny – než ale dojde k jmenování nového kabinetu, stále úřaduje.
Nová vláda musí do třiceti dnů od jmenování předstoupit před sněmovnu, které je odpovědná, a požádat ji o vyslovení důvěry. Tu získá, pokud ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců.
