Končí funkční období stávající Poslanecké sněmovny. Řadě poslanců mandát zaniká a končí také přechodné povolební období, kdy Česko fakticky mělo více než dvě stovky poslanců. Nová sněmovna se sice sejde až 8. listopadu, mandáty zvoleným poslancům ale běží už od konce voleb. Senát bude rozhodovat o posledních předlohách, které mu postoupila dosavadní dolní komora.
Bývalí, noví a staronoví poslanci
Řadě poslanců ve čtvrtek zaniká mandát. Patří mezi ně například zástupci ČSSD či KSČM, tedy stran, které se do sněmovny nedostaly. V poslaneckých lavicích tak neusednou například dlouholetí zákonodárci Vojtěch Filip, Jiří Dolejš, Zdeněk Ondráček či Stanislav Grospič (všichni KSČM) nebo Lubomír Zaorálek (ČSSD), který v dolní komoře usedal nepřetržitě poslední čtvrtstoletí.
Další kategorií jsou poslanci nově zvolení, kterým ovšem mandát podle ústavy (článek 19) vzniká okamžikem zvolení, letos tedy 9. října, nikoliv například až s ustavující schůzí sněmovny. Česko tedy v mezidobí mezi volbami a koncem funkčního období sněmovny má více než 200 poslanců – a teoreticky jich může být až čtyři sta, pokud se složení dolní komory parlamentu zcela promění.
Znamená to také to, že znovuzvolení poslanci o funkci po volbách ani na chvíli nepřicházejí.
Pokud by ve volbách do sněmovny kandidoval a uspěl uchazeč, který v té době byl senátorem, mandát v horní komoře mu automaticky zaniká (článek 22 ústavy), jelikož nikdo nemůže být členem obou komor parlamentu (článek 21 ústavy). Letos ale k takové situaci nedošlo.
- V roce 2017 se díky preferenčním hlasům do sněmovny dostal tehdejší senátor Jiří Hlavatý (za ANO). Senátorský mandát mu v důsledku zvolení poslancem zanikl tak, jak stanovuje ústava. Hlavatý poté konstatoval: „Nepovažuji to za demokratické a vracíme se zpátky do totality. Měl bych si svobodně zvolit, jestli budu v Poslanecké sněmovně nebo zůstanu senátorem.“
- Jelikož Hlavatý ale chtěl dále působit v Senátu, mandátu poslance se vzdal a v doplňovacích volbách do Senátu, jež byly vypsané kvůli právě jím uvolněnému křeslu, opět kandidoval. Hlavatý tehdy na adresu svých voličů mimo jiné poznamenal: „Volby se konají ne proto, že Hlavatý znova kandiduje a chce obhájit post, ale volby se konají proto, že 4850 voličů Hlavatého vykroužkovalo. To byli oni, kdo způsobil to, že teď budou doplňovací volby. Jinak si to nedovedu vysvětlit.“
- V doplňovacích volbách se dostal do druhého kola, kde ale neuspěl. Mandát získal Jan Sobotka (za STAN) a Hlavatý jako zákonodárce skončil.
Senát ve sněmovním mezidobí
Zatímco prostory dolní komory zůstávají v povolebních týdnech až do svolání nové sněmovny prázdné, Senát nadále funguje. Zákonodárci horní komory se sejdou v posledním říjnovém týdnu, aby projednali návrhy, které jim ze své poslední schůze postoupila již zaniklá sněmovna.
Poslanci na své poslední zářijové schůzi schválili zejména nekonfliktní návrhy, na nichž se domluvili bezproblémově i mezi sebou – alespoň tak to v září popsal nyní již bývalý předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Senát může sněmovní návrhy schválit, zamítnout nebo vrátit. V prvním případě nevzniká problém a zákon může podepsat prezident republiky. Ovšem pakliže senátoři předlohu s pozměňovacími návrhy vrátí nebo zamítnou, vrací se text do Poslanecké sněmovny – což se v tuto chvíli nemůže stát, a proto návrh zákona takzvaně padá pod stůl, jinými slovy není přijat a nemůže být ani znovu projednán.
Podle středečního stanoviska senátního ústavně-právního výboru může takový osud potkat navrhované zmrazení platů vrcholných politiků.
- V povolební situaci, kdy ještě nezasedla nová sněmovna, nemá Senát žádné zvláštní pravomoci. Jinak je to ale v případě, že by sněmovnu na její návrh rozpustil prezident.
- V případě rozpuštění sněmovny může Senát přijímat zákonná opatření v záležitostech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by přijetí zákona. Návrhy zákonných opatření může horní komoře navrhnout pouze vláda.
- Senátoři ani v případě rozpuštění sněmovny nemohou rozhodovat ve věcech ústavy, státního rozpočtu či například volebního zákona nebo mezinárodních smluv.
- Zákonné opatření musí nová Poslanecká sněmovna schválit na své první schůzi, jinak přestává platit.
Zasedá nová sněmovna
Nově zvolení poslanci do lavic poprvé usedají nejpozději třicet dní po volbách – nebo dříve, v závislosti na tom, na kdy schůzi sněmovny svolá prezident. Miloš Zeman letos zákonodárce dolní komory svolal k zasedání právě v nejzazší možný termín, kdy by se podle ústavy (článek 34) museli sejít i bez jeho pokynu – 8. listopadu.
Takzvanou ustavující schůzi sněmovny svolává její bývalý předseda, tentokrát tedy Radek Vondráček (ANO), a řídí ji až do zvolení předsedy nového. Na ustavující schůzi zákonodárci skládají sliby – předseda schůze před shromážděním poslanců, ostatní zvolení zástupci do rukou předsedajícího. V případě, že se nějaký poslanec ustavující schůze neúčastní, složí slib na první schůzi, které je přítomen.
Poté, co si poslanci zvolí svého předsedu a ten se ujme vedení schůze, rozhodne na jeho návrh sněmovna o počtu místopředsedů a zvolí je. Kromě toho také poslanci zřídí výbory a stanoví počty jejich členů.
Vláda a důvěra
Dosavadní vláda podává demisi až po konci ustavující schůze sněmovny – než ale dojde k jmenování nového kabinetu, stále úřaduje.
- V srpnu 2013 žádal o důvěru pro svou takzvanou úřednickou vládu Jiří Rusnok, jehož jmenoval premiérem prezident Miloš Zeman poté, co demisi podal tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).
- Rusnokův kabinet v dolní komoře důvěru nezískal, přesto zemi spravoval až do ledna 2014, kdy jej takřka tři měsíce po volbách vystřídal kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Nová vláda musí do třiceti dnů od jmenování předstoupit před sněmovnu, které je odpovědná, a požádat ji o vyslovení důvěry. Tu získá, pokud ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců.
