Sněmovna přerušila debatu o podpoře bydlení

Sněmovna ani ve středu nedokončila třetí čtení návrhu nového zákona o podpoře bydlení, který má pomáhat lidem v bytové nouzi nalézt uspokojivé bydlení. Debatu sněmovna přerušila, protože uplynula doba vyhrazená pro schvalování zákonů. Poslanci se nad schvalováním sejdou ve středu 16. dubna. Sněmovnu ve středu postihl výpadek hlasovacího zařízení, které se podařilo opravit.

Návrh zákona o podpoře bydlení předpokládá vznik kontaktních míst, která mají pomáhat lidem v bytové tísni. Vzniknout má dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) se mají dostat do systému existující byty, podle opozice vlastníci soukromých bytů své nemovitosti do systému jejich pronájmu se státní garancí nevloží.

Kulhánek už dříve řekl, že v Česku žije víc než 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Obavy z nedostatku bytů odmítá. Ve středu před poslanci řekl, že vláda je připravena zvýšit nařízením koeficient, který určuje, jaká domácnost bude mít na pomoc nárok. Poslanci mají rozhodovat o tom, že to budou domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima. Podle Kulhánka vláda tento koeficient zvýší svým nařízením po publikaci zákona ve sbírce na 1,6. Opakoval, že parametr v zákoně se může novelizovat.

V debatě vystoupila kriticky hlavně poslankyně ANO a místopředsedkyně podvýboru pro bytovou politiku Eva Fialová. Podle ní vznikne předražený a administrativně náročný systém, který nazvala administrativním masakrem.

Pomohla by podle ní spíše úprava zákona o pomoci v hmotné nouzi, protože lidé žijící na ubytovnách nemají peníze na to, aby za pronajímaný byt složili kauci. „Hrajete si se sny,“ vzkázala předkladatelům. Upozorňovala také na to, že na trhu práce není dostatek sociálních pracovníků. Její stranická kolegyně Ivana Mádlová řekla, že zákon, jak je postaven, pouze nahrává obchodníkům s chudobou.

Nahrávám video

Jurečka: Zákon navazuje na existující projekty

Podle stanoviska klubu SPD přináší návrh drahý a komplikovaný systém, který nepřinese nové byty na trh. Zákon se podle poslankyně Marie Pošarové jen spoléhá na to, že někdo, hlavně soukromníci, vloží byty na trh. Zákon podle ní neřeší potřebu nových bytů a vytváří složitý a finančně náročný systém. „Jako celek nemůžeme tento zákon podpořit,“ dodala.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury návrh zákona neřeší příčiny, jen mírní následky, nejvýše se povede převést potíže s problémovými nájemníky na obce, uvedl. „Nejlepší podpora bydlení je, když vláda bude dělat takovou politiku, aby sami naši občané měli dost peněz na bydlení,“ uvedl Okamura. „Určitě si tento zákon zaslouží zamítnout. Je to socialistický experiment,“ řekla Zuzana Ožanová (ANO).

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na výtky Fialové uvedl mimo jiné, že úřady práce už nyní v osmdesáti procentech poskytují potřebným peníze na kauce za nájemní bydlení. Stejně jako Kulhánek poukazoval na to, že zákon navazuje na už existující projekty, které podle něj ukázaly v řadě měst, že tento systém funguje.

„To není zákon, který by vznikl ze vzduchu, ale je postavený na tvrdých datech,“ prohlásil Kulhánek. Zopakoval, že systém zvýší nabídku bytů. Lidé, kteří nemají jinou možnost než jít do nevyhovujícího bydlení zapojeného do obchodu s chudobou, tak podle něj získají alternativu.

Kulhánek také ujišťoval, že systém bude po pátém roce fungování rozpočtově neutrální a stát ušetří více peněz, než do něj vkládá. Připomínal, že obce s rozšířenou působností mohou zřizovat kontaktní místa také na základě vlastní úvahy a budou na ně dostávat odpovídající příspěvek na výkon státní správy. Původně měla síť kontaktních míst obsahovat všechny obce s rozšířenou působností, kterých je přes dvě stě. Nově jich má být jen 115.

Sněmovna se ve středu ani na pátý pokus nedostala ke schvalování školské novely, kterou chce koalice převést financování nepedagogů ze státu na obce a kraje nebo zavést slučování malých škol. Závěrečné kolo projednávání předlohy, které začalo 7. března, ve středu musela opět oddálit na další pokračování mimořádné schůze dolní parlamentní komory. Situaci předvídal ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který se ze středečního jednání sněmovny omluvil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 31 mminutami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 48 mminutami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 7 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 8 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 15 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.