Sněmovna ve středu posunula do závěrečného kola schvalování zákon o podpoře bydlení, který má přinést systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Do finále míří i vládní novela o sociálních službách. Poslanci v úvodním kole podpořili také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem mladším patnácti let. Předloha vyvolala debatu. Odolala návrhu Karla Haase (ODS) na zamítnutí.
Zákon o podpoře bydlení je před závěrečným schvalováním
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) poslancům řekl, že zákon o podpoře bydlení nepředstavuje „všespásné řešení“, ale základ, který jinde v Evropě funguje. Norma by měla pomoci zhruba 160 tisícům lidí s příjmem domácnosti do 1,43násobku životního minima, kteří jsou ohroženi bytovou chudobou, získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Má dostat do systému existující byty, uvedl ministr.
Kulhánek se ohradil proti tvrzení poslankyně ANO Evy Fialové, že se stát přijetím zákona stane „regulérním obchodníkem s chudobou“. Podle poslankyně je zákon zbytečný, neboť vlastníci soukromých bytů své nemovitosti do systému jejich pronájmu se státní garancí nevloží. Fialová se obává toho, že do systému, který podle poslankyně bude stát 1,5 miliardy korun, se dostane maximálně tři tisíce bytů ročně.
Kontaktní místa mají vzniknout v obcích s rozšířenou působností. Vzniknout má podle vládního návrhu dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Norma předpokládá asistence v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a minimalizuje rizika pro majitele a sousedy. V případě bydlení s ručením bude poskytovatel tohoto bydlení vlastníkům ručit za úhradu nájemného a služeb, pokud je nezaplatí nájemce.
Norma podle dohodnutých úprav počítá s tím, že vlastník bytu, který jej poskytne do systému, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků bydlení. Další změny upravují například výpověď z nájmu v případě neochoty klienta spolupracovat s asistenty pro získání pronájmu bytu nebo takzvanou překlenovací asistenci. Ta má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Předmětem kritiky byl rovněž návrh Silvie Doušové (STAN), kterým chce koalice zapojit úřady práce do posuzování uchazečů o zařazení do evidence pro podporu bydlení. Úřady práce mají posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a to, zda vyhovuje podmínkám podpory. Eliška Olšáková (STAN) navrhla do evidence zařadit těhotné ženy bez partnera a matky samoživitelky.
Návrh zákona o podpoře bydlení je součástí reformy Bydlení pro život, jejímž cílem je krom jiného také zajistit potřebné investice na výstavbu a rekonstrukce dostupných nájemních bytů.
Opozice navrhuje růst příspěvků na péči
Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně také vládní novela o sociálních službách. ANO a SPD chtějí zvýšit některé příspěvky na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením. Pozměňovací návrhy uplatnili poslanci ve druhém sněmovním čtení.
Poslanci ANO v čele s Janou Pastuchovou navrhli růst příspěvku na péči pro dospělé v prvním stupni závislosti na pomoci druhých z 880 korun na dva tisíce korun měsíčně a v druhém stupni z 4900 na šest tisíc korun. Poslankyně SPD Lucie Šafránková předložila dvě varianty. Jeden se týká prvního i druhého stupně závislosti na pomoci jiných. Lidem do osmnácti let v prvním stupni by se příspěvek zvedl o 1700 korun na pět tisíc korun měsíčně, ve druhém stupni o dva tisíce korun na 9400 korun za měsíc. U dospělých by se v prvním stupni zvedl z 880 korun na 2700 korun měsíčně a ve druhém stupni z 4900 korun na 6900 korun za měsíc. Druhá úprava Šafránkové zvyšuje příspěvky jen pro první stupeň.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje zavedení nového příspěvku na osobní asistenci pro lidi s handicapem v nejvyšším čtvrtém stupni závislosti na pomoci druhých, kteří nevyužívají pobytové sociální služby. Příspěvek na osobní asistenci by se poskytoval podle Jurečkova návrhu při čerpání více než osmdesáti hodin této pomoci měsíčně, horní hranice by činila 160 hodin. Při současné sazbě 145 korun za hodinu by tedy mohl činit podle zdůvodnění až 11 600 korun za měsíc. Roční rozpočtové náklady ministr odhadl na nejvýše 487 milionů korun.
Skupina koaličních poslanců podala návrh, podle kterého by asistent sociální péče mohl poskytovat pomoc současně nejvýše třem lidem s příspěvkem ve třetím stupni závislosti na pomoci jiných a jedné osobě s příspěvkem ve čtvrtém stupni.
Zákaz energetických nápojů pro mladší 15 let
Poslanci podpořili také zákaz podávání a prodej energetických nápojů mladším 15 let. Mezi mládeží podle předkladatelů ze všech sněmovních stran existuje problém s rizikovou konzumací těchto nápojů. Autoři novely zmínili riziko nadváhy nebo obezity, vysokého krevního tlaku, nadměrné zubní kazivosti, depresí, nervozity, pocitů úzkosti a poruch spánku.
Návrh na zamítnutí už v prvním čtení Haas zdůvodnil tak, že existuje řada škodlivých věcí, označovaných jako zla, přesto se nepřistupuje k jejich zákonné regulaci. Problém by se měl podle něho řešit individuální odpovědností nebo odpovědností v rodině. Další občanský demokrat Václav Král v nadsázce podotkl, že pokud by zamítnutí sněmovna přijala, autoři by mohli předlohu připojit jako přílepek k projednávané novele energetického zákona a dát k těmto nápojům pravomoc Energetickému regulačnímu úřadu. „Je třeba páchat víc dobra a zakázat víc věcí,“ řekl.
Vystoupení Haase a Krále vyvolala nesouhlasné reakce zastánců. Například poslankyně ANO Věra Adámková pokládá argumenty odpůrců za úsměvné, v takové logice by se podle ní mohl uvolnit i prodej cigaret nebo alkoholu. Podle hlavní předkladatelky Martiny Ochodnické (TOP 09) by byla nejlepším řešením samoregulace trhu, která se však v Česku podle ní nedaří.
Inspirace v Evropě
Energetické nápoje by se podle novely vůbec nesměly prodávat ve zdravotnických zařízeních, ve školách a školských zařízeních, v zařízeních sociálně-právní ochrany dětí a na akcích určených dětem do patnácti let. Reklama na tyto nápoje by nesměla mířit na děti a nesměla by nabádat k jejich nestřídmé konzumaci a vytvářet dojem, že jejich pití přispívá ke společenskému úspěchu nebo k řešení osobních problémů či má léčivé účinky.
Energetické nápoje pije podle české části mezinárodní studie nejméně dvakrát týdně pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Je jich zhruba 70 tisíc, v roce 2018 jich přitom bylo čtyřicet až padesát tisíc. Na trhu je asi dvě stě typů těchto nápojů obsahujících kofein, podle zákona jsou i označené jako nevhodné pro děti a kojící ženy.
Předkladatelé v čele s Ochodnickou tvrdí, že jejich návrh „v zásadě odpovídá současným trendům v Evropě“. Úplný zákaz prodeje energetických nápojů lidem mladším 18 let zavedly v minulosti podle důvodové zprávy Litva a Lotyšsko a nově Polsko. Dánsko, Německo a Norsko stanovily maximální množství kofeinu, taurinu a dalších stimulujících látek v nápojích.
Specializované centrum pro vrcholové sportovce s handicapem
Poslanci rovněž schválili specializované centrum pro vrcholové sportovce s handicapem. Podle tvůrců novely je v Česku zhruba 5300 registrovaných sportovců s handicapem, přičemž několik stovek z nich reprezentovalo zemi na paralympijských hrách, kde získali desítky medailí. „Přesto se dosud těmto vrcholovým parasportovcům nedostává adekvátní podpory,“ uvedli k potřebnosti změny předkladatelé.
Specializované resortní sportovní centrum se podle nich má stát pilířem systematické podpory profesionálních sportovců s handicapem.
Podle Jurečky má centrum zajistit sportovcům podmínky, aby se mohli své disciplíně věnovat vrcholově a profesionálně. Respektovat se má časově olympijský cyklus, dodal. „Počítáme s tím, že nebudeme budovat sportovní zázemí. Infrastruktura tady je,“ řekl.
Rozšíření možností pro udělení medaile Za zásluhy
Sněmovna zrychleně také schválila rozšíření oblastí, v nichž lze udělovat medaili Za Zásluhy. „Demonstrativní výčet oblastí se navrhuje rozšířit o oblasti dosud neuvedené a zároveň velmi významné pro stát a společnost,“ uvedl ve zdůvodnění místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL), jenž vede v dolní komoře podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Zpravodaj Radek Vondráček (ANO) uvedl, že s předlohou souhlasily všechny poslanecké kluby.
V současnosti je možné medailí Za zásluhy ocenit lidi, kteří se podle zákona zasloužili „o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů“. Nově přidávané kategorie by zahrnovaly podle důvodové zprávy obecně péči o potřebné lidi v podobě sociálního podnikání a dalších sociálních činností nebo nezištné pomoci peněžitého i nepeněžitého charakteru.
V případě mezinárodních vztahů by mohl prezident ocenit podle zdůvodnění počiny v přeshraniční spolupráci a diplomacii a v případě životního prostředí zásluhy v udržitelném rozvoji a v ekologii.
Novela také ruší u medaile Za zásluhy její dělení na tři stupně, což zdůvodnil Bartošek tím, že dělení mezi stupni není blíž vymezené a jejich udělování není jednotné. „Dochází k nadbytečné rozdílnosti, případně k opakovanému udělování medaile Za zásluhy jednomu člověku v různých stupních,“ napsal.
