Zákaz prodeje energetických nápojů dětem do 15 let prošel přes vládu

Nahrávám video

Vláda podpořila zákaz prodeje energetických nápojů dětem. Kabinet ve středu vyslovil souhlasné stanovisko s návrhem skupiny poslanců, který počítá se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů lidem mladším 15 let. Ochrana dětí před vysoce nežádoucími účinky různých povzbuzujících látek obsažených v energetických nápojích je správná myšlenka, je ale potřeba vyřešit některé technické a částečně legislativní problémy, řekl po jednání vlády ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„Například nemáme v České republice dnes definovaný termín energetický nápoj,“ řekl ministr. V tom smyslu chce hledat legislativní, ale i věcná a technická opatření. „Nicméně možná půjdeme ještě jinou cestou a budeme se soustředit spíše na ty škodlivé látky a jejich obsah nejenom v nápojích, ale i v dalších typech potravin,“ dodal.

Debatu chce Výborný vést na odborné úrovni mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví a také s předkladateli návrhu. Řešení by chtěl do návrhu zákona zakomponovat ve druhém čtení ve sněmovně. Není jasné, jestli poslanci stihnou regulaci projednat v tomto volebním období.

„Má to i souvislosti řekněme evropské, protože většina těchto nápojů k nám putuje z dovozu a v tomto případě, na rozdíl od alkoholu či tabáku, nemáme tyto předpisy evropsky harmonizované,“ uvedl Výborný.

Předkladatelé ze všech sněmovních stran tvrdí, že v Česku existuje problém s rizikovou konzumací energetických nápojů. „Výskyt chorob, které jsou spjaty s nadměrnou konzumací slazených nápojů, je v České republice vysoký a má stoupající trend, a to i v dětské populaci,“ uvedli v důvodové zprávě.

Konkrétně autoři novely zmínili riziko nadváhy nebo obezity, vysokého krevního tlaku, nadměrné zubní kazivosti, depresí, nervozity, pocitů úzkosti a poruch spánku.

Nahrávám video

Zákaz prodeje ve školách

Energetické nápoje by se vůbec nesměly prodávat ve zdravotnických zařízeních, ve školách a školských zařízeních, v zařízeních sociálně-právní ochrany dětí a na akcích určených dětem do 15 let. Ministerstvo zdravotnictví by mohlo vydat vyhlášku, kterou by určilo požadavky na složení, označování a vzhled obalů energetických nápojů.

Reklama na tyto nápoje by nesměla mířit na děti a nesměla by nabádat k jejich nestřídmé konzumaci a vytvářet dojem, že jejich pití přispívá ke společenskému úspěchu nebo k řešení osobních problémů či má léčivé účinky.

Proti záměru omezení prodeje energetických nápojů se v září postavil Svaz výrobců nealkoholických nápojů. Odmítl mimo jiné přirovnání těchto nápojů k návykovým látkám jako nevědecké a nepřijatelné. Podle svazu by byla vhodnější osvěta a edukace dětí.

Potíže se spánkem a usínáním

Aspoň jednou za týden pije energetický nápoj každý pátý školák ve věku od jedenácti do patnácti let. Trend je přitom stejný jako v okolních státech, energetické nápoje pije zhruba dvakrát víc dětí než v roce 2018. Ukazují to výsledky studie HBSC o zdraví a životním stylu dětí a školáků.

Mezi hlavní potíže konzumace patří problémy se spánkem a s usínáním. S tím se potýká skoro polovina žáků, kteří energetické nápoje pijí každý den. Rizikové jsou i další faktory, třeba závislost na sociálních sítích. Ta se přitom týká až osmi procent školáků ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Tato skupina dětí kvůli sociálním sítím zanedbává školu, koníčky a nedaří se jim čas strávený na internetu omezit. Podle výzkumu tito školáci pravidelně pijí energetické nápoje až šestkrát častěji než jejich vrstevníci.

Rizikové jsou i počítačové hry. Nadměrné hraní se v Česku týká až třinácti procent chlapců a pěti procent dívek. V této skupině děti energetické nápoje pravidelně konzumují zhruba čtyřikrát častěji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více.
před 15 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...