V jihokorejských předčasných prezidentských volbách vyhrál opoziční kandidát I Če-mjong z liberální Demokratické strany (DS), napsala s odkazem na volební komisi AFP. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta, zatímco vládní konzervativní kandidát Kim Mun-su ze Strany lidové moci (PPP) 41,15 procenta. Kim svému soupeři ještě před oznámením výsledků k vítězství pogratuloval, čímž dle Reuters přiznal porážku.
Novým prezidentem Jižní Koreje bude liberál I Če-mjong
Pro Iho se podle Jonhapu vyslovilo 17 287 513 Jihokorejců, zatímco Kima volilo 14 395 639 občanů. Rozdíl mezi oběma kandidáty je 8,27 procentního bodu neboli 2 891 874 voličů.
Volební komisaři výsledek oficiálně potvrdí ve středu ráno místního času (v noci na středu SELČ), po čemž se I zúčastní inaugurace a ihned se ujme úřadu. Tím nebude oproti zvyklostem zachováno dvouměsíční přechodné období, protože se jednalo o předčasné volby. Očekává se také, že I jmenuje hlavní členy kabinetu včetně premiéra. Tím by se podle Jonhapu mohl stát šéf jeho volební kampaně Kim Min-sok.
Úřadujícím prezidentem a předsedou vlády je až do inaugurace ministr školství I Ču-ho.
I slibuje „obnovu demokracie“
„Udělám vše pro to, abych splnil velkou odpovědnost a poslání, které mi bylo svěřeno, a nezklamal očekávání našeho lidu. Naplním své poslání vytvořit svět, v němž bude obnovena demokracie,“ citovala agentura Jonhap Iho první vyjádření, ve kterém také slíbil spojit rozpolcený národ a zajistit, že už nedojde k dalšímu „vojenskému převratu“.
Reagoval tím na svého předchůdce Jun Sok-jola, který 3. prosince vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Proti tomu se však postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun byl posléze odvolán z funkce a obviněn z vedení vzpoury a zneužití moci, hrozí mu doživotí či dokonce trest smrti. Jižní Korea se od té doby zmítá v hluboké politické krizi.
I Če-mjong už během noci vystoupil před svými příznivci a slíbil jim, že se po oficiálním uvedení do úřadu zaměří na ekonomiku, která utrpěla po prosincovém vyhlášení stanného práva. Zopakoval také svůj předvolební slib, že naváže kontakt se Severní Koreou a bude se snažit zajistit mír na Korejském poloostrově „bez boje“, uvedla agentura AFP.
Kim Mun-su podle Reuters svému soupeři popřál k úspěchu. „S pokorou přijímám volbu lidu a gratuluji zvolenému kandidátovi I Če-mjongovi,“ řekl na krátké tiskové konferenci.
Pro Iho se jednalo o druhé prezidentské volby, v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů.
Rekordní volební účast
Jihokorejci volili ve třech kolech: mezi 20. a 25. květnem hlasovali občané pobývající v zahraničí, minulý čtvrtek a pátek se v zemi konalo předběžné hlasování a poslední možnost vhodit lístek do volební urny byla v úterý od 6:00 místního času (pondělních 23:00 SELČ) do 20:00 (13:00 SELČ v úterý).
Voleb se celkem zúčastnilo rekordních 79,4 procenta jihokorejských voličů, což je 35,2 milionu lidí, napsal web The Korea Times. V zahraničí pak odvolilo 258 254 občanů, dodala volební komise. Hlasovat v dvaapadesátimilionové zemi může asi 44,4 milionu lidí včetně zhruba čtvrt milionu Jihokorejců v zahraničí.
Občané vybírali mezi pěti kandidáty, z nichž favoritem byl právě I Če-mjong, na druhém místě průzkumy zmiňovaly Kima Mun-sua a jako třetí se na základě průzkumů veřejného mínění umísťoval I Čun-sok z Reformní strany (RP).
Slib pokořit „povstalecké síly“
I Če-mjong vedl prezidentskou kampaň se slibem, že pokoří „povstalecké síly“, které podle něj vedl sesazený Jun. Byl favorizován ve volebních průzkumech díky hluboké frustraci veřejnosti z konzervativců v důsledku politické krize, kterou spustil Jun vyhlášením stanného práva.
Kim se snažil získat podporu umírněných nerozhodných voličů, zatímco jeho stranou zmítaly vnitřní spory o tom, jak nahlížet na Junovy kroky.
I Če-mjong, kandidát liberální Demokratické strany, při prezidentské kampani v Soulu
I čelí několika kauzám. Loni dostal roční podmíněný trest vězení s dvouletým odkladem kvůli tomu, že při prezidentské kandidatuře v roce 2021 uvedl v rozhovoru s médii nepravdivé informace. Nejvyšší soud také v květnu vrátil k projednání podezření z porušení volebního zákona. Je vyšetřován i kvůli podílu na korupci v souvislosti s projektem ve městě Songnam, kde býval starostou. Je také podezřelý ze zneužití vládní kreditní karty na osobní výdaje.