Novým prezidentem Jižní Koreje bude liberál I Če-mjong

V jihokorejských předčasných prezidentských volbách vyhrál opoziční kandidát I Če-mjong z liberální Demokratické strany (DS), napsala s odkazem na volební komisi AFP. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta, zatímco vládní konzervativní kandidát Kim Mun-su ze Strany lidové moci (PPP) 41,15 procenta. Kim svému soupeři ještě před oznámením výsledků k vítězství pogratuloval, čímž dle Reuters přiznal porážku.

Pro Iho se podle Jonhapu vyslovilo 17 287 513 Jihokorejců, zatímco Kima volilo 14 395 639 občanů. Rozdíl mezi oběma kandidáty je 8,27 procentního bodu neboli 2 891 874 voličů.

Volební komisaři výsledek oficiálně potvrdí ve středu ráno místního času (v noci na středu SELČ), po čemž se I zúčastní inaugurace a ihned se ujme úřadu. Tím nebude oproti zvyklostem zachováno dvouměsíční přechodné období, protože se jednalo o předčasné volby. Očekává se také, že I jmenuje hlavní členy kabinetu včetně premiéra. Tím by se podle Jonhapu mohl stát šéf jeho volební kampaně Kim Min-sok.

Úřadujícím prezidentem a předsedou vlády je až do inaugurace ministr školství I Ču-ho.

I slibuje „obnovu demokracie“

„Udělám vše pro to, abych splnil velkou odpovědnost a poslání, které mi bylo svěřeno, a nezklamal očekávání našeho lidu. Naplním své poslání vytvořit svět, v němž bude obnovena demokracie,“ citovala agentura Jonhap Iho první vyjádření, ve kterém také slíbil spojit rozpolcený národ a zajistit, že už nedojde k dalšímu „vojenskému převratu“.

Reagoval tím na svého předchůdce Jun Sok-jola, který 3. prosince vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Proti tomu se však postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun byl posléze odvolán z funkce a obviněn z vedení vzpoury a zneužití moci, hrozí mu doživotí či dokonce trest smrti. Jižní Korea se od té doby zmítá v hluboké politické krizi.

I Če-mjong už během noci vystoupil před svými příznivci a slíbil jim, že se po oficiálním uvedení do úřadu zaměří na ekonomiku, která utrpěla po prosincovém vyhlášení stanného práva. Zopakoval také svůj předvolební slib, že naváže kontakt se Severní Koreou a bude se snažit zajistit mír na Korejském poloostrově „bez boje“, uvedla agentura AFP.

Kim Mun-su podle Reuters svému soupeři popřál k úspěchu. „S pokorou přijímám volbu lidu a gratuluji zvolenému kandidátovi I Če-mjongovi,“ řekl na krátké tiskové konferenci.

Pro Iho se jednalo o druhé prezidentské volby, v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů. 

Rekordní volební účast

Jihokorejci volili ve třech kolech: mezi 20. a 25. květnem hlasovali občané pobývající v zahraničí, minulý čtvrtek a pátek se v zemi konalo předběžné hlasování a poslední možnost vhodit lístek do volební urny byla v úterý od 6:00 místního času (pondělních 23:00 SELČ) do 20:00 (13:00 SELČ v úterý).

Voleb se celkem zúčastnilo rekordních 79,4 procenta jihokorejských voličů, což je 35,2 milionu lidí, napsal web The Korea Times. V zahraničí pak odvolilo 258 254 občanů, dodala volební komise. Hlasovat v dvaapadesátimilionové zemi může asi 44,4 milionu lidí včetně zhruba čtvrt milionu Jihokorejců v zahraničí.

Občané vybírali mezi pěti kandidáty, z nichž favoritem byl právě I Če-mjong, na druhém místě průzkumy zmiňovaly Kima Mun-sua a jako třetí se na základě průzkumů veřejného mínění umísťoval I Čun-sok z Reformní strany (RP).

Slib pokořit „povstalecké síly“

I Če-mjong vedl prezidentskou kampaň se slibem, že pokoří „povstalecké síly“, které podle něj vedl sesazený Jun. Byl favorizován ve volebních průzkumech díky hluboké frustraci veřejnosti z konzervativců v důsledku politické krize, kterou spustil Jun vyhlášením stanného práva.

Kim se snažil získat podporu umírněných nerozhodných voličů, zatímco jeho stranou zmítaly vnitřní spory o tom, jak nahlížet na Junovy kroky.

I Če-mjong, kandidát liberální Demokratické strany, při prezidentské kampani v Soulu
Zdroj: Reuters/Kim Hong-ji

I čelí několika kauzám. Loni dostal roční podmíněný trest vězení s dvouletým odkladem kvůli tomu, že při prezidentské kandidatuře v roce 2021 uvedl v rozhovoru s médii nepravdivé informace. Nejvyšší soud také v květnu vrátil k projednání podezření z porušení volebního zákona. Je vyšetřován i kvůli podílu na korupci v souvislosti s projektem ve městě Songnam, kde býval starostou. Je také podezřelý ze zneužití vládní kreditní karty na osobní výdaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...