Novým prezidentem Jižní Koreje bude liberál I Če-mjong

V jihokorejských předčasných prezidentských volbách vyhrál opoziční kandidát I Če-mjong z liberální Demokratické strany (DS), napsala s odkazem na volební komisi AFP. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta, zatímco vládní konzervativní kandidát Kim Mun-su ze Strany lidové moci (PPP) 41,15 procenta. Kim svému soupeři ještě před oznámením výsledků k vítězství pogratuloval, čímž dle Reuters přiznal porážku.

Pro Iho se podle Jonhapu vyslovilo 17 287 513 Jihokorejců, zatímco Kima volilo 14 395 639 občanů. Rozdíl mezi oběma kandidáty je 8,27 procentního bodu neboli 2 891 874 voličů.

Volební komisaři výsledek oficiálně potvrdí ve středu ráno místního času (v noci na středu SELČ), po čemž se I zúčastní inaugurace a ihned se ujme úřadu. Tím nebude oproti zvyklostem zachováno dvouměsíční přechodné období, protože se jednalo o předčasné volby. Očekává se také, že I jmenuje hlavní členy kabinetu včetně premiéra. Tím by se podle Jonhapu mohl stát šéf jeho volební kampaně Kim Min-sok.

Úřadujícím prezidentem a předsedou vlády je až do inaugurace ministr školství I Ču-ho.

I slibuje „obnovu demokracie“

„Udělám vše pro to, abych splnil velkou odpovědnost a poslání, které mi bylo svěřeno, a nezklamal očekávání našeho lidu. Naplním své poslání vytvořit svět, v němž bude obnovena demokracie,“ citovala agentura Jonhap Iho první vyjádření, ve kterém také slíbil spojit rozpolcený národ a zajistit, že už nedojde k dalšímu „vojenskému převratu“.

Reagoval tím na svého předchůdce Jun Sok-jola, který 3. prosince vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Proti tomu se však postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun byl posléze odvolán z funkce a obviněn z vedení vzpoury a zneužití moci, hrozí mu doživotí či dokonce trest smrti. Jižní Korea se od té doby zmítá v hluboké politické krizi.

I Če-mjong už během noci vystoupil před svými příznivci a slíbil jim, že se po oficiálním uvedení do úřadu zaměří na ekonomiku, která utrpěla po prosincovém vyhlášení stanného práva. Zopakoval také svůj předvolební slib, že naváže kontakt se Severní Koreou a bude se snažit zajistit mír na Korejském poloostrově „bez boje“, uvedla agentura AFP.

Kim Mun-su podle Reuters svému soupeři popřál k úspěchu. „S pokorou přijímám volbu lidu a gratuluji zvolenému kandidátovi I Če-mjongovi,“ řekl na krátké tiskové konferenci.

Pro Iho se jednalo o druhé prezidentské volby, v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů. 

Rekordní volební účast

Jihokorejci volili ve třech kolech: mezi 20. a 25. květnem hlasovali občané pobývající v zahraničí, minulý čtvrtek a pátek se v zemi konalo předběžné hlasování a poslední možnost vhodit lístek do volební urny byla v úterý od 6:00 místního času (pondělních 23:00 SELČ) do 20:00 (13:00 SELČ v úterý).

Voleb se celkem zúčastnilo rekordních 79,4 procenta jihokorejských voličů, což je 35,2 milionu lidí, napsal web The Korea Times. V zahraničí pak odvolilo 258 254 občanů, dodala volební komise. Hlasovat v dvaapadesátimilionové zemi může asi 44,4 milionu lidí včetně zhruba čtvrt milionu Jihokorejců v zahraničí.

Občané vybírali mezi pěti kandidáty, z nichž favoritem byl právě I Če-mjong, na druhém místě průzkumy zmiňovaly Kima Mun-sua a jako třetí se na základě průzkumů veřejného mínění umísťoval I Čun-sok z Reformní strany (RP).

Slib pokořit „povstalecké síly“

I Če-mjong vedl prezidentskou kampaň se slibem, že pokoří „povstalecké síly“, které podle něj vedl sesazený Jun. Byl favorizován ve volebních průzkumech díky hluboké frustraci veřejnosti z konzervativců v důsledku politické krize, kterou spustil Jun vyhlášením stanného práva.

Kim se snažil získat podporu umírněných nerozhodných voličů, zatímco jeho stranou zmítaly vnitřní spory o tom, jak nahlížet na Junovy kroky.

I Če-mjong, kandidát liberální Demokratické strany, při prezidentské kampani v Soulu
Zdroj: Reuters/Kim Hong-ji

I čelí několika kauzám. Loni dostal roční podmíněný trest vězení s dvouletým odkladem kvůli tomu, že při prezidentské kandidatuře v roce 2021 uvedl v rozhovoru s médii nepravdivé informace. Nejvyšší soud také v květnu vrátil k projednání podezření z porušení volebního zákona. Je vyšetřován i kvůli podílu na korupci v souvislosti s projektem ve městě Songnam, kde býval starostou. Je také podezřelý ze zneužití vládní kreditní karty na osobní výdaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...