Karel Haas

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek rozhodla nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání. O tom, jestli se jedná o naplnění důvodu, proč mají poslanci imunitu, nebo naopak špatnou zprávu pro důvěru v justici a spravedlnost, debatovali pozvaní poslanci v Událostech, komentářích. Podle Heleny Válkové (ANO) byl institut imunity aplikován správně. „Možná že je teď v současné době (…) nedostatečně konkrétní a to vede ke sporům,“ připouští ale. „Poslanecká imunita je tady od toho, aby chránila před neoprávněnou šikanou představitele moci zákonodárné před mocí výkonnou nebo soudní. (…) Skutečně potřebuje Andrej Babiš, aby byl bráněn před sebou samým?“ ptal se Karel Dvořák (STAN). Svůj pohled připojili také Karel Haas (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Matěj Gregor (Motoristé). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

Poslanecká sněmovna podle stanoviska mandátového a imunitního výboru zřejmě nevydá premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Výbor nedoporučil plénu ani vydání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) ke stíhání v kauze předvolebních plakátů hnutí SPD. Stanovisko výboru ovšem pro poslance, kteří by o soudní žádosti mohli rozhodovat 5. března, není závazné.

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Konflikt ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem se prohlubuje. Ve hře je i neúčast hlavy státu na letním summitu NATO. Opozice chce v návaznosti na aktuální dění vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích označil prezidentovu reakci za „přehnanou“. Místopředsedkyně zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD) by stejně jako Vondráček upřednostnila jinou formu komunikace. Místopředseda ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) vnímá patovou situaci v koalici – jde dle něj o neochotu premiéra Andreje Babiše (ANO) podat kompetenční žalobu na hlavu státu. Dle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba chybí „naprosto jasný distanc“. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Budoucí opozice nechala kvůli možnému střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím premiérem, svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Na ní chtějí zástupci končící vlády od Babiše slyšet: „Já vyřeším potenciální střet zájmů tímto způsobem,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem znovuzvolený poslanec Karel Haas (ODS). „Je to veřejný závazek osoby, která plánuje být premiérem této země,“ doplnil. Sám by prý na schůzi rád shrnul české a evropské právo, které se střetu zájmů týká.

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.

„Fakticky se ukazuje, že Piráti vadí – nejenom hnutí ANO, ale i jiným stranám,“ řekl znovuzvolený poslanec Ivan Bartoš (Piráti) k tomu, že strana v příští sněmovně nebude mít zástupce ve vedení výborů ani dolní komory. O obsazení postů bylo dle něj rozhodnuto už dříve. To odmítl znovuzvolený poslanec ODS Karel Haas. „Škoda, že Piráti a Ivan Bartoš (…) nedorostli do politické dospělosti a žijí v jakýchsi konspiračních teoriích,“ reagoval v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem. ČT zvala i zástupce ANO, SPD a Motoristů, nikdo z nich pozvání nepřijal.

Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. S rozhodnutím zároveň seznámil členy širšího vedení strany. Reagoval tak na výsledky sněmovních voleb, v nichž vládní koalici SPOLU porazilo hnutí ANO. Nové vedení bude strana volit na kongresu 17. a 18. ledna 2026. Na něm nehodlá funkci obhajovat ani první místopředseda strany Zbyněk Stanjura.

Není pravda, že se vláda snaží zamést bitcoinovou kauzu pod koberec, uvedl poslanec Karel Haas (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) za dva měsíce ve funkci odvedla na transparentním šetření bitcoinové kauzy ohromné množství práce,“ dodal. Podle senátora Roberta Šlachty (Přísaha) jsou však kroky, které ministryně spravedlnosti dělá, „spíše chaotické, navenek těžko čitelné“. Je rád, že se orgány činné v trestním řízení zabývají dárcem bitcoinů resortu spravedlnosti Tomášem Jiřikovským, věří nicméně, že se budou zabývat také politiky, „kteří umožnili, aby finanční prostředky byly zlegalizovány“.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nahlédnout do spisu. Otec chtěl vědět, jak inspekce prověřila postup policie při zásahu na fakultě. Jeho stížnosti v úterý vyhověl Ústavní soud (ÚS) a zakázal inspekci, aby pokračovala v porušování mužových práv. Pozůstalí po obětech mají právo na informace z vyšetřování provedeného inspekcí bezpečnostních sborů, zdůraznil ÚS.

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.

Premiér Petr Fiala má kandidáta na post ministra spravedlnosti, jméno případného nástupce předseda vlády neuvedl. S dalším postupem po rezignaci Pavla Blažka chce seznámit veřejnost počátkem příštího týdne. „V kuloárech se mluví o jediném jméně, a to o Evě Decroix (všichni ODS), což je loni zvolená místopředsedkyně strany,“ informoval redaktor ČT Martin Šnajdr. Decroix odmítla spekulace komentovat.

Sněmovna ve středu posunula do závěrečného kola schvalování zákon o podpoře bydlení, který má přinést systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Do finále míří i vládní novela o sociálních službách. Poslanci v úvodním kole podpořili také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem mladším patnácti let. Předloha vyvolala debatu. Odolala návrhu Karla Haase (ODS) na zamítnutí.

Poslanci schválili novelu o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval, zejména kvůli nastavení soudcovských platů. Sněmovna následně přehlasovala také senátní veto novely energetického zákona. Schůze byla poté přerušena.

Poslanci měli ve středu na programu jednání o zprávě vyšetřovací komise týkající se předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vláda by podle dolní komory měla předložit návrh zákazu tlumičů hluku na krátké střelné zbraně, tedy na pistole a revolvery.

Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.

Sněmovní vyšetřovací komise neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému při předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované události. Shledala však nedostatky v oblasti operačního a taktického řízení předtím, než pachatel začal na fakultě střílet. Navrhla opatření do budoucna.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.