Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.
Na většině návrhu mají právní experti z trojice vládních uskupení shodu. Vyjednávali o něm týdny.
„Původní návrh byl 25 procent ze všech oprávněných voličů, kteří by se museli vyslovit nejméně pro jednu variantu. V tuhle chvíli jsou ve hře vyšší čísla,“ vysvětlil Tejc. Návrh ale prý upravil na základě připomínek členů koaliční rady a předloží ho znovu, aby se shodu podařilo najít.
Okamura zase slíbil, že za co nejnižší kvórum bude bojovat. „Aby se občané co nejvíc mohli zapojit do rozhodování o naší zemi,“ řekl.
Motoristé na věc vyhraněný názor nemají.
Nevládní strany jsou skeptické
Protože by šlo o ústavní zákon, k jehož přijetí je ve sněmovně potřeba třípětinová většina všech poslanců a v Senátu třípětinová většina všech přítomných, vládní strany budou potřebovat podporu alespoň části opozice. Ke spolupráci nabízí Piráti, kteří řadí celostátní hlasování dlouhodobě mezi své priority.
Právě pirátští poslanci by mohli koalici s prosazením návrhu pomoct. Sama má dohromady 108 hlasů, potřebuje jich 120. Osmnáct členů jednoho z opozičních klubů by tak vládě stačilo.
„Nás dosud nikdo ani neoslovil, abychom se stali součástí nějaké pracovní skupiny, která existuje,“ sdělila však místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Kateřina Stojanová. „Tím, že to neudělali, tak my jim v tuto chvíli rozhodně pomáhat v prosazení návrhu tohoto typu nebudeme,“ dodala.
Podle Tejce ale vyjednávání přijde na řadu až poté, co předlohu schválí koaliční rada. To by se mohlo stát v pondělí.
„Já bych očekával i ochotu od Starostů. Přece jenom jsou to lidé, kteří se zaštiťují slovem starostové, a zrovna na komunální nebo krajské úrovni už ta referenda fungují,“ uvedl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).
Místopředseda STAN Karel Dvořák je ale k věci skeptický. „Já bych od vlády očekávat velice vážně zpracovanou část, jak v případě referenda čelit hybridním hrozbám,“ řekl.
Na EU a NATO se referendum ptát nebude
Lidé by v referendu mohli rozhodovat o tématech, která se jich přímo týkají – například o konci těžby uhlí v Česku. Zákon ale taky vyjmenuje otázky, na které nebude možné se ptát. Například na členství v Evropské unii nebo NATO, ale také na úpravy Ústavy nebo lidskoprávní a rozpočtové změny.
Nemožnost hlasování o členství v mezinárodních organizacích je zásadní právě pro zástupce nevládních stran.
Hlasování o setrvání Česka v sedmadvacítce slibovalo před volbami SPD, návrh ministerstva spravedlnosti takovou možnost ale vyloučí. Aktuálně nepočítá ani s tím, že by lidé mohli přímo odvolat prezidenta. Ačkoliv taková myšlenka na uzavřeném jednání padla.
„Spíš za tím vidím z mého pohledu nějakou pomstu aktuálnímu prezidentovi než smysluplnou ústavní úvahu,“ komentoval místopředseda ODS Karel Haas. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ale řekl, že „nikdy skutečnost, že by v obecném referendu mělo být odvolávání prezidenta republiky, neslyšel“.
I spekulace kolem odvolatelnosti hlavy státu opozici od spolupráce s koalicí odrazují. Té se tak pravděpodobnost na prosazení návrhu ve sněmovně snižuje.
Podrobnosti návrhu
Podle Tejce je předložení návrhu do legislativního procesu otázkou dnů, ovšem pokud se na něm shodne koaliční rada. „Na vládě to bude zhruba do dvou týdnů od shody, protože návrh je v zásadě připraven,“ dodal. Chce, aby norma začala platit nejpozději od roku 2028.
Vyvolat celostátní hlasování by mohl kdokoliv starší osmnácti let. Pod jeho návrh by se ale muselo podepsat alespoň tři sta tisíc lidí. S nápadem na konání plebiscitu by mohl přijít i parlament. Pokud by prošla varianta, že se pro bude muset vyslovit 25 procent všech oprávněných voličů, rovnalo by se to zhruba dvěma milionům, což opozice také kritizuje jako příliš nízké číslo.
Češi v celostátním referendu zatím rozhodovali pouze jednou, a to o vstupu do EU, když to v roce 2003 umožnil speciální zákon. Zúčastnilo se přes 41 procent voličů.
