Koalice se pře o parametry celostátního referenda

Nahrávám video

Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.

Na většině návrhu mají právní experti z trojice vládních uskupení shodu. Vyjednávali o něm týdny.

„Původní návrh byl 25 procent ze všech oprávněných voličů, kteří by se museli vyslovit nejméně pro jednu variantu. V tuhle chvíli jsou ve hře vyšší čísla,“ vysvětlil Tejc. Návrh ale prý upravil na základě připomínek členů koaliční rady a předloží ho znovu, aby se shodu podařilo najít.

Okamura zase slíbil, že za co nejnižší kvórum bude bojovat. „Aby se občané co nejvíc mohli zapojit do rozhodování o naší zemi,“ řekl.

Motoristé na věc vyhraněný názor nemají.

Nevládní strany jsou skeptické

Protože by šlo o ústavní zákon, k jehož přijetí je ve sněmovně potřeba třípětinová většina všech poslanců a v Senátu třípětinová většina všech přítomných, vládní strany budou potřebovat podporu alespoň části opozice. Ke spolupráci nabízí Piráti, kteří řadí celostátní hlasování dlouhodobě mezi své priority.

Právě pirátští poslanci by mohli koalici s prosazením návrhu pomoct. Sama má dohromady 108 hlasů, potřebuje jich 120. Osmnáct členů jednoho z opozičních klubů by tak vládě stačilo.

„Nás dosud nikdo ani neoslovil, abychom se stali součástí nějaké pracovní skupiny, která existuje,“ sdělila však místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Kateřina Stojanová. „Tím, že to neudělali, tak my jim v tuto chvíli rozhodně pomáhat v prosazení návrhu tohoto typu nebudeme,“ dodala.

Podle Tejce ale vyjednávání přijde na řadu až poté, co předlohu schválí koaliční rada. To by se mohlo stát v pondělí.

„Já bych očekával i ochotu od Starostů. Přece jenom jsou to lidé, kteří se zaštiťují slovem starostové, a zrovna na komunální nebo krajské úrovni už ta referenda fungují,“ uvedl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Místopředseda STAN Karel Dvořák je ale k věci skeptický. „Já bych od vlády očekávat velice vážně zpracovanou část, jak v případě referenda čelit hybridním hrozbám,“ řekl.

Na EU a NATO se referendum ptát nebude

Lidé by v referendu mohli rozhodovat o tématech, která se jich přímo týkají – například o konci těžby uhlí v Česku. Zákon ale taky vyjmenuje otázky, na které nebude možné se ptát. Například na členství v Evropské unii nebo NATO, ale také na úpravy Ústavy nebo lidskoprávní a rozpočtové změny.

Nemožnost hlasování o členství v mezinárodních organizacích je zásadní právě pro zástupce nevládních stran.

Hlasování o setrvání Česka v sedmadvacítce slibovalo před volbami SPD, návrh ministerstva spravedlnosti takovou možnost ale vyloučí. Aktuálně nepočítá ani s tím, že by lidé mohli přímo odvolat prezidenta. Ačkoliv taková myšlenka na uzavřeném jednání padla.

„Spíš za tím vidím z mého pohledu nějakou pomstu aktuálnímu prezidentovi než smysluplnou ústavní úvahu,“ komentoval místopředseda ODS Karel Haas. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ale řekl, že „nikdy skutečnost, že by v obecném referendu mělo být odvolávání prezidenta republiky, neslyšel“.

I spekulace kolem odvolatelnosti hlavy státu opozici od spolupráce s koalicí odrazují. Té se tak pravděpodobnost na prosazení návrhu ve sněmovně snižuje.

Podrobnosti návrhu

Podle Tejce je předložení návrhu do legislativního procesu otázkou dnů, ovšem pokud se na něm shodne koaliční rada. „Na vládě to bude zhruba do dvou týdnů od shody, protože návrh je v zásadě připraven,“ dodal. Chce, aby norma začala platit nejpozději od roku 2028.

Vyvolat celostátní hlasování by mohl kdokoliv starší osmnácti let. Pod jeho návrh by se ale muselo podepsat alespoň tři sta tisíc lidí. S nápadem na konání plebiscitu by mohl přijít i parlament. Pokud by prošla varianta, že se pro bude muset vyslovit 25 procent všech oprávněných voličů, rovnalo by se to zhruba dvěma milionům, což opozice také kritizuje jako příliš nízké číslo.

Češi v celostátním referendu zatím rozhodovali pouze jednou, a to o vstupu do EU, když to v roce 2003 umožnil speciální zákon. Zúčastnilo se přes 41 procent voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

Klempíř chce nejprve probrat Evropský akt o svobodě médií, až pak poplatky za ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA).
před 13 mminutami

Skoro polovina Čechů považuje agresi Ruska vůči NATO za pravděpodobnou, zjistil průzkum

Že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobné 49 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Vojenskou pomoc Polsku v případě ohrožení by podpořilo 84 procent Čechů, zatímco pobaltským státům by poslalo pomoc 69 procent dotázaných, uvedl průzkum.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 5 hhodinami

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 5 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 7 hhodinami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.