Plebiscit

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.

Elektrárna Opatovice získala povolení stavby pro zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Spalovnu chce postavit v katastru obce Čeperka, sdělila mluvčí elektrárny Hana Počtová. Povolení vydal Dopravní a energetický úřad ministerstva průmyslu a obchodu, záměr již dříve získal kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Čeperka proti němu dlouhodobě vystupuje a zvažuje odvolání. Náklady se odhadují na sedm miliard korun.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by měla začít nejpozději v říjnu 2027. Stavební práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vydání stavebního povolení ministr očekává v polovině roku 2026, poté by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. O vodním díle budou znovu v referendu hlasovat obyvatelé obce, její současné vedení ale odpor klást nechce.

Do politické diskuze se po delší době vrátilo jedno z velkých politických témat. Kvůli zavedení možnosti celostátních referend chce hnutí ANO prosadit změnu Ústavy –⁠ občané by ve všelidových hlasováních podle avizovaného návrhu rozhodovali o tématech, která nesouvisejí s bezpečností ani s mezinárodními vztahy. Osud návrhu ale není jasný, protože ho vládní strany nepovažují za prioritu.

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Ruská ústřední volební komise oznámila, že změny ústavy podpořilo v plebiscitu téměř 78 procent voličů. Sečtené jsou podle ní všechny okrsky. Opozice průběžné výsledky hlasování zpochybnila, někteří voliči a média upozorňují na podvody. Navrhované změny ústavy umožní šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi ještě dvojí znovuzvolení prezidentem. Mluvčí Kremlu výsledek označil za triumf podpory Putinovi. Diplomacie EU ale vyzvala Moskvu, aby vyšetřila podezření na „nesrovnalosti“.

Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.

Rusové mohou poslední den hlasovat o změnách ústavy. Ty předpokládají posun v mocenské rovnováze institucí, zakotvení některých hodnotových prvků a umožnění dalších dvou kandidatur pro Vladimira Putina. Plebiscit však nemá právní váhu. Ani změny samotné nebyly přijaty v souladu se zákonem. Kvůli pandemii se navíc musel posunout termín, což má vážné důsledky pro loajalitu místních volebních komisí. Podle některých ruských právníků a politologů tak místo plánovaného posílení legitimity režimu hrozí pravý opak.