Putin si podepsal doživotní imunitu. Rozšířil také svou moc nad horní komorou parlamentu

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Nová úprava exprezidentům a jejich rodinám zajišťuje v podstatě doživotní imunitu. Poté, co v úřadu skončil, prezident nemůže být trestně odpovědný, nesmí být zadržen, zatčen, prohledán ani vyslýchán, píše agentura Interfax. Výjimkou je velezrada a další závažné zločiny – v takovém případě může nově bývalou hlavu státu obvinit Státní duma a postup musí potvrdit nejvyšší a ústavní soud. Na základě těchto obvinění rozhodnutí o zbavení imunity učiní Rada federace, čili horní komora parlamentu, napsala agentura TASS.

Dosavadní zákony prezidentům zaručovaly imunitu, která se vztahovala na trestné činy, jichž se dopustili v úřadu. Výjimku představovaly závažné činy. V takovém případě měl stíhání zahájit Vyšetřovací výbor Ruské federace a parlament poté rozhodnout o případném zbavení imunity prezidenta.

Senátoři

Putin rovněž podepsal zákon, jenž umožňuje bývalým prezidentům stát se doživotními senátory. Zpětně se vztahuje i na Dmitrije Medveděva, jenž stál v čele státu v letech 2008 až 2012.

Nově také prezident může jmenovat do 170členné Rady federace až třicet senátorů, sedm z nich doživotně. Zákony už schválila Státní duma i Rada federace a začaly platit v úterý po jejich zveřejnění.

Plebiscit

Zákony navazují na ústavní změny z letošního léta. Kvapně a podle mnoha právníků protiprávně přijaté úpravy především umožní Putinovi další dvě prezidentská období. V čele země tak může zůstat až do roku 2036.

Změny dále posunuly mocenskou rovnováhu ruských politických institucí. Posílily parlament a oslabily například ústavní a nejvyšší soudy. Zakotvily také některé hodnotové prvky, jako například manželství jako svazek muže a ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise by měla zveřejnit předběžné výsledky v průběhu noci. Informovala o tom agentura Reuters. Vítězem hlasování se už prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
před 2 hhodinami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 5 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 5 hhodinami

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 15 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 16 hhodinami
Načítání...