Poslanci po úvodní debatě podpořili růst rodičovského příspěvku, někteří z řad opozice kritizovali chybějící valorizační mechanismus. Jednomyslně a zrychleně také po úvodním kole schválili senátní novelu o odkladu spuštění elektronizace voleb spolu s usnadněním hlasování pro lidi se zrakovým postižením. Horní komora má nyní potvrdit souhlas. Prvním čtením prošla i koaliční novela, která mimo jiné upravuje státní úhradu České poště. Na začátku úterní schůze složil slib nový zákonodárce Motoristů Libor Forman, který nahradil Karla Berana, jenž rezignoval.
Rodičovský příspěvek by mohl mohl vzrůst od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun a na dvojčata a vícerčata ze 700 tisíc korun na 800 tisíc korun. Poslanci návrh přikázali výboru pro sociální politiku. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) pro projednání ve výboru navrhl zkrácení lhůty na pětadvacet dní, což sněmovna odsouhlasila.
Vládní novela zvýšení předpokládá pro rodiče dětí narozené po 1. lednu 2027. O okruhu rodičů s nárokem budou poslanci dál jednat. Například koaliční hnutí SPD prosazuje poměrné zvýšení příspěvku i pro rodiče dětí do tří let věku narozených před přelomem nynějšího a příštího roku. Část opozice znovu volá po zavedení valorizace.
Dopady přidání na státní rozpočet podle vládní předlohy by byly podle ministerstva práce a sociálních věcí 230 milionů korun v prvním roce. Náklady by postupně rostly a od roku 2030 po plném zavedení a nynějším nízkém počtu narozených by činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc. Cílem růstu rodičovské je podle Juchelky snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života.
Zavedení valorizace rodičovského příspěvku prosazují opoziční STAN a Piráti. Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková už podala návrh s valorizačním mechanismem, podle kterého by příspěvek mohla zvyšovat vždy od ledna nařízením vláda, pokud by úhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent. Pivoňka Vaňková uvedla, že v minulém období ve vládě Petra Fialy (ODS) hnutí STAN pravidelnou valorizaci neprosadilo.
Piráti dlouhodobě chtějí automatickou valorizaci, jako je tomu u důchodů. Přišli už dřív i s úpravou, která by navázala příspěvek na minimální mzdu. Valorizace by podle Venduly Svobodové přinesla předvídatelnost hodnoty rodičovského příspěvku a spravedlivější nastavení systému. Juchelka ale upozornil na to, že zavedení valorizace ztěžuje to, že čerpání rodičovského příspěvku umožňuje velkou pružnost spočívající například ve změně výše měsíční částky.
Poslankyně TOP 09 Zdeňka Blišťanová očekávala komplexnější návrh pro podporu rodin a slaďování rodinného a pracovního života. „Návrh žádné nové nástroje nepřináší,“ řekla.
Reakce vzbudilo vystoupení Kateriny Demetrashvili (Piráti), v němž kritizovala zejména Alianci pro rodinu, kterou označila za klerofašistickou. To odsoudili i někteří opoziční poslanci z řad ODS či KDU-ČSL.
Za Demetrashvili se postavila Olga Richterová (Piráti), podle které se zastala mladých. Organizace může mít podle ní problematické aspekty. Juchelka o Richterové prohlásil, že je lhářka. Poslanec ODS Vojtěch Munzar nabádal Demetrashvili, aby nepoužívala silná slova a nálepkování. „Vede to jen k rozdělování společnosti,“ poznamenal. Munzarův stranický kolega Jiří Havránek se pozastavil i nad Juchelkovým vyjádřením vůči Richterové.
Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 z 300 tisíc na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 tisíc korun. Dříve šlo o 1,5násobek. Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských. Pokud by se rodičovská zvedla i těm, kteří ji už pobírají, stálo by to příští rok asi 7,3 miliardy korun.
Do novely chce Juchelka při sněmovním projednávání zahrnout také úpravy systému superdávky. Mají se týkat například normativních nákladů na bydlení, které mají podle ministra odrážet reálné ceny v daném regionu, a zranitelnosti. Za zranitelnou domácnost se má pokládat osamělý rodič s dítětem do patnácti let věku místo do sedmi let. „Nejde o změnu koncepce superdávky,“ uvedl Juchelka.
Odklad elektronizace správy voleb
Kvůli schválenému odkladu elektronizace správy voleb, která bude naplno spuštěná až od roku 2028, budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb. Změny přinese senátní novela, kterou nyní dostane horní parlamentní komora k potvrzení souhlasu.
Normu, kterou podpořilo všech 155 přítomných poslanců, poté ještě obdrží k podpisu prezident. Ten po jejím přijetí bude moci vyhlásit letošní senátní a komunální volby podle upravených pravidel na 9. a 10. října v souladu s ústavou, upozornil za předkladatele senátor Michael Canov (SLK).
Odklad plného spuštění Informačního systému správy voleb (ISSV), který zavedly počátkem roku změny volebních pravidel, do novely prosadil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zdůvodnil to nutností dostatečně zajistit bezpečnost systému proti kybernetickým útokům nebo globálním výpadkům elektrické energie a také proškolit jeho uživatele. Na systém je podle ministra napojená zatím jen polovina obcí.
Prostřednictvím ISSV měli mít letos poprvé možnost přihlásit svou kandidaturu zájemci o místa v obecních zastupitelstvech. Nezávislí kandidáti a jejich uskupení, kteří musí doložit k přijetí nominace potřebný počet podporovatelů v obci, měli mít možnost využít rovněž takzvanou ePetici. Po přijetí odkladu se kandidátky i petice budou předkládat registračním úřadům nadále v listinné podobě a bez omezení rozsahu uvádět povolání kandidátů.
Záměrem původní senátní novely je umožnit nevidomým lépe pracovat s konkrétním hlasovacím lístkem s využitím grafického QR kódu a aplikací v mobilním telefonu. Především by jim měl umožnit ověření, že do hlasovací obálky vkládají lístek, který vybrali třeba s využitím asistenta. Díky QR kódu by si mohli například na mobilním telefonu zvětšit text lístku nebo si jej hlasově poslechnout.
Změna podle předkladatelů bude znamenat navýšení nákladů státního rozpočtu na tisk hlasovacích lístků o zhruba dva miliony korun na jedny volby. Lístky s QR kódem by měly být k dispozici pro všechny typy voleb s výjimkou komunálních vzhledem k jejich složitosti, kde si lidé především ve větších městech mohou vybírat kandidáty z různých uskupení.
Snížení úhrady nákladů České poště
Novela skupiny poslanců ANO předpokládá snížení státní úhrady čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou z nynějších až dvou miliard korun ročně na nejvýše 1,5 miliardy korun. Předloha, kterou se mění některé zákony na úseku vnitřní správy, rovněž posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy například u spisové služby. Metnar před poslanci potvrdil, že navrhované změny vznikaly ve spolupráci s ministerstvem vnitra a reagují na zjištěné problémy.
Zvýšení mezní částky státní úhrady České poště o půl miliardy na dvě miliardy korun schválil Parlament spolu se změnami vyplácení náhrady loni s účinností od letoška. Nynější novela poslanců ANO navrací podle zdůvodnění předchozí stav, aby se podle důvodové zprávy odstranilo riziko nesouladu s rozhodnutím Evropské komise o mechanismu podpory včetně výše kompenzace z loňského července.
Zástupce předkladatelů Hubert Lang (ANO) v úterý před poslanci popsal, že Evropská komise schválila podporu České poště pouze do 1,5 miliardy korun, čímž vzniká přímý rozpor s evropskými pravidly. Pokud by zákon horní hranici nesnížil, vznikl by rozpor s evropskými pravidly a hrozilo by i zablokování kompenzací.
„Jedná se o první krok, který pomůže k finanční stabilizaci České pošty. Jsme za rozhodnutí sněmovny rádi a věříme, že celý legislativní proces zajistí financování univerzální služby,“ komentoval mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Ministr Metnar již v dubnu řekl, že se Česká pošta dostala kvůli loňské novele poštovního zákona do problémů. Zvýšení platby podléhá nové evropské notifikaci, která podle náměstka ministra Lukáše Klučky může trvat dva roky. Pošta by se proto mohla dostat do platební neschopnosti.
Pošta za loňský rok vykázala podle Metnarova dřívějšího vyjádření bez majetkových operací ztrátu přes jednu miliardu korun. Předloni to bylo 1,25 miliardy korun. Balíkové služby vykázaly ztrátu 2,5 miliardy korun. Pro letošní rok pošta plánovala ztrátu přes dvě miliardy korun a hromadné propouštění. Nová dozorčí rada ale chce zachovat pobočkovou síť i asi 19 tisíc zaměstnanců.
Novela poslanců ANO také posouvá o další dva roky na leden 2029 povinnost používání atestované elektronické spisové služby pro ústřední správní úřady a o tři roky pro ostatní úřady. Výjimku z povinnosti mají nově mít také bezpečnostní sbory včetně Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a také Vojenská policie. Lang řekl, že za současného stavu by řada institucí porušovala zákon bez vlastního zavinění.
Dvouletý odklad na polovinu ledna 2029 navrhli poslanci ANO pro spuštění poslední části systému eLegislativa, která se týká projednávání novelizací zákonů. Setrvání na nynějším termínu v polovině ledna 2027 by podle nich znamenalo nasazení systému, který neumí pracovat s pozměňovacími návrhy, tak jak vyžaduje nynější parlamentní praxe. Metnar řekl, že vnitro chce získaný čas využít k zásadní modernizaci editačního prostředí, protože vychází ze zastaralých návrhů, které už neodpovídají požadavkům na uživatelský komfort a technologický rozvoj. Předloha posouvá z ledna 2027 na červenec 2028 také spuštění matričního informačního systému.
Poslankyně Pirátů Michaela Moricová varovala před tím, aby se z odkladu projektů nestal nový standard. Za pár let by se podle ní mohli poslanci setkat se stejnou větou, že něco není připravené, i když se do toho nalily miliony ze státního rozpočtu.
Náhradník Forman složil slib
Formanovým složením poslaneckého slibu je sněmovna opět kompletní. Forman je předseda organizace Motoristů na Vysočině, jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic. Před složením slibu převzal osvědčení o zvolení. Vznik jeho mandátu ověřil také mandátový a imunitní výbor. V jednacím sále se při slibu nacházelo vůbec poprvé nové slavnostní provedení ústavy.
Forman, jenž byl v minulosti jihlavským zastupitelem za ODS a vedl finanční výbor, bude v dolní komoře působit v hospodářském a v branném výboru. Chce se zaměřit na kontrolu účelnosti vynakládání veřejných peněz.
Beranovi (za Motoristy) mandát po rezignaci zanikl 29. května. Stal se vedoucím Stálé mise ČR při OSN v Ženevě. Jde o šestou výměnu v poslaneckých lavicích v tomto volebním období.
Mimořádná schůze
Vládní tábor nechal svolat k trojici předloh mimořádnou schůzi. Ačkoli návrh programu takových schůzí není možné měnit ani upravovat, před hlasováním o něm vystoupili zástupci Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib hovořil o nutnosti vyřešit střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéfka sněmovního klubu Pirátů Olga Richterová předznamenala, že v úterý projednávaný návrh růstu rodičovského příspěvku podle ní způsobí frustraci, mimo jiné kvůli rozhodujícímu datu narození dítěte. Marian Jurečka za lidovecký klub sdělil, že lidovci budou chtít například větší flexibilitu rodičovské. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel komentoval debatu o přijetí eura. Připomněl, že jde o krok, ke kterému se Česko zavázalo.
