Hlasování

Krajský soud v Praze prohlásil hlasování v komunálních volbách ve Vysoké u Příbramě za neplatné. Důvodem jsou rozpory mezi volební dokumentací a čestnými prohlášeními voličů o tom, jak hlasovali, vyplývá z usnesení soudu. Hlasování v obci s 360 obyvateli se tak musí opakovat. Volby se budou opakovat také ve Slavětíně na Lounsku. V případě voleb v Mariánských Lázních pak Krajský soud v Plzni uvedl, že volby provázelo kupčení s hlasy. Dle soudu ale nebyl jednoznačně prokázán vliv na rozdělení mandátů.

Soud v Paraguayi v sobotu rozhodl o vazbě pro bývalou hlavu státu Santiaga Peňu. V noci na neděli o tom informovala agentura Reuters s tím, že prokuratura vyšetřuje Peňovy vazby na Ueno Bank, jejíž krach připravil téměř polovinu z 6,5 milionu obyvatel země o přístup k jejich penězům. Soud poslal do vazby i exguvernéra centrální banky Carlose Carvalla.

Je to skutečná volební porážka, kterou Lula uštědřil Fláviu Bolsonarovi, synovi bývalého brazilského prezidenta. V prvním kole skončil liberální kandidát na prvním místě se ziskem 47,06 procenta hlasů, zatímco úřadující prezident získal 45,12 procenta. Tato rána probudila levicový progresivní tábor, který znovu nastartoval skutečnou propagační strategii založenou na kampani na sociálních sítích díky „Lulově armádě“ a v televizních debatách, která Lulovi zajistila čtvrté prezidentské období.

Krajské soudy se už vypořádaly s téměř polovinou stížností na komunální volby, o dalších budou rozhodovat. České televizi to sdělili mluvčí krajských soudů. Většinu stížností soudy zamítly, někde se ale bude hlasování opakovat. K urnám půjdou lidé znovu například na Moldavě na Teplicku. V Karviné se zase po přepočtení hlasů dostalo do zastupitelstva hnutí SPD, kterému původně chyběly dva hlasy. Nejvyšší správní soud již odmítl devět ze šestnácti stížností na senátní volby.

Demokratická strana ve volbách do Senátu USA získala už sedm křesel, která dříve patřila republikánům, a bude mít v horní komoře Kongresu většinu, ukazují projekce agentury AP. Novým senátorem za Texas by se měl stát James Talarico. Kansaským senátorem bude Adam Hamilton. Podle projekce Fox News v Michiganu senátorské křeslo získal Abdul El-Sayed. K 11:20 SEČ demokraté mají podle AP 54 křesel, republikáni 44. K většině v horní komoře Kongresu je třeba 51 mandátů. Nejasné jsou zatím výsledky ve dvou státech.

Americká federální soudkyně nařídila ministerstvu spravedlnosti, aby přestalo vyhrožovat trestním stíháním státním a místním volebním úředníkům, kteří nevyhoví požadavkům administrativy republikánského prezidenta Donalda Trumpa ohledně údajného hlasování osob bez amerického občanství. Informoval o tom server NBC News.

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.

Poražený kandidát na brazilského prezidenta a senátor Flávio Bolsonaro po útěku z vlasti přicestoval na Floridu. Prohlásil, že je „vůdcem“ Brazílie a že jej o vítězství připravil volební státní převrat. Toho se podle něj měl dopustit levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve spolupráci s nejvyšším soudem. Mezinárodní pozorovatelé označili hlasování za férové.

Historický úspěch slaví v izraelských parlamentních volbách strany arabské menšiny – Sjednocená kandidátka a Ra'am, které by mohly takřka zdvojnásobit počet mandátů. Vysokou účast v arabských městech podle voličů podnítilo nepřátelské chování krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira a jeho neschopnost bojovat proti rostoucímu násilí, píše list Times of Israel (ToI). Arabské strany se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování příští vlády. Sionistická uskupení však zatím spolupráci odmítají.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Model umělé inteligence (AI) Claude od společnosti Anthropic obešel placený přístup k údajům o hlasování v americkém státě Georgia, ačkoli k tomu nebyl vyzván. Informoval o tom v neděli server Axios, který se odvolává na mluvčího firmy. Dotčená data jsou sice veřejná, stát je ale zpřístupňuje za poplatek. Případ může podle agentury AFP dále posílit obavy, že se umělá inteligence vymkne lidské kontrole.

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.

Na Slovensku lidé v sobotu volili nové vedení vesnic, měst a krajů. Místnosti se uzavřely a začalo sčítání hlasů – na většině míst ve 20:00, ve čtyřech obcích o něco později kvůli problémům během dne. Komunální a krajské volby se stejně jako v roce 2022 konaly v jednom termínu. Hlasování podle šéfa státní volební komise Eduarda Burdy probíhalo až na výjimky hladce.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Volby jen mírně proměnily síly jednotlivých klubů v Senátu. Nejpočetnější zastoupení má dál ODS s TOP 09, naopak klub Pirátů a zástupců SEN 21 o potřebný počet členů přišel. Noví senátoři složí slib na schůzi 19. listopadu. Nyní funguje deset senátních výborů, počet by se v novém období mohl změnit. Šéfové nejsilnějších stran zvažují, že by výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost rozdělili na dva: tematicky jim přijde příliš široký. Zatímco řadoví členové výborů se obmění, ve vedení většinou chtějí pokračovat dosavadní šéfové. Rozhodovat se bude v následujících týdnech i o místopředsedech a předsedovi celého Senátu. Nejsilnější klub ODS a TOP 09 zřejmě na nejvyšší funkci znovu navrhne Miloše Vystrčila (ODS). Hlasovat o vedení se bude v listopadu.

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.

Se 14. hodinou se v Česku uzavřely volební místnosti, lidé vybírali nové senátory. Volilo se ve zbývajících 22 volebních obvodech, v každém z nich vždy ze dvou finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno už před týdnem v prvním kole, znovu už proto nehlasovali voliči na Strakonicku, Děčínsku, Rychnovsku, Trutnovsku a Vyškovsku. S výsledky, které se očekávají do několika hodin, bude dokončena letošní obměna třetiny horní komory parlamentu.

Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.

Rusko zasahovalo do referenda o odchodu Británie z Evropské unie v roce 2016, uvedl britský premiér Andy Burnham v rozhovoru s autory podcastu The Rest is Politics. Prohlásil také, že podobné aktivity se odehrávají v Německu. Je to poprvé, co premiér Spojeného království řekl, že se Rusko snažilo ovlivnit hlasování o brexitu, ačkoli varování ohledně snah Kremlu o ovlivňování britské politiky se objevují dlouho, napsala BBC.

Americká soudkyně nařídila okamžité zastavení politických reklam financovaných z peněz daňových poplatníků, které oslavují prezidenta Donalda Trumpa a propagují jeho politiku. V noci na pondělí o tom informovaly agentury Reuters a AP. Kritika vůči klipům se objevila krátce před listopadovými volbami, které rozhodnou o tom, zda si Trumpovi republikáni udrží v americkém Kongresu většinu.