Hlasování

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Sněmovna se ve čtvrtek hlasy vládní koalice postavila proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně a vyzvala ke zrušení akce. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem řekl, že dolní parlamentní komora nemá mandát, aby se ke sjezdu takovýmto způsobem stavěla. „Ústava garantuje právo shromažďovací jako základní lidské svobody,“ vysvětlil Jurečka. Všechny podstatné argumenty k tomuto tématu podle něj už opozice sdělila minulý týden. Absurdní mu přijde, že sněmovní schůze byla nazvána „stanovisko vládní koalice vůči setkání sudetských Němců v Brně“. „Já nejsem vládní poslanec,“ vysvětlil, proč poslanci jeho strany během hlasování odešli ze sálu.

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volili místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.

Pravděpodobný maďarský premiér Péter Magyar se chystá na převzetí moci v zemi. Jeho Tisza si zajistila v parlamentu ústavní většinu 141 křesel. Novinář a spisovatel Arpád Soltész očekává zřejmě plynulé odevzdání moci dlouho vládnoucí strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána. Ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová připomněla Magyarovo zapojení do získání zmrazených eurofondů. Pro Evropskou unii (EU) je změna na maďarském premiérském postu pozitivní, dodal komentátor Deníku.cz Luboš Palata. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.

Bulharská policie za posledních 24 hodin zabavila dalších zhruba 295 tisíc eur (asi sedm milionů korun), které podle ní byly určeny na úplatky pro voliče před nedělními parlamentními volbami. Informovala o tom agentura EFE. Podle bulharské tiskové agentury BTA policie také kvůli uplácení voličů zatkla čtyři lidi. Ze zveřejněných informací není jasné, který voličský tábor měly peníze posílit.

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.

Starostové a nezávislí po opakovaném nezvolení šéfa hnutí Víta Rakušana místopředsedou sněmovny nevylučují, že by mohli navrhnout jiného kandidáta. Sám exministr vnitra uvedl, že je smířený s tím, že zvolen nebude, a naznačil, že by o kandidaturu sám neusiloval. Další postup má začátkem příštího týdne probrat poslanecký klub. Koho by STAN mohl místo Rakušana nominovat? Už dřív se mluvilo třeba o bývalé místopředsedkyni dolní komory Věře Kovářové. Ta nyní situaci nekomentovala a odkázala na pondělní jednání klubu. Že by volba jiného kandidáta mohla skončit odlišným výsledkem, připouští i představitelé vládní koalice. Další hlasování by se mohlo odehrát na nejbližší řádné schůzi. S tou sněmovna počítá v polovině dubna.

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.

Slovensko se chystá zrušit korespondenční volbu. Vládní koalice tvrdí, že chce zabránit podvodům, podle opozice tím ale může ovlivnit volby ve svůj prospěch. Slováci žijící v zahraničí by nově místo pošty hlasovali na ambasádách. Korespondenčně je dosud možné odevzdat hlas v parlamentních volbách a referendech.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

V Nepálu začaly první parlamentní volby od loňských protestů, které vedly ke konci tamní vlády. V ulicích a u volebních místností hlídkují bezpečnostní síly, podotýká agentura AP. Volební místnosti se uzavřou ve 12:15 SEČ. Sčítání hlasů má začít ještě ve čtvrtek, výsledky se očekávají o víkendu.

Poslanecká sněmovna podle stanoviska mandátového a imunitního výboru zřejmě nevydá premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Výbor nedoporučil plénu ani vydání předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) ke stíhání v kauze předvolebních plakátů hnutí SPD. Stanovisko výboru ovšem pro poslance, kteří by o soudní žádosti mohli rozhodovat 5. března, není závazné.

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány, aby během voleb převzali kontrolu nad hlasovacími postupy v USA. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by to podle něj měla jeho strana udělat, píší média. Výroky šéf Bílého domu pronesl v rozhovoru s bývalým náměstkem ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Danem Bonginem, který se nedávno vrátil ke kariéře podcastera.

Francouzská vláda přečkala další dvě hlasování o nedůvěře vyvolaná krajní levicí a pravicí kvůli přijetí rozpočtu bez souhlasu poslanců. Vládní návrh rozpočtu díky tomu může zamířit ke schválení do Senátu, informují francouzská média. Horní komora by o něm měla hlasovat ve čtvrtek.

V Myanmaru se v neděli uskutečnila závěrečná třetí fáze všeobecných „voleb“, které jsou v zemi první od vojenského převratu v roce 2021. Vládnoucí vojenská junta a její podporovatelé si již v předchozích kolech zajistili většinu křesel v parlamentu. Kritici však zpochybňují důvěryhodnost „voleb“, které se konaly v době, kdy ve velké části země probíhá občanská válka.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.