Hlasování

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.

Rusko zasahovalo do referenda o odchodu Británie z Evropské unie v roce 2016, uvedl britský premiér Andy Burnham v rozhovoru s autory podcastu The Rest is Politics. Prohlásil také, že podobné aktivity se odehrávají v Německu. Je to poprvé, co premiér Spojeného království řekl, že se Rusko snažilo ovlivnit hlasování o brexitu, ačkoli varování ohledně snah Kremlu o ovlivňování britské politiky se objevují dlouho, napsala BBC.

Americká soudkyně nařídila okamžité zastavení politických reklam financovaných z peněz daňových poplatníků, které oslavují prezidenta Donalda Trumpa a propagují jeho politiku. V noci na pondělí o tom informovaly agentury Reuters a AP. Kritika vůči klipům se objevila krátce před listopadovými volbami, které rozhodnou o tom, zda si Trumpovi republikáni udrží v americkém Kongresu většinu.

Volební komise sečetly všechny hlasy v komunálních volbách. První výsledky byly zveřejněny v sobotu před půl třetí odpoledne z Miskovic na Kutnohorsku. Zhruba o hodinu později začaly přicházet i první výsledky z krajských měst. Nejdéle se čekalo na výsledky obecních voleb z jednoho okrsku v Praze 5, statistici je převzali kolem nedělních 07:00.

Voliči v pátek první den rozhodovali o tom, kdo bude vládnout v jejich obcích následující čtyři roky. K volbám oproti původním předpokladům dorazil i prezident Petr Pavel. V souběžném prvním kole senátních voleb voličské hlasy přinejmenším napovědí, nakolik se obmění třetina horní parlamentní komory a jak silnou většinu si v Senátu udrží současná sněmovní opozice. K obecním volbám přišla první den nejčastěji pětina až třetina voličů, podobně jako před čtyřmi lety. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

V Bosně a Hercegovině se v neděli konaly všeobecné volby. Voliči rozhodovali o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Složení tříčlenného předsednictví by dle předběžných výsledků mělo zůstat téměř nezměněné. Změnil se pouze reprezentant chorvatské menšiny. Tím by se měla stát Darijana Filipovičová. Podle agentury Reuters předběžné výsledky do tříčlenného předsednictva naznačují úspěch levice a nacionalistů.

Podle téměř konečných výsledků je vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,3 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,7 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. LSM se odvolává na sečtení prakticky všech hlasů.

Parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by tato strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí mohla získat 35,6 procenta hlasů. Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.

Bosna a Hercegovina se chystá na nedělní volby. Ve třímilionové federaci se rozhodne o novém vedení v obou jejích etnických entitách. Hlavním tématem je pomalý ekonomický růst a váznoucí proces vstupu do Evropské unie. V pátek vrcholila kampaň, kterou tradičně ovlivnily národnostní spory a diametrálně odlišné představy o budoucnosti země.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Slovenský parlament v úterý vyslovil nedůvěru ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi. Návrh podpořila kromě poslanců opozice i vládní strana SNS, která odvolání Taraby požadovala od letošního jara a která se kvůli tomu dostala do sporu s premiérem Robertem Ficem (Smer). Ten dříve řekl, že záležitost může vládní koalici připravit o těsnou většinu ve sněmovně, a současně připustil možnost vypsání nových voleb. Fico v reakci na hlasování uvedl, že o dalším postupu bude vedení jeho strany jednat ve středu.

Nejvyšší soud Spojených států potřetí zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri. Návrh by ve volbách do Kongresu zřejmě zvýhodnil republikány, zasazuje se o něj prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AP. Podle ní tím končí vleklý právní spor v době, kdy již začalo korespondenční hlasování v kongresových volbách.

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.

Druhým dnem ze tří pokračují v Rusku „volby“ do Státní Dumy. Ruská volební komise tvrdí, že systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, ale situaci označuje za „pod kontrolou“. Jde o první „volby“ do parlamentu od ruského rozpoutání plnohodnotné války proti Ukrajině. Mezinárodní organizace a nezávislí pozorovatelé je tradičně hodnotí jako zmanipulované. Čeká se, že hlasování opět ovládne Jednotné Rusko podporující vůdce Vladimira Putina.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Debata o neutralitě je ve Švýcarsku obzvláště bouřlivá v předvečer hlasování o této otázce, které se uskuteční 27. září. Co však znamená být neutrální ve světě, kde umělá inteligence, cloudové služby a digitální infrastruktura stále více závisí na Spojených státech a Číně?

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.