Hlasování

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii. Kvůli těsnému výsledku musela volební komise hlasy přepočítat, Farage nicméně svou stranu ihned prohlásil za hlavní opozici vůči labouristickému premiérovi Keiru Starmerovi.

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.

Úterní volby do Nejvyššího soudu státu Wisconsin budí v USA nebývalé emoce. Demokraté a republikáni nalili do kampaně rekordní částky, aby podpořili kandidáty, kteří mohou rozhodovat o klíčových tématech jako potraty, volební pravidla či přerozdělení obvodů v Kongresu. Místní obyvatelé mají obavy ze zpolitizování justice. Kritika míří hlavně na kampaň miliardáře Elona Muska. Demokraté z klání udělali de facto referendum o něm a politice prezidenta Donalda Trumpa.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis představil nové složení své vlády, v níž vyměnil několik ministrů v reakci na masové demonstrace vyvolané nejhorším vlakovým neštěstím v historii země. Mitsotakis vybral mimo jiné nové ministry financí, dopravy, migrace a civilní obrany, informoval podle agentur AFP a Reuters vládní mluvčí.

Obyvatelé Grónska se chystají na parlamentní volby. Zástupce do místního zákonodárného sboru budou vybírat v úterý. Hlavním tématem hlasování zřejmě budou otázky týkající se nezávislosti na Dánsku, jehož je Grónsko autonomním územím. Na ostrově před volbami rezonují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že chce Grónsko získat pro USA, třeba i silou.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Němečtí voliči podle prvních prognóz výsledků předčasných parlamentních voleb dali nejvíce hlasů opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Příštím německým kancléřem tak zřejmě bude její předák Friedrich Merz. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou, až krajně pravicovou.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Obyvatelé Znojma budou v referendu hlasovat o tom, co má město udělat s bývalou hasičskou zbrojnicí v Pražské ulici a budovou městských lázní na náměstí Svobody. Ze zbrojnice by mohl být městský „superúřad“, z lázní bazén, sportovní hala, knihovna, tržnice nebo volnočasové centrum. Vedení města chce obyvatelům své záměry postupně představit, chystá i panelovou výstavu. Referendum se bude konat v sobotu 29. března 2025.

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Rumunský ústavní soud ve čtvrtek nařídil přepočítat hlasy prvního kola prezidentských voleb, ve kterých překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu, informovala agentura AFP. Rozhodnutí kritizovali Georgescu i šéfka opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová, která se do druhého kola dostala s těsným náskokem tří tisíc hlasů před premiérem Marcelem Cioalacuem.

Opoziční ANO požádalo o svolání mimořádné schůze sněmovny k návrhu na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně dolní komory. Poslanci by se na ní mohli sejít příští týden, na kdy je plánovaná také řádná schůze. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila za vyhrožování úvahy koaličních politiků, že odvetou za vyvolání hlasování o Pekarové Adamové by mohlo být odvolání některého z místopředsedů sněmovny za opoziční hnutí.

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.

Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících, informovali Piráti v tiskové zprávě. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny. Strana končí ve vládě v reakci na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat k 30. září šéfa Pirátů Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Češi rozhodli o novém složení Senátu, volební místnosti se zavřely ve 14:00. O jménech dvaadvaceti nových či staronových senátorů bylo jasno už po 15. hodině odpoledne. Nejúspěšnější bylo ANO, v letošních volbách získalo osm mandátů. Z vládních uskupení získalo nejvíce mandátů hnutí STAN. Senátorské kluby vládních stran pravděpodobně budou mít v Senátu většinu nejméně 59 křesel z celkových 81.

V Česku v sobotu skončilo druhé kolo senátních voleb. Voliči vybrali dvaadvacet budoucích senátorů. Zájem byl tentokrát nižší než před týdnem, kdy se zároveň konaly volby krajské. Účast se pohybovala mezi deseti až patnácti procenty. Jsou ale i místa, kde k urnám přišly jen jednotky procent voličů.

Uprostřed vládní krize kvůli odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) začala v pátek členská základna Pirátů hlasovat, zda by měla strana odstoupit od koaliční smlouvy. V hlasování, které potrvá do pondělního večera, mají Piráti možnost potvrdit odchod do opozice, o němž vedení mluví jako o hotové věci. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že zkrátí svoji cestu po Spojených státech a v pondělí se sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Nesouhlasí s odchodem Pirátů z vlády, do jiného politického subjektu vstoupit neplánuje.

Piráti neplánují vyzývat Starosty k odchodu z vlády, přestože sami se kabinet chystají opustit. Motto předvolební koalice Pirátů se STAN „Společně do vlády, společně do opozice“ platilo před třemi lety, ale nyní je situace jiná, uvedl Bartoš v příspěvku na síti X. Hnutí STAN ve středu potvrdilo, že Piráty nebude následovat, chce s nimi ale spolupracovat dál. Řízením ministerstva pro místní rozvoj by měl prezident podle návrhu premiéra místo Bartoše dočasně pověřit vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Odmítnutí části plánovaných větrných elektráren nebo těžby, či naopak souhlas se stavbou obchvatu i koupí zámku v sobotu přinesla obecní referenda, která se konala v patnácti obcích spolu s krajskými volbami. Výsledky oznámily obce na svých úředních deskách. Aby bylo referendum platné, musí se ho podle zákona účastnit aspoň 35 procent zapsaných voličů. Závazné je, když jednu odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.