Hlasování

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Rumunský ústavní soud ve čtvrtek nařídil přepočítat hlasy prvního kola prezidentských voleb, ve kterých překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu, informovala agentura AFP. Rozhodnutí kritizovali Georgescu i šéfka opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová, která se do druhého kola dostala s těsným náskokem tří tisíc hlasů před premiérem Marcelem Cioalacuem.

Opoziční ANO požádalo o svolání mimořádné schůze sněmovny k návrhu na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně dolní komory. Poslanci by se na ní mohli sejít příští týden, na kdy je plánovaná také řádná schůze. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila za vyhrožování úvahy koaličních politiků, že odvetou za vyvolání hlasování o Pekarové Adamové by mohlo být odvolání některého z místopředsedů sněmovny za opoziční hnutí.

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.

Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících, informovali Piráti v tiskové zprávě. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny. Strana končí ve vládě v reakci na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat k 30. září šéfa Pirátů Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Češi rozhodli o novém složení Senátu, volební místnosti se zavřely ve 14:00. O jménech dvaadvaceti nových či staronových senátorů bylo jasno už po 15. hodině odpoledne. Nejúspěšnější bylo ANO, v letošních volbách získalo osm mandátů. Z vládních uskupení získalo nejvíce mandátů hnutí STAN. Senátorské kluby vládních stran pravděpodobně budou mít v Senátu většinu nejméně 59 křesel z celkových 81.

V Česku v sobotu skončilo druhé kolo senátních voleb. Voliči vybrali dvaadvacet budoucích senátorů. Zájem byl tentokrát nižší než před týdnem, kdy se zároveň konaly volby krajské. Účast se pohybovala mezi deseti až patnácti procenty. Jsou ale i místa, kde k urnám přišly jen jednotky procent voličů.

Uprostřed vládní krize kvůli odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) začala v pátek členská základna Pirátů hlasovat, zda by měla strana odstoupit od koaliční smlouvy. V hlasování, které potrvá do pondělního večera, mají Piráti možnost potvrdit odchod do opozice, o němž vedení mluví jako o hotové věci. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že zkrátí svoji cestu po Spojených státech a v pondělí se sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Nesouhlasí s odchodem Pirátů z vlády, do jiného politického subjektu vstoupit neplánuje.

Piráti neplánují vyzývat Starosty k odchodu z vlády, přestože sami se kabinet chystají opustit. Motto předvolební koalice Pirátů se STAN „Společně do vlády, společně do opozice“ platilo před třemi lety, ale nyní je situace jiná, uvedl Bartoš v příspěvku na síti X. Hnutí STAN ve středu potvrdilo, že Piráty nebude následovat, chce s nimi ale spolupracovat dál. Řízením ministerstva pro místní rozvoj by měl prezident podle návrhu premiéra místo Bartoše dočasně pověřit vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Odmítnutí části plánovaných větrných elektráren nebo těžby, či naopak souhlas se stavbou obchvatu i koupí zámku v sobotu přinesla obecní referenda, která se konala v patnácti obcích spolu s krajskými volbami. Výsledky oznámily obce na svých úředních deskách. Aby bylo referendum platné, musí se ho podle zákona účastnit aspoň 35 procent zapsaných voličů. Závazné je, když jednu odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.

V Česku skončily krajské a senátní volby. Mimopražští voliči v krajských volbách rozhodli o tom, kdo bude moci vládnout v jejich regionech. Na zhruba třetině území republiky včetně části Prahy si lidé vybrali senátory nebo alespoň finalisty soubojů o 27 míst v horní komoře parlamentu. Podle dosavadních informací se hlasování obešlo bez větších problémů. Volební účast bude zřejmě nižší než před čtyřmi lety.

V Česku v pátek v deset večer skončil první den voleb budoucích krajských zastupitelů. Na části území republiky jsou spojeny s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o členech horní parlamentní komory rozhodují i voliči ze čtyř pražských senátních obvodů. V pěti obcích postižených záplavami organizuje hlasování ministerstvo vnitra. Tyto volby se považují za největší průzkum voličské přízně před těmi sněmovními, které se uskuteční za rok. Mezi prvními tradičně odvolili představitelé stran i prezident Petr Pavel s manželkou. Pokračovat budou volby opět v sobotu od 8:00 do 14:00.

V pátek 20. září a sobotu 21. září se společně s krajskými volbami bude vybírat také třetina Senátu. Hlasovat o svých zástupcích do horní komory parlamentu mohou lidé ve 27 volebních obvodech. Pokud nikdo z kandidátů nezíská v obvodu v prvním kole nadpoloviční většinu, dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů se utkají o týden později ve druhém kole.

V pátek 20. září a v sobotu 21. září se v Česku uskuteční krajské volby. Lidé budou vybírat zastupitele ve 13 krajích, hlasování se netýká Prahy, kde se volí současně s volbami do obcí. Nejvíce mandátů obhajuje ANO, které bude stejně jako ODS a STAN hájit tři pozice hejtmanů. Web ČT24 přináší všechny podrobnosti k letošním krajským volbám.

Obyvatelé indické části Kašmíru jdou poprvé po deseti letech k volbám, které regionu umožní vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění. Řada obyvatel dosud hlasování bojkotovala, nyní ale avizovala svou účast, aby zabránila Indické lidové straně (BJP) premiéra Naréndry Módího vytvořit v převážně muslimském regionu správu.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala v rámci on-line hlasování dostatečný počet hlasů delegátů, který jí zajistí oficiální nominaci Demokratické strany do listopadových prezidentských voleb. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na předsedu strany Jaimeho Harrisona.

Americká Demokratická strana začne vybírat svého prezidentského kandidáta zřejmě už ve čtvrtek 1. srpna. Na termínu se shodli členové organizačního výboru připravujícího nominační sjezd demokratů. Jasnou favoritkou je zatím viceprezidentka Kamala Harrisová. Její případní konkurenti musejí získat dostatečnou podporu do 30. července. Pokud se nikdo nepřihlásí, může tak být o její nominaci jasno již příští čtvrtek. Jméno kandidáta na viceprezidenta by mělo podle rozhodnutí výboru být známo do 7. srpna.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrických automobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, sdělil starosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně bylo 2176 hlasujících. Referenda o místních záležitostech uspořádalo ještě několik obcí v Česku.